[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9.4.2025 č.j. X.

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 20. 1. 2025, jímž byla žalobkyni snížena dle ustanovení § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp") od 20. 2. 2025 výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně činí 10 550 Kč. Podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS") ze dne 27. 11. 2024 byla žalobkyně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) zdp uznána od 27. 11. 2024 invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 55 %.
2. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že od posledního posouzení 1.12.2021 do současnosti, se její zdravotní stav nezměnil, dle zdravotních zpráv zůstává stejný a neměnný. V určitých zdravotních problémech je i horší. Velké bolesti zad, krční páteře a bederní páteře. Stále se zvětšující bolest pravého kyčelního kloubu a kolena, počínající bolest levého kyčelního kloubu, který je více namáhán při odlehčování pravé noze. Tím dochází k omezením  v  běžném  životě,  bolesti  jsou i noční. Stálá potřeba dvou francouzských holí. V pravé ruce dochází k bolesti zápěstí, které je po operaci zlomeniny a následné reoperaci pro pakloub, kdy implantáty v pravém předloktí byly ponechány, těžké omezení rotací předloktí s lupavými fenomény v diagfýze, vpravo vázne supinace na 1/2, pronace vázne do krajní polohy. LS páteř - artrosa L5/S1, blokové postavení celé páteře. Dle lékařů stav neměnný a trvalý, podstatné funkční zlepšení se nepředpokládá. Žalobkyně pozoruje zhoršení psychického stavu, častější užívání prášků na spaní. Stěží zvládá běžné denní činnosti, musí hodně odpočívat. Bojuje s pocity osamění, nikdy nebude mít rodinu, co se stane, až se o ni nebude moci starat maminka, jak zaplatí bydlení, bezvýchodná situace, není cesty, jak z toho ven. Převládá velká  únava,  nižší fyzická   zdatnost,  nervozita,  určitá  beznaděj z budoucnosti, potíže se spánkem, a to velmi ovlivňuje její možnost se zařazením v práci na 20 hodin v lehké administrativě chráněné dílny. Žalobkyně zopakovala své diagnózy: Stp. Polytraumatu při autonehodě 7.3.20213 s mnohočetnými frakturami - končetiny, obratle, pánve, hrudník, kontuzí orgánů dutiny břišní, stp. Sutuře jater a splenektomii, difuzním axionálním poškození mozku. Posttraumatická coxartroza III. st. Vpravo po fr. Pravého femuru a opakovaných operacích. Vertebrogení algický syndrom polytopní posttraumatický v terénu stp. Fr. Oblouku Cl, C2, fr. Těla Th3- 5,10,11. Organický psychosyndrom, deteriotace do pásma podprůměru, úzkostně depresivní symptomatika, obezita 2. stupně v léčbě, hepatopatie v.s. MALDF, hypertriglyceridemie. Stp. Cholecystektomii 1/2023 s komplikacemi hojení, kýla v jizvě, plastika síťkou 12/2024. Vznik invalidity III. st. 2.10.2013, poté nikde nepracovala. 6/2018 - 8/2018 Tritium 2000 s.r.o. - lehké administrativní práce na chráněném pracovním místě, skončení ze zdravotních důvodů. Od 1.3.2019 - dosud Tritium s.r.o. - lehké administrativní práce na chráněném pracovním místě, 20 hodin/týden.
3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 3. 4. 2025, vypracovaného pro účely řízení o námitkách Institutem posuzování zdravotního stavu, který invaliditu žalobkyně posoudil ve smyslu ustanovení § 5 písm. i) a § 8 odst.  9  zákona č. 582/1991 Sb., a to tak, že se  u  žalobkyně  jedná o dlouhodobě   nepříznivý  zdravotní  stav  ve  smyslu ustanovení §  26  zdp,   avšak  nejde   již   o invaliditu třetího stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) zdp, ale již jen o invaliditu druhého stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b), neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního  stavu  poklesla  její  pracovní  schopnost  pouze o 60 % v  souvislosti s pracovním úrazem ze dne 7. 3. 2013 (den změny stupně invalidity: 27. 11. 2024). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., odd. A, položce 7c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 %, která se smyslu ustanovení § 3 citované vyhlášky nemění. V projednávaném případě byl vypracován posudek, který podle jejího názoru splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, kdy tento lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. S ohledem na to navrhuje žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR, která je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zák. č.  582/1991 Sb.,  povolána  k  posouzení  zdravotního  stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení.
4. Žalobu soud neshledal důvodnou.
5. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní  schopnost  pojištěnce  poklesla  nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)].  O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].
6. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a  pracovní  schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č.j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4.12.2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
7. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů (§ 77 odst. 2 s. ř. s.). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25.9.2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č.j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č.j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11.11.2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
8. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně.
9. Soud doplnil dokazování o posudek posudkové komise MPSV ČR v Plzni ze dne 8. 10. 2025, podle něhož:
10. Posudková komise MPSV nejprve zkonstatovala závěry předchozích řízení: První projednání na OSSZ proběhlo dne 21. 10. 2013 na základě žádosti o invalidní důchod, rozhodující příčinou dlouhodobě   nepříznivého   zdravotního   stavu   určen  stav  po  polytraumatu  při  autonehodě a intoxikaci pervitinem s mnohočetnými fr. žeber, s PNO, frakturou obl. C1 a C2 bil., se splenektomii. fr. diafýzy femuru, ztráta prac. schopnosti vyhodnocena v kapitole XV, odd. A, pol. 7d) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve výši 800. Uznána invalidita III. st. od data  2. 10. 2013  v souvislosti s úrazem ze dne 7. 3. 2013.
11. V rámci kontrolní lékařské prohlídky invalidity dne 27. 11. 2024 stanovil lékař IPZS rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti poúrazové postižení uvedené v kapitole XV.,  oddíl A,  položce 7c)  přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 55 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Uznána invalidita II. st. s datem vzniku 27. 11. 2024. V rámci námitkového řízení dospěl lékař ke shodným závěrům s tím, že míra poklesu pracovní schopnosti je 60%.
12. Posudková komise MPSV dále uvedla, že podle zhodnocení zdravotního stavu ortopedem v komisi Dle dostupné dokumentace se jedná se o postižení statiky a dynamiky pravého kyčle těžšího stupně. Nejde však o plnou poruchu dynamiky pravého kyčle.
13. Posudková komise MPSV určuje rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti stav po polytraumatu z. r. 2013 (ruptura sleziny s návaznou splenektomii, ruptura jater ošetřená přímou suturou, fr. obl. C1 a C2 bilat., obou předloktních kostí PHK, mnohočetné zlomeniny hrudní páteře, pánve a žeber, kontuze   plic,   abrupce   acetabula,  frakt.,  diafýzy  prav.  femuru    s   následnou  refrakturou)   s dominujícími sekundárními dopady v obl. pravého kyčelního kloubu, kde RTG verifikovaná pokročilá koxartróza až přemosťující spondyloza s klinicky objektivizovaným těžším funkčním postižením. Dle doložené odborné dokumentace a dle ortopedického zhodnocení v komisi, hodnotí PK MPSV výsledné funkční postižení jako středně těžké až těžší a výsledný pokles pracovní schopnosti stanovuje dle kapitoly XV, oddílu A, položky 7 c), v horní hranici odpovídajícího procentního  rozpětí  (50-60%),  v  celkové  výši  60 %.  Uznána  invalidita  II. st. s datem vzniku 27. 11. 2024.
14. Žalobkyně byla posuzována jako administrativní pracovnice.
15. Podmínky pro použití § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. komise považuje realizovaným hodnocením za vyčerpané, stanovenou horní hranicí procent, limitace míry poklesu pracovní schopnosti odpovídající hodnocenému poúrazovému postižení (60 %) je zohledněn i poúrazový org. psychosyndrom,   navýšení  pro  pracovní  zařazení  není  relevantní  k   dosaženému   vzdělání   a dosavadnímu pracovnímu zařazení posuzované v administrativní sféře. Ostatní zdravotní postižení nemají na míru poklesu pracovní schopnosti dopad, včetně dlouhodobě kompenzované epilepsie.
16. Podle posudkové komise MPSV nelze hodnotit dle stejné kapitoly, oddílu, položky, písmene d), neboť se nejedná o zvláště těžkou  funkční  poúrazovou  poruchu  na  úrovni  kloubní  ankylózy s nulovou hybností postiženého kloubu (v daném případě prav. kyčle).
17. Pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není posuzovaná schopna výkonu těžké fyzické práce, práce spojené s manipulací těžkými břemeny, práce spojené s dlouhou chůzí po nerovném terénu. Schopna výkonu lehké, fyzicky nenáročné práce s minimální zátěží dolních končetin, vhodnou   se   jeví   nenáročná   administrativní   činnost,  pro  kterou  má  odpovídající  vzdělání a vykonává ji ve zkráceném pracovním úvazku.
18. Dle názoru soudu posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobkyně a s lékařskými zprávami předloženými v řízení před soudem. V řízení před soudem byli účastníci seznámeni s obsahem posudku. Soud proto posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý.
19. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalovaného. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá 60 %, což podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě druhého stupně.
20. Z výše shrnutých okolností vyplývá, že posudková komise MPSV dospěla ke stejnému závěru jako předchozí dvě posudkové komise ve správním řízení, tedy že žalobkyně je invalidní ve druhém stupni invalidity.
21. Soud zhodnotil posudek PK MPSV samostatně i v souvislosti s ostatními podklady ve správním spisu a dospěl k závěru, že posudek je s nimi v souladu, je přezkoumatelný, jeho závěry jsou logické.
22. V žalobě žalobkyně především uvádí, že dle jejího názoru se její stav od posledního posouzení nezlepšil, v některých ohledech se dokonce zhoršil, přetrvávají bolesti páteře, kyčlí a zápěstí, omezení rotací předloktí, žalobkyně také pozoruje na sobě zhoršení psychického stavu, únavu, nervozitu, potíže se spánkem.
23. K těmto námitkám v žalobě PK MPSV uvedla, že po podrobném prostudování doložené lékařské   dokumentace,  která  byla  zhodnocena  i  odborným  lékařem  ortopedem  přítomným v komisi, dospěla PK MPSV k závěru, že z této nevyplývá objektivizace funkčního postižení tíže korespondující s indikací k pokračující invalidizaci ve stávajícím III. stupni. Uváděné subjektivní obtíže nemají odpovídající objektivní korelát v doložených odborných nálezech.
24. Soud k tomuto uvádí, že se ztotožňuje se závěrem posudkové komise MPSV, tj. že příslušný stupeň invalidity nelze stanovovat na základě žalobkyní uváděných subjektivních potíží, nýbrž pouze na základě skutečně zjištěného zdravotního stavu, tj. zde na podkladě odborných lékařských nálezů.
25. Soud k tomuto dodává, že správnost závěrů posudkových komisí, že v případě žalobkyně je namístě nadále uznání invalidity pouze ve druhém, nikoli již ve třetím stupni invalidity, podporuje rovněž okolnost, že žalobkyně (podle svého tvrzení v žalobě) pracuje v posledních letech na částečný úvazek v chráněné dílně, tj. je zřejmé, že u žalobkyně je alespoň částečně zachována její pracovní schopnost, což neodpovídá třetímu stupni invalidity.
26. Soud na základě uvedeného nepovažuje za důvodnou ani žalobní námitku, že žalovaný řádně neposoudil zdravotní problémy žalobkyně, když oba správní orgány posoudily celkovou míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně podobně, jako v soudním řízení posudková komise MPSV.
27. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zamítl.
28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy by na náhradu nákladů řízení měla právo žalovaná, jež měla ve věci plný úspěch. Žalované však žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ani nepožadovala jakoukoli jejich náhradu, proto nebyla náhrada nákladů žádnému z účastníků řízení přiznána.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Plzeň 19. prosince 2025

Mgr. Jana Komínková v.r.

samosoudkyně