[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci

žalobce:  nezl. P. S., nar. X

 bytem X

 zastoupený O. S., zákonným zástupcem

bytem X

proti

žalovanému:  rektor Vysoké školy ekonomické v Praze

 se sídlem nám. W. Churchilla 1938/4, Praha 3 – Žižkov

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2025, č. j. 0632/1197/O,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Děkan Vysoké školy ekonomické v Praze (dále „děkan VŠE“) rozhodnutím ze dne 10. 6. 2025, č. j. 0632/1197, nepřijal žalobce ke studiu na této vysoké škole (dále jen „VŠE“) ve studijním programu „B-PE Podniková ekonomika a management“, jelikož se žalobce ve stanoveném termínu (do 8. 6. 2025) nezapsal do studia dle § 51 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Rektor VŠE (dále i „žalovaný“) následně rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku (žalobou napadené rozhodnutí) potvrdil toto nepřijetí ke studiu a zamítl odvolání žalobce. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojí podanou žalobou.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

2. Žalobce v podané žalobě poukázal na e-mail ze studijního oddělení VŠE, ve kterém bylo uvedeno následující: „Splnil jste podmínky přijímacího řízení a po předložení všech požadovaných dokumentů budete přijat do studia. Pro přijetí do studia je také nutné úspěšné složení testu z českého jazyk.“ Žalobce rovněž poukázal na oznámení o složení přijímací zkoušky ze dne 28. 4. 2025, ve kterém bylo uvedeno, že „oznamujeme Vám, že splňujete podmínky pro přijetí ke studiu […] Rozhodnutí o přijetí Vám bude doručeno elektronicky, jakmile předložíte doklad o Vašem předchozím vzdělání.“ Z těchto informací nabyl žalobce legitimní očekávání, že další administrativní kroky budou následovat až po složení testu z českého jazyka, po předložení maturitního vysvědčení, které žalobce obdrží až 30. 6. 2025, a po ukončení přijímacích zkoušek ostatních uchazečů (11. – 12. 6. 2025).
3. Povinnost podat tzv. „návratku“ do 8. 6. 2025 byla sdělena pouze prostřednictvím oznámení v informačním systému VŠE, která nevyžaduje potvrzení o jejím převzetí, a o kterém byl doručen pouze e-mailový notifikátor, který byl automaticky přesměrován do složky spamu. O této zprávě se tak žalobce dozvěděl až dne 12. 6. 2025. Na stránkách VŠE nebyly uvedeny jasné a viditelné informace, že uchazeči s prominutím zkoušek mají výrazně kratší lhůtu než ostatní uchazeči. Tento postup je dle žalobce diskriminační a v rozporu se zákazem nedůvodných rozdílů při rozhodování skutkově shodných případů.
4. Žalobce plánoval podrobnější kontrolu informačního systému VŠE až po složení zkoušek ostatních uchazečů. Do té doby se do informačního systému VŠE se přihlásil jen několikrát. Heslo opakovaně nefungovalo.
5. Z informačního systému VŠE plyne, že důvodem pro zamítnutí podaného odvolání bylo i nepředložení maturitního vysvědčení do 8. 6. 2025, ačkoliv žalobce na Dni otevřených dveří s děkanem VŠE probíral, že maturitní vysvědčení bude mít k dispozici až 30. 6. 2025.
6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce v přihlášce k přijímacímu řízení souhlasil, že rozhodnutí o přijetí bude doručováno pouze elektronicky prostřednictvím informačního systému VŠE (InSIS). Na základě dobrého výsledku v „Přijímacích zkouškách nanečisto“ mu byla prominuta přijímací zkouška. Dne 30. 4. 2025 obdržel do informačního systému oznámení o splnění podmínek přijímací zkoušky a současně výzvu k doložení předchozího vzdělání a tzv. „návratku“ vyzývající k závaznému potvrzení zájmu o studium nejpozději do 8. 6. 2025. Po marném uplynutí lhůty bylo rozhodnuto o jeho nepřijetí ke studiu.
7. Žalovaný zdůraznil, že požadavek na potvrzení zájmu o studium je nezbytný pro efektivní naplnění kapacity studijních programů, které jsou vysoce žádané. VŠE si nemůže dovolit blokovat místa uchazeči, kteří nepotvrdí svůj zájem, protože by to ohrozilo obsazení programu. Tento požadavek byl stanoven vyhláškou děkana (Vyhláška o příjímacím řízení pro akademický rok 2025/26), publikován na webu fakulty a doručen žalobci prostřednictvím informačního systému. Přehlédl-li žalobce e-mailovou notifikaci, není to pochybení přičitatelné žalovanému. Žalovaný odmítl tvrzení o nerovném přístupu, protože pravidla platila pro všechny uchazeče stejně.
8. Skutečným důvodem nepřijetí bylo neodeslání „návratky“, nikoli nedoložení vzdělání.
9. Žalobce v podané replice k vyjádření žalovanému uvedl, že tzv. „návratka“ byla doručena pouze prostřednictvím vnitřního informačního systému VŠE. Tento systém nevyžaduje potvrzení přijetí zprávy, proto nelze považovat doručení za prokazatelné. Žalovaný buď nevidí, že byla zpráva přijata, nebo mohl přímo vidět, že zůstala nepřečtena.
10. Žalobce dále namítal, že v historii schvalování odvolání ve vnitřním informačním systému VŠE je jako důvod nepřijetí ke studiu uvedeno i včasné nepředložení dokladu o vzdělání. O přesném termínu maturitní zkoušky a překladu vysvědčení byla fakulta předem informována. Je-li ve vnitřním informačním systému VŠE uveden tento důvod, je nutné předpokládat, že to byl důvod pro zamítnutí přijetí ke studiu, nehledě na to, že nebyl uveden v rozhodnutí o nepřijetí. Není pravda, že by kapacita programu byla naplněna ke dni podání odvolání, jelikož v té době teprve probíhaly přijímací zkoušky ostatních uchazečů. VŠE rovněž doposud nerozhodla o nostrifikaci zahraničního vzdělání žalobce.

III. Ústní jednání

11. Soud po dobu soudního řízení jednal jako s žalovaným s rektorem VŠE (toho označoval jako adresáta v přípisech soudu), nikoliv se samotnou vysokou školou (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2006, č. j. 2 As 37/2006-63, č. 1112/2007 Sb. NSS). Vyjádření k žalobě bylo podepsáno zaměstnancem VŠE, který doložil plnou moc podepsanou rektorem avšak k zastupování VŠE, nikoliv rektora. Soud žalovaného na tuto skutečnost upozornil, žalovaný následně předložil plnou moc, kterou zmocnil daného zaměstnance VŠE k zastupování přímo žalovaného (rektora). Soud z důvodu právní jistoty na počátku ústního jednání vyzval zástupce žalovaného, aby potvrdil, zda souhlasí s vyjádřením k žalobě, které soudu zaslal v době, kdy soudu doložil toliko plnou moc zmocňující k zastupování VŠE a nikoliv žalovaného. Zástupce žalovaného se s vyjádřením k žalobě ztotožnil.  
12. Soud na ústním jednání dne 5. 11. 2025 k důkazu provedl většinou žalobcem a žalovaným doložených důkazních prostředků. K důkazu tak provedl e-mailovou komunikaci ze dne 17. 4. 2025 (č. l. 7 soudního spisu), tři výpisy z vnitřního informačního systému VŠE ze dne 12. 9. 2025 (č. l. 9, 12 a 14), doklad o doručení žalobou napadeného rozhodnutí (č. l. 13), výpis z vnitřního informačního systému VŠE ze dne 7. 10. 2025 (příloha 1 vyjádření žalovaného), dva výtisky z internetových stránek VŠE ze dne 7. 10. 2025 (příloha 2 a 14), tři výpisy z vnitřního informačního systému VŠE ze dne 6. 10. 2025 (příloha 3, 4 a příloha 11), výzvu k zápisu do studia (příloha 6) a vyhlášku děkana VŠE o přijímacím řízení pro akademický rok 2025/26 (příloha 13).
13. Soud k důkazu neprovedl ty listiny, které se nacházejí v předloženém správním spise a žalobci jsou známy (rozhodnutí děkana VŠE a žalobou napadené rozhodnutí, oznámení o složení přijímací zkoušky ze dne 28. 4. 2025, odvolání, přeložené maturitní vysvědčení), jelikož správním spisem se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Soud rovněž k důkazu neprovedl předžalobní výzvu a důkaz o odeslání předžalobní výzvy, jelikož nejsou pro nyní posuzovanou věc podstatné.
14. Žalobce se na ústní jednání nedostavil. V podané žalobě souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a toto potvrdil ve své replice k vyjádření žalovaného.
15. Žalovaný na ústním jednání odkázal na dosavadní podání a k replice žalobce doplnil, že výzva k zápisu byla doručována v souladu se zákonnou úpravou a vnitřními předpisy VŠE. Žalobce v přihlášce do přijímacího řízení souhlasil, že mu bude vše (kromě případného negativního rozhodnutí o přijetí) doručováno elektronicky do vnitřního informačního systému VŠE. Dle žalovaného nebylo třeba potvrzení o převzetí zprávy, jelikož z vnitřního informačního systému je viditelné, kdy se žalobce do systému přihlásil a kdy si zprávu otevřel. K námitce diskriminačního přístupu uvedl, že je nutné srovnávat podmínky osob ve stejných skupinách, nikoliv v jiných. Důvodem pro nepřijetí do studia bylo striktně to, že žalobce nevyplnil e-návratku, nikoliv nedoplnění dokladu o vzdělání. To žalobce doložil až v červenci 2025, tedy po tom, co bylo rozhodnuto o nepřijetí. Posouzení dostatečnosti vzdělání již nebude provedeno, jelikož se nejedná o samostatné řízení o nostrifikaci, ale jedná se o součást přijímacího řízení, které bylo ukončeno.

IV. Posouzení žaloby

16. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného a shledal, že žaloba není důvodná.
17. Soud z předloženého správního spisu a provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. Žalobce v přihlášce k přijímacímu řízení ze dne 2. 12. 2024 souhlasil s doručením rozhodnutí o přijetí prostřednictvím vnitřního informačního systému VŠE. Žalobci bylo prominuto skládání přijímací zkoušky, o čemž byl vyrozuměn oznámením ze dne 28. 4. 2025, které bylo žalobci doručeno prostřednictvím vnitřního informačního systému VŠE dne 28. 4. 2025 nebo 30. 4. 2025. Dne 28. 4. 2025 byla rovněž do vnitřního informačního systému VŠE vyvěšena výzva k zápisu do studia (tzv. „návratka“) se lhůtou do 8. 6. 2025. Následně dne 10. 6. 2025 vydal děkan VŠE rozhodnutí o nepřijetí do studia, které bylo dne 8. 7. 2025 potvrzeno žalobou napadeným rozhodnutím žalovaného. Mezi stranami je nesporné, že někdy po vydání žalobou napadeného rozhodnutí žalobce doložil úředně ověřené vysvědčení ze studia na střední škole.
18. Podle § 51 odst. 1 zákona o vysokých školách platí, že oznámením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě a formou stanovenou vysokou školou nebo její fakultou.
19. Z citované zákonné úpravy plyne, že oznámením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči pouze právo k zápisu do studia. Studentem se uchazeč stává až dnem zápisu do studia (§ 61 odst. 1 zákona o vysokých školách). Zákonná úprava rovněž nechává na vysoké škole stanovení lhůty a formy k zápisu do studia. Tento názor zastává i komentářová literatura (JURNÍKOVÁ, Jana. § 51 [Zápis do studia]. In: JURNÍKOVÁ, J., a kolektiv, Zákon o vysokých školách. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025. Dostupné na beck-online.cz.): „Komentované ustanovení hovoří o právu uchazeče na zápis do studia ve zvoleném studijním programu. Uchazeč se studentem nestává okamžikem doručení rozhodnutí o přijetí ke studiu, ale k získání statusu studenta je třeba učinit úkon v podobě zápisu ke studiu (srov. § 61). Uchazeč má tedy možnost i v případě, kdy byl ke studiu přijat, se k němu nezapsat. O právních účincích zápisu je studiu je vhodné uchazeče řádně poučit. Termíny a způsob zápisu ke studiu stanoví vysoká škola či fakulta a uchazeče o nich s předstihem informuje obvykle v elektronické přihlášce ke studiu nebo e-mailem, informace jsou zveřejňovány taktéž prostřednictvím internetových stránek. Zákon nikterak neomezuje způsob provádění zápisu ke studiu, jeho formu si vysoká škola či fakulta volí sama. Běžnou praxí jsou již online zápisy bez nutnosti osobní přítomnosti uchazeče. Se zápisy ke studiu bývají spojeny i další úkony, jako je vystavení potvrzení o studiu či převzetí hesla pro vstup do elektronického informačního systému vysoké školy.“
20. Podle vyhlášky děkana o přijímacím řízení pro akademický rok 2025/26 je podmínkou pro přijetí ke studiu zápis do studia pomocí e-návratky v termínu stanoveném fakultou. Tato lhůta byla výzvou k zápisu stanovena do 8. 6. 2025.
21. Z uvedeného plyne, že žalobce se měl v termínu do 8. 6. 2025 prostřednictvím vnitřního informačního systému VŠE zapsat ke studiu podáním tzn. e-návratky. To žalobce neučinil.
22. Mezi stranami je sporné, zda byl o této povinnosti žalobce dostatečně informován. Z provedeného dokazování plyne, že výzva k zápisu do studia byla ve vnitřním informačním systému VŠE zveřejněna dne 28. 4. 2025. Citovaný § 51 odst. 1 zákona o vysokých školách stanoví, že lhůtu a formu zápisu stanoví vysoká škola nebo její fakulta. Zákon tedy ponechává na vysoké škole, aby nastavila pravidla zápisu ke studiu. Vyhláška děkana o přijímacím řízení v souladu s tímto zákonem stanovila tato pravidla, tedy zápis do studia pomocí e-návratky ve stanoveném termínu. Zákon ani vyhláška děkana tak nevyžaduje, aby výzva k zápisu byla uchazeči o studium prokazatelně doručena. Dle městského soudu je podstatné, aby uchazeč o studium měl reálnou možnost se s termínem zápisu seznámit, a měl tak faktickou možnost se zapsat. Dle městského soudu by dikci zákona a i v tomto konkrétním případě vyhlášky děkana o přijímacím řízení pro akademický rok 2025/26 vyhovělo i pouze to, zveřejnila-li by VŠE termín podání e-návratky pouze elektronicky na svých webových stránkách. VŠE však žalobce adresně přímo vyzvala prostřednictvím vnitřního informačního systému, do kterého měl žalobce přístup, což soud považuje za vyšší standard. Žalobce ostatně v podané žalobě uvedl, že podrobnější kontrolu vnitřního informačního systému VŠE plánoval až po skončení zkoušek ostatních uchazečů: „do té doby jsme se přihlásili jen několikrát (heslo opakovaně nefungovalo)“. Přestože žalobce uvedl, že měl s přihlašováním problémy, výslovně uvedl, že se do systému několikrát přihlásil. Přihlásil-li se žalobce do vnitřního informačního systému VŠE, nespatřuje soud důvod, proč by nemohla být řádně doručena výzva v tomto systému vložená. Plánoval-li žalobce toliko na základě svého uvážení podrobnou kontrolu systému až po skončení zkoušek ostatních uchazečů, je takový postup bohužel pochybením na straně žalobce. Poukazuje-li žalobce na to, že e-mailový notifikátor o zveřejnění výzvy k zápisu do studia byl přesměrován do složky spamu, je to opět pochybení na straně žalobce. Soud při tomto posouzení přihlédl i k tomu, že mezi zveřejněním výzvy k zápisu do studia a lhůtou k zápisu do studia uplynul více než měsíc (od 28. 4. 2025 do 8. 6. 2025). Nejedná se o lhůtu nijak krátkou, ve které by musel uchazeč o studia zcela neprodleně zareagovat. Dle soudu je ospravedlnitelné po uchazeči o studium požadovat alespoň jednou měsíčně kontrolovat stav podané žádosti o studium. V této souvislosti soud připomíná právní zásadu „vigilantibus iura scripta sunt“, dle níž je každý povinen si svá práva a povinnosti aktivně chránit sám.
23. Žalobce namítal, že z e-mailu ze studijního oddělení VŠE („Splnil jste podmínky přijímacího řízení a po předložení všech požadovaných dokumentů budete přijat do studia. Pro přijetí do studia je také nutné úspěšné složení testu z českého jazyk.“) a z oznámení o složení přijímací zkoušky („Oznamujeme Vám, že splňujete podmínky pro přijetí ke studiu […] Rozhodnutí o přijetí Vám bude doručeno elektronicky, jakmile předložíte doklad o Vašem předchozím vzdělání.“) nabyl legitimní očekávání, že další administrativní kroky budou následovat až po složení testu z českého jazyka, po předložení maturitního vysvědčení, které žalobce obdrží až 30. 6. 2025, a po ukončení přijímacích zkoušek ostatních uchazečů (11. – 12. 6. 2025). Soud má pro žalobce pochopení, jelikož citované části skutečně naznačují, že žalobce splnil vše nutné a následovat bude již jen složení testu z českého jazyka a předložení dokladu o vzdělání. Nelze však odhlédnout od toho, že žalobce měl více než měsíc na to, aby se seznámil s výzvou k zápisu do studia, která jasně stanovila povinnost provést zápis do určitého data, a rovněž to, že žalobce se dle vlastních slov do vnitřního informačního systému VŠE přihlásil. Jak bylo již uvedeno, bylo pochybením žalobce, že podrobněji neprostudoval tento informační systém.
24. Žalobce namítá, že byl diskriminován oproti těm uchazečům o studium, kterým nebylo prominuto složení přijímací zkoušky, jelikož tito měli delší lhůtu k zápisu do studia. Tento názor žalobce je nesprávný. Pouze u případů, které mají obdobné vlastnosti, je možné dovolávat se toho, aby byly rozhodovány obdobně (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2024, č. j. 7 As 248/2024-48). Žalobce se tak může srovnávat jen s těmi uchazeči, kterým bylo prominuto skládání přijímacích zkoušek, nikoliv i s těmi, kteří byli v jiném postavení. Soud na ústním jednání provedl výtisk internetové stránky VŠE (příloha 14), kde bylo uvedeno, že uchazeči přijatí na základě výsledků ze středních škol mají potvrdit zápis nejpozději do 8. 6. 2025. Z tohoto důkazu plyne, že povinnost potvrdit zápis do 8. 6. 2025 byla stanovena těm uchazečům, kteří byli přijati na základě prospěchu ze střední školy, stejně jako žalobci, kterému bylo prominuto skládání zkoušky na základě úspěšné zkoušky „nanečisto“. Postup děkana VŠE ani žalovaného tak nelze označit za diskriminační.  
25. Žalobce posledně namítal, že důvodem pro nepřijetí ke studiu bylo i nedoložení dokladu o maturitním vzdělání. S tímto soud nesouhlasí. Z obsahu rozhodnutí děkana VŠE a i žalobou napadeného rozhodnutí plyne, že rozhodným důvodem bylo pouze to, že se žalobce do studia ve lhůtě nezapsal, nikoliv to, že nedoložil doklad o maturitním vzdělání v termínu. Tato skutečnost nebyla ve věci rozhodná. Na tom nic nemění, že ve vnitřním informačním systému VŠE je i uvedeno, že žalobce nedoložil v termínu doklad o vzdělání. Pouze to, co je uvedeno v rozhodnutích správních orgánů je rozhodné, nikoliv jiné skutečnosti v rozhodnutí neuvedené. Ze stejného důvodu je i irelevantní, že žalovaný doposud nerozhodl o nostrifikaci zahraničního vzdělání. Tato námitka je i vznesená opožděně, jelikož ji žalobce vznesl až v replice k vyjádření žalovaného, tedy po lhůtě dané ke vznášení námitek (§ 71 odst. 2 ve spojení s § 72 odst. 1 s. ř. s.).

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

26. Městský soud neseznal žádnou ze vznesených námitek důvodnou, proto z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle § 60 odst. 7 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 5. 11. 2025

Mgr. Gabriela Bašná v.r.

předsedkyně senátu