USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o přestupku vedeném u žalovaného pod sp. zn. OVV-DOP/196/2024/Srb (přestupkový spis: DOSRB 52/2024-156)

takto:

1. Žádost ze dne 4. 2. 2026 o prodloužení lhůty stanovené usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 2026, č. j. 141 A 32/2025-21, se zamítá.
2. Žaloba se odmítá.
3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
4. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Částka 2 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Soud obdržel dne 26. 6. 2025 žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o přestupku vedeném u žalovaného pod sp. zn. OVV-DOP/196/2024/Srb (přestupkový spis: DOSRB 52/2024-156). Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaslat příkaz žalovaného ze dne 18. 6. 2024, č. j. OVV-DOP/196/2024/Srb, zástupci žalobce Mgr. Václavu Voříškovi, advokátovi. Dle žalobcova názoru žalovaný v přestupkovém řízení pochybil tím, že plnou moc udělenou žalobcem shora uvedenému advokátovi nezaložil do správního spisu tohoto přestupkového řízení, v důsledku čehož žalovaný doručoval příkaz přímo žalobci namísto jeho zástupci. Žalobce svého zástupce o obdržení příkazu neinformoval; zástupce se tak o jeho vydání dozvěděl až dne 24. 7. 2024 při nahlédnutí do správního spisu u žalovaného, přičemž požádal o doručení příkazu a podal proti němu odpor. Dle žalobce však žalovaný zmíněný příkaz jeho zástupci nedoručil a v řízení o přestupku nepokračoval, neboť žalovaný vychází z názoru, že odpor byl podán opožděně a přestupkové řízení je pravomocně skončeno.
2. Jelikož soud po zhodnocení obsahu žaloby shledal, že trpí vadou neurčitosti, vyzval žalobce usnesením ze dne 21. 1. 2026, č. j. 141 A 32/2025-21, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení uvedenou vadu odstranil. Dle výzvy soudu měl žalobce neurčitost žaloby odstranit tím způsobem, že písemným podáním upraví žalobní petit, aby byl v souladu s příslušným žalobním typem (žaloba na ochranu proti nečinnosti). V odůvodnění usnesení (výzvy) soud žalobci vysvětlil, že z vylíčení rozhodných skutečností v žalobě je zřejmé, že obsahově se jedná o žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Soud dále v odůvodnění usnesení upozornil žalobce, že z § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) jednoznačně plyne, že žalobou na ochranu proti nečinnosti se lze domáhat pouze vydání rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, nikoli však jiného konání správního orgánu. Soud v odůvodnění usnesení připomněl žalobci, že podanou žalobou se domáhá uložení povinnosti žalovanému zaslat příkaz žalovaného ze dne 18. 6. 2024, č. j. OVV-DOP/196/2024/Srb, zástupci žalobce Mgr. Václavu Voříškovi, advokátovi, a že takový žalobní petit zjevně neodpovídá žalobě na ochranu proti nečinnosti. Žalobce byl také v uvedeném usnesení soudem poučen o následku případného nevyhovění dané výzvě, a sice odmítnutí žaloby.
3. Usnesení zdejšího soudu ze dne 21. 1. 2026, č. j. 141 A 32/2025-21, bylo dne 21. 1. 2026 doručeno zástupci žalobce prostřednictvím jeho datové schránky, jak plyne z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky připojeného k tomuto usnesení.
4. Dne 4. 2. 2026 obdržel soud žalobcovu žádost o prodloužení lhůty k odstranění vady žaloby stanovené v usnesení ze dne 21. 1. 2026, č. j. 141 A 32/2025-21, o týden. Žádost byla soudu zaslána prostřednictvím žalobcova zástupce ve shodném znění e-mailem a datovou schránkou. Zástupce žalobce uvedl, že žádá o prodloužení lhůty z důvodu „dlouhotrvající nemoci a pracovní neschopnosti zástupce Mgr. Václava Voříška, advokáta, která bude doložena zítra samostatným podáním, a dále z důvodu, že advokát žalobce se potřebuje před žádaným úkonem seznámit se spisem soudním a žádá o nahlédnutí do soudního spisu následující týden podle možnosti soudu“. Žádost byla prosta příloh.
5. Podle § 37 odst. 3 věty první s. ř. s. z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo je činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
6. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
7. Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 3 téhož paragrafu platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Dále podle odst. 4 téhož paragrafu lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle odst. 5 uvedeného paragrafu, nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.
8. Podle § 79 odst. 1 věty první s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
9. Dvoutýdenní lhůta, stanovená žalobci k odstranění vady (neurčitosti) žaloby usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 1. 2026, č. j. 141 A 32/2025-21, počala běžet v den následující po doručení výzvy, tj. dne 22. 1. 2026, a její poslední den tak připadl na středu 4. 2. 2026. Žalobce nicméně před uplynutím lhůty požádal o její prodloužení.
10. Soud odkazuje na výše citovaný § 40 odst. 5 s. ř. s. a zdůrazňuje, že lhůtu určenou soudem může předseda senátu prodloužit za podmínek obdobných těm pro prominutí zmeškání lhůty k provedení úkonu. Účastník žádající o prodloužení lhůty přitom musí jejich splnění nejen tvrdit, ale i doložit.
11. V nynější věci žalobce žádal o prodloužení lhůty k odstranění vady žaloby z důvodu pracovní neschopnosti jeho zástupce. Soud konstatuje, že v daném případě odstranění vady žaloby spočívající ve změně žalobního petitu bylo jednoduchým úkonem, kdy místo doručení příkazu zástupci žalobce by žalobou mělo být požadováno vydání meritorního rozhodnutí v přestupkovém řízení. Úprava žalobního petitu by byla textově kratší než samotná omluva. Navíc má soud i pochybnosti v tom směru, že by tak zásadní zákonný požadavek na žalobní petit u nečinnostní žaloby (§ 79 odst. 1 s. ř. s.) nebyl znám zástupci žalobce, který je advokátem, a tedy profesionálem v oboru práva. Místo sepisu omluvy mohl tedy zástupce žalobce snadno upravit žalobní petit, byť byl údajně v pracovní neschopnosti. Soud dále podotýká, že ačkoli již uplynul týden od podání žádosti o prodloužení lhůty, neobdržel dosud potvrzení o pracovní neschopnosti zástupce žalobce, které mělo být doloženo následujícího dne po podání žádosti, jak avizoval zástupce žalobce v žádosti.
12. K dalšímu tvrzenému důvodu pro prodloužení lhůty k odstranění vady žaloby z důvodu potřeby zástupce žalobce nahlédnout do soudního spisu soud uvádí, že ani tento důvod nemůže obstát. Výše naznačená úprava žalobního petitu je snadno proveditelná bez znalosti obsahu soudního spisu. Zástupci žalobce samozřejmě nic nebrání v tom, aby do soudního spisu u zdejšího soudu nahlédl, přičemž postup pro nahlížení do soudního spisu je uveden na internetových stránkách soudu a zástupci žalobce je jistě znám, neboť u zdejšího soudu absolvoval v pozici zástupce řadu soudních řízení.
13. Výše popsaná zjištění vedou soud k závěru o účelovosti žalobcova procesního postupu. Nelze tedy učinit závěr, že by byl dán vážný omluvitelný důvod k prodloužení lhůty k odstranění vady žaloby. Soud proto výrokem I. tohoto usnesení žalobcovu žádost ze dne 4. 2. 2026 o prodloužení lhůty zamítl.
14. Jelikož lhůta stanovená žalobci k odstranění vady žaloby nebyla soudem prodloužena, nezměnilo se nic na již výše konstatovaném, tj. že posledním jejím dnem byla středa 4. 2. 2026. V této lhůtě (ostatně ani později) žalobce neodstranil vadu žaloby spočívající v její neurčitosti.
15. V důsledku vady žaloby popsané výše nelze v řízení pokračovat, neboť žalobní petit neodpovídá danému typu soudního řízení (řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti). Žalobce vadu žaloby ani přes výzvu a poučení o následcích (odmítnutí žaloby) neodstranil ve lhůtě k tomu soudem stanovené, a neučinil tak ani později. V souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s. proto soud žalobu výrokem II. tohoto usnesení odmítl.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Výrokem III. tohoto usnesení soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žaloba byla odmítnuta.
17. Žalobce zaplatil soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč. Jelikož žaloba byla odmítnuta, rozhodl soud výrokem IV. tohoto usnesení v souladu s § 10 odst. 3 in fine zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o vrácení zaplaceného poplatku žalobci v plné výši 2 000 Kč. Poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu, a to v zákonné lhůtě (srov. § 10a odst. 1 uvedeného zákona) na účet, který soudu sdělí zástupce žalobce.

Poučení:

Proti výroku I. tohoto usnesení není kasační stížnost přípustná.

Proti výrokům II., III. a IV. tohoto usnesení (nikoli však samostatně proti výrokům III. a IV.) lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 11. února 2026

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

předseda senátu