č. j. 52 Ad 5/2025-47

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem ve věci

žalobce:

L. B.

 

proti

 

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,  IČ 00006963

sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 3. 2025, č.j. RN-XXX-XXX 0894-342R-KL,

takto:

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 3. 2025, č.j. RN-XXX-XXX 0894-342R-KL, se pro nezákonnost ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 11. 2024, č.j. R-6.11.2024-42/XXX XXX 0894, kterým Česká správa sociálního zabezpečení odňala žalobci invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen“zákon o důchodovém pojištění“).
  2. Žalobce podal včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve kterém se domáhal jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu žalovanou s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.
  3. V žalobě byly dále uvedeny zdravotní problémy žalobce a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající.
  4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila.
  5. Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobce včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.
  6. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce vycházela z posudku lékaře vydaném v námitkovém řízení dne 10. 3. 2025, kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve výši 20 %.
  7. Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to srovnávacím posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové ze dne 11. 11. 2025, č. j. SZ/2025/898-HK-9.
  8. Z tohoto posudku vzal soud za prokázané, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce činila 50 %, když rozhodující zdravotní postižení bylo stanoveno podle kapitoly V. oddíl položka 3 písm. d) vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění.  
  9. Za rozhodující zdravotní postižení považovala PK MPSV ČR reziduální schizofrenii – těžké postižení s progredujícím kognitivním deficitem.
  10.                      Soudu tedy nezbylo než dospět k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise, a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí byl žalobce invalidní, přičemž se jednalo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.
  11.                      Podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění se o invaliditu druhého stupně jedná v případě, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %.
  12.                      A protože přesně tak tomu bylo v projednávané věci a bylo v řízení prokázáno krácení žalobce na právu na uvedený důchod, musel krajský soud žalované rozhodnutí zrušit pro nezákonnost (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.).
  13.                      Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1,2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, právo na náhradu nákladů nenáleží a úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, kterého se však vzdal.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 14. ledna 2025

JUDr. Jan Dvořák v. r.

samosoudce


52 Ad 5/2025-54

USNESENÍ

 

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem ve věci

 

žalobce: L. B.

 

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963

 sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 12. 3. 2025, č. j. RN-XXX-XXX 0894-342R-KL

 

takto:

 

V rozsudku č. j. 52 Ad 5/2025-47 se opravuje datum vydání, když se „Pardubice

14. ledna 2025“ nahrazuje za „Pardubice 14. ledna 2026“.

 

Odůvodnění:

  1. Krajský soud rozhodl dne 14. 1. 2026 o zrušení žalovaného rozhodnutí, přičemž písemné vyhotovení rozsudku č. j. 52 Ad 5/2025-47 vydal téhož dne.
  2. Toto meritorní rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 1. 2026.
  3. Při kontrole spisového materiálu bylo zjištěno, že originál daného rozhodnutí obsahuje zřejmou písemnou nesprávnost, když stojí datováno ke dni 14. ledna 2025, tedy předchozí kalendářní rok.
  4. Dle ust. § 54 odst. 4 s.ř.s. platí, že předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
  5. Z důvodu toho, že se bezpochyby jedná o zřejmou písemnou nesprávnost v uvedení data vydání daného rozhodnutí (usnesení), tak je nasnadě její oprava. Nejen v souladu s právní doktrínou, ale především s ohledem na právní principy a zásady jako legitimní očekávání a právní jistotu je zapotřebí zmíněnou chyby opravit transparentním způsobem. Konečně i komentovaná odborná literatura k tomu uvádí následující: „Pokud má být provedena oprava jiné části rozsudku, tj. odůvodnění, poučení, data a místa vyhlášení rozsudku, jména předsedy senátu, označení jeho funkce, nebo záhlaví výroku v údaji, jenž není významný z hlediska výroku rozsudku (např. označení zástupce účastníka, jména členů senátu), lze opravu provést přímo v originálu rozsudku a ve stejnopisech rozsudku, které si soud vyžádá zpět od účastníků řízení. Jelikož však v současnosti doručují správní soudy rozsudek účastníkům téměř vždy datovou zprávou, neboť žalované správní orgány mají přímo ze zákona zřízenu datovou schránku, je tento dříve běžný způsob provádění oprav vyloučen. Soud totiž technicky nemůže dosáhnout vrácení stejnopisu rozsudku a provedení opravy v něm. Proto je třeba postupovat tak, že soud i v těchto případech vydá tzv. opravné usnesení.“ (srov. str. 448-458 KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 1073 s. ISBN 978-80-7598-479-1).
  6. Krajský soud proto rozhodl tak, jak stojí uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí jsou opravné prostředky nepřípustné.

 

 

V Pardubicích dne 03. 02. 2026

 

 

JUDr. Jan Dvořák v. r.

samosoudce