USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2025, čj. 10.04‑000008/25‑0002, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2025, čj. 5 A 23/2025‑48,

takto:

1. Žádost o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi se zamítá.

2. Kasační stížnost se odmítá.

3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

4. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalobkyně (stěžovatelka) podala kasační stížnost směřující proti rozsudku městského soudu označenému v záhlaví.

Spolu s kasační stížností stěžovatelka nedoložila, že je zastoupena advokátem. NSS ji proto vyzval k předložení plné moci a ke splnění této povinnosti jí stanovil lhůtu 15 dnů. Stěžovatelka před uplynutím této lhůty požádala o její prodloužení do doby, než Česká advokátní komora (ČAK) rozhodne o její žádosti (ze dne 19. 1. 2026) o určení advokáta k zastupování v tomto řízení o kasační stížnosti.

Podle § 40 odst. 5 s. ř. s. platí, že předseda senátu může prodloužit lhůtu k provedení úkonu určenou soudem, a to za obdobných podmínek, za jakých se promíjí zmeškání lhůty, tedy z vážných omluvitelných důvodů.

NSS dospěl k závěru, že takové důvody pro prodloužení lhůty k předložení plné moci v tomto případě dány nejsou. Desátý senát stěžovatelce opakovaně vysvětlil, že v jejích věcech nebude vyčkávat ani do rozhodnutí ČAK o její žádosti o určení advokáta, protože to k ničemu nevede (viz např. usnesení ze dne 13. 8. 2025, čj. 10 As 143/2025‑24). Ani v tomto případě nejsou ve stěžovatelčině žádosti o určení advokáta, kterou přiložila k žádosti o prodloužení lhůty, uvedena jména dvou advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, přestože stěžovatelka ví, že podle právního názoru ČAK – potvrzeného už mnohokrát městským soudem – musejí tuto podmínku (podle § 18c odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění od 1. 1. 2024) splnit i ti, kteří žádají o určení advokáta za úplatu. NSS tak má důvod předpokládat, že ČAK stěžovatelčinu žádost o určení advokáta pro účely zastupování v tomto kasačním řízení opět zamítne (a stěžovatelka případně opět požádá o další prodloužení až do rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ČAK; v takové situaci už jí NSS lhůtu neprodlužuje).

Proto soud stěžovatelce neprodloužil lhůtu k předložení plné moci udělené advokátovi.

Dále NSS vyvodil procesní důsledek z toho, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě nepředložila plnou moc. Povinné zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) je podmínkou, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat. Nedostatek zastoupení se stěžovatelce nepodařilo odstranit, a NSS proto její kasační stížnost odmítl.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta. Stalo se tak před prvním jednáním, a NSS tedy vrátil stěžovatelce soudní poplatek (§ 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. února 2026

Ondřej Mrákota

předseda senátu