č. j. 5 A 166/2025-17

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci

žalobce:  V. Q. P., nar. X

 st. přísl. X

bytem X

zastoupený JUDr. Bc. Marcelou Lafek, advokátkou

se sídlem Národní 416/37, Praha 1 – Staré Město

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra

se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. OAM-43517/ZM-2024,

takto:

  1. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 11. 7. 2024 o vydání zaměstnanecké karty, a to do 15 dní od právní moci tohoto rozsudku.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 12 140 k rukám jeho zástupkyně JUDr. Bc. Marcely Lafek, advokátky, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Základ sporu, obsah žaloby a vyjádření žalovaného

  1. Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) dne 22. 12. 2025 se žalobce domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném o jeho žádosti ze dne 11. 7. 2024 o vydání zaměstnanecké karty. Z předloženého správního spisu vyplývá následující skutkový stav. Žádost žalobce žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 10. 2024 zamítl. Jeho rozhodnutí však zrušila Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) rozhodnutím ze dne 20. 1. 2025. Žalovaný žádost zamítl znovu rozhodnutím ze dne 7. 7. 2025. I toto rozhodnutí zrušila Komise svým rozhodnutím ze dne 23. 9. 2025, č. j. MV-124950-4/SO-2025. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 9. 2025. Znovu již žalovaný o podané žádosti nerozhodl, proto žalobce požádal Komisi o uplatnění opatření proti nečinnosti. Komise dne 17. 12. 2025 vydala opatření proti nečinnosti (č. j. MV-190583-3/SO-2025), kterým žalovanému přikázala, aby o podané žádosti rozhodl do 60 dní od seznámení žalobce s podklady pro vydání rozhodnutí.
  2. Žalobce v podané žalobě popsal skutkový stav a namítal, že opatření proti nečinnosti je neurčité, jelikož staví žalobce do právní nejistoty ohledně data vydání rozhodnutí a činí počátek lhůty pro vydání rozhodnutí závislým na úkonu, který nařizuje žalovaný a který nemusí nutně proběhnout. K tomu odkázal na judikaturu správních soudů i Ústavního soudu. Uvedl, že zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí je stanovena v délce 60 dní. Lhůtu stanovenou ve opatření proti nečinnosti ve stejné délce jako lhůtu k vydání rozhodnutí je možné akceptovat jen ve výjimečných případech. O učinění opatření proti nečinnosti žalobce požádal dne 26. 11. 2025 a Komise o žádosti rozhodla až dne 17. 12. 2025. I tato lhůta by měla být zohledněna. 
  3. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že nebyl a není nečinný, prováděl veškeré nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí. Dle žalovaného byla žaloba podána předčasně, jelikož v době jejího podání dne 22. 12. 2025 neuplynula 60 denní lhůta stanovená Komisí v opatření proti nečinnosti ze dne 17. 12. 2025.

II. Posouzení žaloby

  1. Městský soud žalobu posoudil, přičemž podle § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
  2. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
  3. Městský soud se nejprve zabýval přípustností podané žaloby. Z předloženého správního spisu plyne, že žalobce požádal o učinění opatření proti nečinnosti. Ze správního spisu nevyplývá, kdy žalobce tuto žádost podal, proto soud vychází z žalovaným nesporovaného tvrzení žalobce, že jej podal dne 26. 11. 2025. Komise o tomto návrhu rozhodla dne 17. 12. 2025, tedy po třech týdnech v hraniční lhůtě 30 dní (§ 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu).
  4. Žalovaný namítal, že žaloba byla podána předčasně, jelikož prozatím neuplynula 60 denní lhůta stanovená opatřením proti nečinnosti ze dne 17. 12. 2025. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se v rozsudku ze dne 2. 2. 2023, č. j. 2 As 21/2020-34, č. 4453/2023 Sb. NSS, v bodech [40] až [49] zabýval situacemi, ve kterých dojde k bezvýslednému vyčerpání prostředků ochrany ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. Rozšířený senát uvedl, že „je‑li přijaté opatření proti nečinnosti spojeno se lhůtou k vydání rozhodnutí, která je přiměřená, nastane bezvýsledné vyčerpání tohoto prostředku ochrany uplynutím takto stanovené lhůty.“ Městský soud se proto zabýval otázkou, zda Komisí stanovená lhůta je přiměřená. Byla-li by přiměřená, musel by soud dle nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3523/20 (N 144/107 SbNU 211), vyčkat, zda bude či nebude prostředek ochrany bezvýsledně vyčerpán (bod [56] nálezu). Nebyla-li by lhůta přiměřená, mohl by soud pokračovat v řízení o podané žalobě.
  5. Podle § 169t odst. 6 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, měl žalovaný o podané žádosti rozhodnout do 60 dní ode dne podání žádosti nebo ve lhůtě 90 dní ode dne podání žádosti ve zvlášť složitých případech nebo pokud žalovaný požádal o vydání závazného stanoviska Úřad práce. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě nerozporuje tvrzení žalobce, že měl o žádosti rozhodnout ve lhůtě 60 dní. Stejně tak Komise vydala opatření proti nečinnosti ze dne 17. 12. 2025 zhruba 2 měsíce a 3 týdny ode dne předchozího zrušení rozhodnutí žalovaného. Správní orgány jsou tak zjevně názoru, že se na věc aplikuje lhůta v délce 60 dní a soud s tímto názorem souhlasí.
  6. Podle bodu [21] rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2022, č. j. 1 Azs 171/2022-54, „lze akceptovat, že nadřízený správní orgán uložil v opatření proti nečinnosti lhůtu ve stejné délce, jež je stanovena zákonem k rozhodnutí, jen ve výjimečných případech. Pravidlem by naopak měla být lhůta podstatně kratší.“ Měl-li žalovaný dle zákonné úpravy vydat rozhodnutí v délce 60 dní, nelze bez dalšího považovat stanovenou lhůtu Komisí za přiměřenou. Ze správního spisu se nepodávají žádné výjimečné okolnosti případu a žalovaný je ani netvrdí. Nehledě na to, že žalovaný o podané žádosti již dvakrát rozhodl, tudíž již řadu podkladů pro vydání rozhodnutí obstaral. Jelikož lhůtu stanovenou Komisí není možné považovat za přiměřenou, soud mohl pokračovat v řízení o podané žalobě.
  7. Soud se dále zabýval meritem věci, tedy, zda žalovaný vydal rozhodnutí o žádosti žalobce, resp. zda je žalovaný ke dni vydání tohoto rozsudku stále nečinný. Žalobce namítá, že žalovaný rozhodnutí nevydal, žalovaný toto tvrzení nerozporuje a ani z předloženého správního spisu neplyne, že by žalovaný rozhodl znovu o podané žádosti po té, co bylo jeho rozhodnutí zrušeno rozhodnutím Komise ze dne 23. 9. 2025. Žalovaný tak je nečinný. Tento stav je přitom objektivní. Na tom, že nebylo vydáno rozhodnutí, nic nemění skutečnost, že žalovaný činil úkony a obstarával potřebné podklady k vydání rozhodnutí. Zákonodárce stanovil lhůtu k vydání rozhodnutí v délce 60, resp. 90 dní. V této lhůtě tak žalovaný má obstarat všechny potřebné doklady. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaný o podané žádosti již dvakrát rozhodl. Fakticky tak je vedeno řízení již ode dne podání žádosti ze dne 11. 7. 2024 a nikoliv pouze ode dne posledního zrušujícího rozhodnutí Komise ze dne 23. 9. 2025. Soud tak seznal, že žaloba je důvodná. 

III. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

  1. Z výše uvedených důvodů městský soud rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Lhůtu k vydání rozhodnutí stanovil soud přiměřenou vzhledem ke stavu správního řízení a k petitu žalobce.
  2. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují náklady na soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za podání žaloby a odměnu a náhradu hotových výdajů advokáta. Odměna náleží celkem za 2 úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)] a za návrh ve věci samé (žaloba) [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Za každý úkon právní služby náleží zástupkyni žalobce mimosmluvní odměna ve výši 4 620 Kč [§ 9 odst. 5 ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu], která se zvyšuje o 450 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku 12 140 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho zástupkyně do 30 dní od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 21. 1. 2026

Mgr. Gabriela Bašná v.r.

předsedkyně senátu