USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 11. 2025, č. j. 32662/25/5200-10422-713122, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

1. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
2. Žalobce je povinen zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Dodatečným platebním výměrem ze dne 7. 7. 2025, č. j. 1578606/25/2501-50522-506963, Finanční úřad pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“) ve věci daňové povinnosti zůstavitelky V. T. T. M., zemřelé manželky žalobce (dále jen „zůstavitelka“), doměřil zůstavitelce daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 ve výši 25 155 Kč a stanovil penále ve výši 5 031 Kč.  
2. Dodatečným platebním výměrem ze dne 7. 7. 2025, č. j. 1578741/25/2501-50522-506963, správce daně doměřil zůstavitelce daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2020 ve výši 55 023 Kč a stanovil penále ve výši 11 005 Kč.  
3. Dodatečným platebním výměrem ze dne 7. 7. 2025, č. j. 1578894/25/2501-50522-506963, správce daně doměřil zůstavitelce daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021 ve výši 13 011 Kč a stanovil penále ve výši 2 603 Kč.  
4. Výše uvedené tři dodatečné platební výměry byly doručeny žalobci jakožto osobě spravující pozůstalost. Žalobce podal proti zmíněným dodatečným platebním výměrům odvolání, přičemž žalovaný napadeným rozhodnutím ve všech třech případech odvolání žalobce zamítl a potvrdil prvostupňová rozhodnutí správce daně.
5. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce brání žalobou, kterou se domáhá, aby soud vyslovil nicotnost napadeného rozhodnutí z důvodu, že směřuje vůči subjektu (zemřelé manželce žalobce), který v době jeho vydání nedisponoval právní osobností ani procesní subjektivitou. Alternativně pro případ, že by se soud neztotožnil s názorem žalobce stran nicotnosti napadeného rozhodnutí, požadoval žalobce zrušení napadeného rozhodnutí pro nezákonnost. Žalobce současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
6. V tomto návrhu žalobce uvedl, že se obává, že správce daně již eviduje daňový dluh zůstavitelky na osobním daňovém účtu žalobce a není nereálné předpokládat, že správce daně této situace využije k zahájení daňové exekuce. Výkon napadeného rozhodnutí by pro žalobce znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku žalobě může vzniknout veřejnému zájmu nebo třetím osobám. Naléhavost potřeby přiznání odkladného účinku podtrhuje dle žalobce též jeho extrémně tíživá sociální situace, kdy po náhlém úmrtí manželky sám pečuje o tři nezletilé sirotky (ročníky 2012, 2017 a 2019) a daňová exekuce na základě nicotných exekučních titulů by do zajištění základních životních potřeb žalobce, a zejména tří jeho nezletilých dětí, nenapravitelným způsobem zasáhla. Přiznání odkladného účinku je dle žalobce jediný právní nástroj způsobilý zabránit vzniku dalších škod a nemajetkové újmy do doby, než soud o žalobě věcně rozhodne.
7. Žalovaný ve vyjádření k návrhu uvedl, že návrh žalobce neobsahuje jediné konkrétní tvrzení o stavu jeho majetkových poměrů. Dle žalovaného žalobce neprokázal, že v jeho případě nastaly mimořádné okolnosti, které by mohly být důvodem pro prolomení vykonatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí.
8. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
9. Odkladný účinek představuje zcela mimořádný institut, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí předtím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.
10. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek (újma hrozící žalobci se poměřuje s újmou jiných osob a veřejným zájmem). Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí újma, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převaha újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.
11. Soud veden shora uvedeným testem po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět.
12. Při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud vycházel ze žalobou napadeného rozhodnutí, jímž byly potvrzeny tři dodatečné platební výměry správce daně, přičemž celková částka daně a penále přesahuje 100 000 Kč. Žalobce předložil soudu usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 12. 2025, č. j. 46 D 1218/2022-200, kterým v rámci dědického řízení po zůstavitelce bylo vypořádáno společné jmění žalobce a zůstavitelky, a byly potvrzeny dědické podíly v rozsahu jedné čtvrtiny pro žalobce a tři nezletilé děti s tím, že majetek i závazky převzal žalobce s povinností vyplatit třem nezletilým dětem každému částku 3 714 754 Kč do konce měsíce, ve kterém dovrší 18 let věku. Je tudíž zřejmé, že nastanou-li účinky napadeného rozhodnutí, bude správce daně vymáhat splnění daňové povinnosti a úhrady penále po žalobci. Žalobcův majetek se tak zmenší, čímž mu může být způsobena újma. Existence újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. na straně žalobce je tudíž zřejmá, a soud proto považuje první podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě za splněnou.
13. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter žalobou napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť žalobou napadené rozhodnutí se „toliko“ týká žalobce. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.
14. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
15. Má-li mít žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku žalobě úspěch, musí být z jeho strany tvrzeny a současně také doloženy rozhodné skutečnosti. Vzhledem k tomu, že v případě existence pravomocného rozhodnutí správního orgánu existuje veřejný zájem na jeho řádném výkonu, soud musí vždy poměřovat, zda zájem žalobce v daném jednotlivém případě převáží nad výše uvedeným veřejným zájmem na řádném výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu. K tomuto zájmu v daném případě přistupuje též veřejný zájem na řádném výběru daní. Žalobce proto musí nejen konkretizovat, jaká újma mu neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí, ale i specifikovat závažnost hrozící újmy, a tato svá tvrzení musí rovněž řádně doložit.
16. Žalobce v dané věci zůstal toliko u obecných a nedoložených tvrzení, že se nachází v extrémně tíživé sociální situaci, kdy po náhlém úmrtí jeho manželky sám pečuje o tři nezletilé děti a daňová exekuce na základě nicotných exekučních titulů by do zajištění základních životních potřeb žalobce, a zejména tří jeho nezletilých dětí, nenapravitelným způsobem zasáhla. Na podporu svých tvrzení však žalobce k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nepřiložil žádné listiny ohledně svých finančních a celkových majetkových poměrů, tedy soud nemá dostatek informací potřebných k tomu, aby mohl posoudit možný dopad napadeného rozhodnutí do žalobcovy majetkové sféry. Žalobce tedy v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nesplnil v nezbytné míře konkrétnosti svou povinnost tvrzení, natož aby svou majetkovou situaci doložil důkazně.
17. Bez doložení zásadních skutečností, jež jsou nezbytné pro věcné posouzení žalobcova návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, není možné zhodnotit, zda hrozící újma převládá nad veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. Tvrdit a prokázat, že negativní důsledek (hrozící újma) spočívající ve výkonu nebo jiných právních následcích žalobou napadeného rozhodnutí převažuje nad veřejným zájmem, bylo výhradně na žalobci, který tuto povinnost nesplnil, neboť soudu nepředložil dostatek dokladů či jiných důkazních prostředků, na jejichž podkladě by bylo možno hodnověrně ověřit jeho tvrzení o možném existenčním dopadu napadeného rozhodnutí. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce splnění třetí podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě neprokázal.
18. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. tohoto usnesení zamítl žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.
19. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Poplatková povinnost vzniká uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě [per analogiam § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, bod 21]. Splatnost poplatku byla stanovena podle § 7 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Výrokem II. tohoto usnesení soud uložil žalobci povinnost příslušný soudní poplatek zaplatit.
20. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1414701225.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.

Ústí nad Labem 19. ledna 2026

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

předseda senátu