ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci
žalobce: Ing. A. D., CSc., IČO X
sídlem M. 163/29, X O.
proti
žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát
sídlem Květná 15, 603 00 Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 11. 2025, č. j. SZPI/CE899-12/2025, ve věci přestupku,
takto:
- Žaloba se zamítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát Olomouc (dále jen „správní orgán I. stupně) provedla v provozovně žalobce v Ostravě ve dnech 19. 2. 2025, 28. 3. 2025 a 5. 6. 2025 kontrolu zaměřenou na dodržování právních povinností stanovených přímo použitelnými evropskými právními předpisy, zák. č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění účinném v době spáchání přestupků (dále jen „zákon o potravinách“) a souvisejícími právními předpisy.
- Po provedené kontrole zahájil správní orgán I. stupně s žalobcem přestupkové řízení a rozhodnutím ze dne 24. 9. 2025, č. j. SZPI/CE899-9/2025 jej uznal vinným tím, že:
- ke dni 19. 2. 2025 ve své provozovně v O. nevytvořil a nezavedl ve vztahu k výrobě a uvádění pokrmů na trh jeden nebo více stálých postupů založených na zásadách HACCP, které jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 písm. a) až g) nařízení (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin, když provedenou kontrolou dne 19. 2. 2025 bylo zjištěno, že vyrábí a uvádí na trh teplé pokrmy (bramborové placky s různými příchutěmi, párek v rohlíku, bramborové hranolky a polévky), přičemž u polotovarů uchovávaných při chladírenských a mrazírenských teplotách nebyla prováděna písemná evidence zjištěných teplot v chladícím a mrazícím zařízení, dále polotovary sloužící k výrobě pokrmů nebyly označeny údaji o datu výroby či datu spotřeby a současně v době kontroly dne 19. 2. 2025 orgánu dozoru nepředložil žádnou vypracovanou dokumentaci či příručku obsahující stálé postupy založené na zásadách HACCP zavedené pro předmětnou provozovnu; tímto jednáním žalobce nedodržel povinnost uvedenou v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin a tím se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách.
- dne 28. 3. 2025 ve své provozovně v O. uchovával v přípravně pokrmů (kuchyni) v pultovém mrazícím zařízení balenou potravinu (surovinu) Tvaroh z Poděbrad tučný, hmotnost: 250 g, výrobce: Polabské mlékárny a.s., datum použitelnosti: 4. 4. 2025, v množství celkem 4 ks, u níž byla výrobcem na etiketě stanovena teplota pro uchování: Skladujte při teplotě od +2 °C do +8 °C. V mrazicím pultovém zařízení, v němž byla předmětná potravina skladována, byla zjištěna teplota prostředí: -19,4° C. Tuto potravinu tedy uchovával při teplotě nevyhovující teplotě, která byla stanovena provozovatelem potravinářského podniku, který dotčenou potravinu vyrobil; tím nedodržel povinnost uvedenou v § 3 odst. 1 písm. k) zákona o potravinách a dopustil se přestupku dle § 17 odst. 1 písm. j) zákona o potravinách.
- dne 28. 3. 2025 ve své provozovně v Ostravě nabízel k prodeji pokrmy popsané ve výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně, přičemž v nabídkovém lístku s názvem Placky na plastové tabuli nad digestoří v prostoru obslužného pultu a ani v tištěném nabídkovém lístku Vítkovická plackárna nebyla uvedena žádná informace o obsažených alergenních látkách žádným ze způsobů dle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin. U těchto výše uvedených pokrmů nezpřístupnil spotřebitelům údaje o obsažených alergenních látkách v těchto pokrmech dle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1169/2011; čímž nedodržel povinnost uvedenou v § 9a odst. 1 písm. b) zákona o potravinách dopustil se přestupku dle § 17b odst. 6 písm. a) zákona o potravinách.
Za uvedené přestupky uložil správní orgán I. stupně žalobci podle § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“) úhrnnou pokutu ve výši 15 000 Kč a současně mu uložil povinnost uhradit náklady řízení.
- Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně brojil žalobce odvoláním, na jehož základě žalovaná napadeným rozhodnutím částečně změnila rozhodnutí správního orgánu I. stupně (upravením formálních náležitostí), z hlediska věcného jej však potvrdila.
- Žalobce se nyní domáhá žalobou zrušení napadeného rozhodnutí a namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, protože žalovaná konkrétním způsobem nereagovala na námitku týkající se legitimního očekávání, které mělo žalobci vzniknout tím, že při kontrole dne 5. 6. 2025 bylo v protokolu o kontrole konstatováno, že v řešené provozovně žalobce nebyly zjištěny nedostatky a že žalobce zpřístupnil informace o názvu potraviny a obsahu alergenních látek. Dle žalobce se jedná o dostatečné ujištění ve smyslu judikatury NSS a uložením pokuty s časovým odstupem bylo porušeno legitimní očekávání žalobce, který důvodně očekával, že pokud nedostatky odstranil, nebude mu uložena pokuta. Jedná se o postup šikanózní, excesivní a nepřiměřený. Argumentace běžnou praxí, nemůže obstát.
- Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a zopakovala argumentaci obsaženou v napadeném rozhodnutí, kterou soud pro přehlednost zmíní v hodnotící části rozsudku.
- Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud rozhodl bez jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s.
- Žalobci lze přisvědčit v tom, že pokud se odvolací orgán nevypořádá s odvolacími námitkami účastníka, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů (srov. rozsudky NSS ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008-71, nebo ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45). O nevypořádání námitek lze hovořit zejména tehdy, opomene-li správní orgán na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. též rozsudek NSS ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016-64).
- Vadou nepřezkoumatelnosti však rozhodnutí správních orgánů v této věci rozhodně netrpí. Již správní orgán I. stupně žalobci na str. 4 vysvětlil, že předmětem řízení jsou pochybení žalobce zjištěná při kontrolách ve dnech 19. 2. 2025 a 28. 3. 2025. Jestliže v protokolu o kontrole týkajícím se kontroly uskutečněné dne 5. 6. 2025 bylo uvedeno, že nebylo zjištěno porušení § 9a odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona o potravinách, pak to neznamená, že by tímto byla negována zjištění z předchozích kontrol. Pokud žalobce svá pochybení napravil, nelze to hodnotit jako polehčující okolnost, neboť žalobce toliko odstranil závadný stav.
- Rovněž žalovaná se totožnou otázkou zabývala a na str. 9 a 10 napadeného rozhodnutí k námitkám žalobce uvedla, že snaha žalobce o odstranění závadného stavu je chvályhodná, ale bylo povinností žalobce odstranit závadný stav, jinak by se dopustil dalších přestupků. Opatření, která byla žalobci uložena k odstranění závadného stavu, nejsou sankcí. Jejich cílem není trestat, ale přimět k nápravě protiprávního stavu. Odstranění protiprávního stavu nemá vliv na možnost uložit sankci za spáchaný přestupek.
- Způsob, jakým správní orgány reagovaly na námitky žalobce je nejen zcela přezkoumatelný, ale i zákonný. Z žádného ustanovení zákona o potravinách, přestupkového zákona či snad zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nevyplývá, že by po nápravě protiprávního jednání nebylo možné pachateli uložit správní trest za přestupek, který byl v jeho jednání spatřován. Jinak řečeno náprava protiprávního stavu nemá za následek zánik odpovědnosti za přestupek, který z tohoto porušení zákona vyvstal. V nyní řešené věci byl žalobce potrestán pokutou za přestupky, kterých se dopustil ve dnech 19. 2. 2025 a 28. 3. 2025. Zjištění inspektorů o tom, že vytýkaná pochybení byla ke dni 5. 6. 2025 odstraněna, nemá na věc sebemenší vliv a nemohlo založit legitimní očekávání žalobce o tom, že nebude sankcionován za dříve spáchané přestupky.
- Námitka žalobce a jeho odkazy na rozsudky NSS uvedené v žalobě by byly namístě tehdy, pokud by inspektoři při kontrolách ve dnech 19. 2. 2025 a 28. 3. 2025 žalobce utvrdili v tom, že k žádnému pochybení nedošlo a přesto by byl žalobce později uznán vinným z přestupků, které měl spáchat právě v těchto dnech. V takovém případě by bylo namístě hodnotit, zda ujištění inspektorů mohlo založit legitimní očekávání žalobce v zákonnost jeho jednání. Taková situace však nyní nenastala.
- Vzhledem k výše uvedenému krajský soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalované nad rámec její úřední činnosti žádné náklady nevznikly, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.
Olomouc 11. února 2026
JUDr. Michal Jantoš v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje M. Ch.