USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci

žalobkyně:  L S.

   zastoupena advokátem Mgr. Matějem Skalickým

   sídlem Krkonošská 1512/11, 120 00 Praha 2

proti

žalovanému:   Magistrát hlavního města Prahy

sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MHMP 1117941/2025, sp. zn. S-MHMP 305033/2025/STR z 13. 11. 2025

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalobkyni se vrací z účtu Městského soudu v Praze do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč.
4. Žalobkyně nechť soudu do pěti dnů od doručení tohoto usnesení sdělí číslo bankovního účtu, na který jí má být vrácen soudní poplatek podle výroku III. tohoto usnesení, anebo sdělí soudu adresu, na kterou jí má být vrácen poštovní poukázkou.

 Odůvodnění: 

1.         Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl žalobkynino odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1 č. j. UMCP1 152324/2025 z 3. 3. 2025, jímž stavební úřad podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zastavil řízení o žalobkynině žádosti o dodatečné povolení stavební úpravy střešní konstrukce nad mezonetovým bytem – nástavby střešního vikýře ve dvorní části sedlové střechy domu na adrese V. 5 v P.

2.         Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky soudního řízení, mimo jiné, zda byla žaloba podána včas.

3.         Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále „s. ř. s.“), podle jehož věty první žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.

4.         Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, jenž v § 306 stanoví, že žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).

5.         „Stavebním úřadem“ se přitom rozumí také správní orgán, jenž rozhoduje o odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí stavebního úřadu. Jiný výklad by nedával logický smysl a vedl by k vyprázdnění citovaného ustanovení. Lhůta pro podání žaloby tak činila jeden měsíc.

6.         Z doručenky datové zprávy předložené žalovaným vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno prostřednictvím jejího advokáta 18. 11. 2025. Shodné datum doručení uvedla v bodě 1 žaloby také sama žalobkyně.

7.         Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.

8.         Jelikož poslední den pro podání žaloby připadl na 18. 12 2025 a žaloba byla podána 14. 1. 2026, dospěl soud k závěru, že byla podána opožděně, a proto ji usnesením odmítl.

9.         Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta.

10.     Soud zároveň rozhodl o vrácení soudního poplatku, který žalobkyně zaplatila za podání žaloby (3 000 Kč), podle § 10 odst. 3 poslední věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jenž stanoví, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Stejně tak soud vrátil žalobkyni soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě (1 000 Kč) obdobně podle § 10 odst. 1 ve spojení s § 4 odst. 1 písm. h) téhož zákona, jelikož poplatková povinnost v tomto případě vzniká až rozhodnutím soudu o návrhu. Soudní poplatek bude žalobkyni vrácen do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 10a zákona o soudních poplatcích) na bankovní účet, z nějž byl zaplacen, pakliže žalobkyně ve stanovené lhůtě nesdělí soudu za tímto účelem číslo jiného bankovního účtu nebo nepožádá o vrácení soudního poplatku poštovní poukázkou.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.

Praha 5. února 2026

JUDr. Ing. Viera Horčicová

předsedkyně senátu