USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2025, č. j. KUUK/166887/2025/Vyt, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2025, č. j. KUUK/166887/2025/Vyt, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno usnesení Městského úřadu Roudnice nad Labem (dále jen „městský úřad“) ze dne 8. 10. 2025, č. j. MURCE/45504/2025, kterým bylo zastaveno řízení ve věci žádosti o udělení oprávnění řidiče taxislužby žalobci.
2. V žalobě žalobce současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek dle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Svůj návrh odůvodnil tím, že je zranitelnou osobou (běžencem, uprchlíkem) z důvodu války na Ukrajině. Uvedl, že v České republice má manželku a dítě, přičemž jeho příjmy z taxislužby jsou pro něj existenční nutností, jiné příjmy a aktivity nemá. Zdůraznil, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro něj znamenaly nepoměrně vetší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
3. Žalovaný v písemném vyjádření konstatoval, že s návrhem žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě nesouhlasí. Dle názoru žalovaného žalobcem uváděné skutečnosti nenaplňují podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě dle § 73 odst. 2 s. ř. s. Zdůraznil, že žalobce si měl být vědom všech důsledků svého protiprávního jednání a dopadu hrozících sankcí či opatření.
4. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Předmětný § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.
5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.
6. Soud veden shora uvedeným testem po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět.
7. Soud při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, vycházel z napadeného rozhodnutí, z něhož je zřejmé, že městský úřad udělil žalobci oprávnění řidiče taxislužby s platností do 7. 2. 2029, které si žalobce převzal dne 29. 2. 2024. Usnesením městského úřadu ze dne 8. 10. 2025, které bylo vydáno poté, co bylo městským úřadem rozhodnuto o obnově řízení z moci úřední, bylo zastaveno řízení ve věci žádosti o udělení oprávnění řidiče taxislužby žalobci. Z toho je dle soudu zřejmé, že nastanou-li účinky napadeného rozhodnutí, bude žalobci způsobena újma, neboť přijde o oprávnění k provozování taxislužby. Existence újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. na straně žalobce je tak zjevná již ze samotného napadeného rozhodnutí, a soud proto považuje první podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě za splněnou.
8. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě
   podle § 73 odst. 2 s. ř. s., soud dospěl k závěru, že v návaznosti na charakter napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť napadené rozhodnutí se týká „toliko“ žalobce. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.
9. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem dle § 73 odst. 2 s. ř. s.
10. Má-li mít návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě úspěch, musí být z jeho strany tvrzeny a současně také doloženy rozhodné skutečnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že v případě existence pravomocného správního rozhodnutí existuje veřejný zájem na jeho výkonu, musí vždy soud poměřovat, zda zájem žalobce v daném jednotlivém případě převáží nad uvedeným veřejným zájmem na řádném výkonu pravomocného správního rozhodnutí. Žalobce proto musí nejen konkretizovat, jaká újma mu neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí, ale i specifikovat závažnost hrozící újmy, která se poměřuje s důležitým veřejným zájmem, a tato svá tvrzení musí rovněž řádně doložit.
11. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobci bylo vydáno oprávnění řidiče taxislužby na základě padělaného osvědčení o jeho trestní bezúhonnosti ze dne 1. 2. 2024, č. 74826/21-383-179, které mělo být vydáno Velvyslanectvím Ukrajiny, i padělaného překladu uvedené listiny. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce k tomu, aby v původním řízení o udělení oprávnění řidiče taxislužby získal toto oprávnění, cíleně předložil padělané osvědčení o trestní bezúhonnosti státního orgánu státu, jehož je žalobce občanem.
12. Veřejným zájmem je bezpochyby nejen zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí, ale i zájem společnosti na dodržování právních předpisů a řádném průběhu správního řízení. Ačkoliv otázka, zda byly dány důvody pro zastavení řízení ve věci žádosti o udělení oprávnění řidiče taxislužby žalobci, bude řešena v rámci meritorního přezkumu, žalobce cíleným předložením padělaného osvědčení o trestní bezúhonnosti ze dne 1. 2. 2024, č. 74826/21-383-179, nepochybně narušil veřejný pořádek. Samotné předložení padělané listiny ve správním řízení, jehož cílem bylo neoprávněné získání oprávnění řidiče taxislužby, je závažným porušením předpisů na úseku udělování oprávnění řidiče taxislužby, které nelze bagatelizovat. Žalobce tedy svým jednáním porušil veřejný zájem na dodržování právních předpisů tím, že na základě předložení padělané listiny neoprávněně obdržel oprávnění řidiče taxislužby. Soud přitom zdůrazňuje, že žalobce v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ani v žalobě samotné předložení padělaného osvědčení nijak nepopřel.
13. Žalobce pak v návrhu pouze obecně poukázal na to, že v České republice má manželku a dítě. Žalobce však nijak nekonkretizoval a ani nedoložil údaje o rodinných příslušnících, zejména neuvedl, v jakém věku je jeho dítě, zda žije se žalobcem ve společné domácnosti, zda navštěvuje předškolní či školní zařízení apod. Žalobce zároveň nepopsal své majetkové a výdělkové poměry a majetkové poměry a výdělky jeho manželky. Žalobce ani neuvedl žádné skutečnosti, z nichž by mělo plynout, že by nemohl vykonávat jiné zaměstnání a že řízení vozidla taxislužby je jedinou možností, jak zajistit vlastní obživu a obživu své rodiny. Žalobce tedy netvrdil a nedokládal podstatné skutečnosti týkající se jeho rodinné situace a jeho majetkových poměrů, které by měly v posuzované věci převážit nad veřejným zájmem na řádném výkonu pravomocného správního rozhodnutí, a které by soud měl při rozhodování o přiznání odkladného účinku žalobě zohlednit.
14. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce třetí podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě nesplnil, neboť přiznání odkladného účinku by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem na dodržování právních předpisů a se zájmem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. Mimořádné okolnosti, které by převažovaly nad veřejným zájmem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí, v daném případě soud neshledal.
15. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl výrokem I. usnesení tak, že podané žalobě odkladný účinek nepřiznal.
16. Výrokem II. tohoto usnesení soud žalobci zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V daném případě vzniká poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), per analogiam, až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli (žalobci) uložena povinnost soudní poplatek zaplatit; tedy ukládá se až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost předmětného poplatku poté byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
17. Soudní poplatek je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703‑3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1549004425.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Ústí nad Labem 7. ledna 2026

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

předseda senátu