[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci

žalobkyně: Z. Š.

bytem X

proti

žalované: Česká advokátní komora

 sídlem Národní 16, Praha 1 – Nové Město

o žalobách proti rozhodnutím žalované ze dne 27. 12. 2024, č. j. 10.04-000107/24-0002 a ze dne 27. 12. 2024, č. j. 10.04-000108/24-0002,

takto:

1. Žaloby se zamítají.
2. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalovaná v záhlaví uvedených rozhodnutí (dále obě rozhodnutí dohromady „napadená rozhodnutí“) neurčila žalobkyni advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., zákona o advokacii, ve znění účinném do 31. 3. 2025. Konkrétně k zastoupení v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2024, č. j. 14 A 43/2024-51(rozhodnutí č. j. 10.04-000107/24-0002) a k zastoupení v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2024, č. j. 4 As 34/2024-41 (rozhodnutí č. j. 10.04-000108/24-0002). Žalobkyně proti těmto rozhodnutí brojí žalobou, jelikož jsou podle jejího názoru nepřezkoumatelná. Ve výrocích napadených rozhodnutí totiž není uvedeno, v jakých řízeních jí žalovaná neurčuje advokáta.

II. Průběh soudního řízení

2. Žalobkyně dne 3. 3. 2025 zaslala Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) obálku obsahující průvodní dopis a šest podání k šesti různým řízením vedeným u městského soudu. Vedle žaloby vedené v nyní projednávané věci se v příloze nacházely i tato podání s názvy: a) „Sp. zn. 17 A 7/2025 – doplnění žaloby“, b) „Sp. zn. 8 A 76/2024 – doplnění podání ze dne 28. 02. 2025“, c) „Sp. zn. 8 A 77/2024 – doplnění podání ze dne 28. 2. 2025“, d) „Sp. zn. 8 A 90/2024 – zaslání zbytku podání ze dne 28. 02. 2025“ a e) „Sp. zn. 8 A 91/2024 – zaslání zbytku podání ze dne 28. 02. 2025“.
3. Žalobkyní zaslané podání v nyní projednávané věci obsahovalo pouze jeden list, na kterém byla sepsána pouze první stránka žaloby. Text žaloby dokonce končí v půlce věty na konci stránky a zbytek žaloby nebyl založen ve spise. Městský soud v domnění, že zbytek žaloby mohl být mylně soudu zaslán či založen do nesprávného spisu, zkontroloval spisy v řízeních, do kterých žalobkyně stejným dopisem zasílala další podání (tj. řízení ve sp. zn. vyjmenovaných v bodu [2] rozsudku). V těchto řízeních však zbytek podané žaloby nebyl. Městský soud má tak za to, že mu žalobkyně zaslala pouze první stránku žaloby. Městskému soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně takto postupuje opakovaně. I např. v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 3 A 18/2025, 3 A 19/2025 a 10 A 14/2025 žalobkyně zaslala pouze první stranu žaloby a další strany žaloby zaslala později.
4. Ze samotné první stránky žaloby plyne, že se žalobkyně brání proti napadeným rozhodnutím žalované. Též jsou na první stránce žaloby uvedeny důvody, kvůli kterým považuje žalobkyně napadená rozhodnutí za neurčitá a nepřezkoumatelná, jelikož ve výrocích není uvedeno, v jaké věci se advokát neurčuje. Tento žalobní bod je z pohledu kvality žalobních bodů dostatečný. Žaloba tak neobsahovala vady spočívající v chybějících důvodech, pro které žalobkyně považuje napadená rozhodnutí za nezákonná. Z toho důvodu soud žalobkyni nevyzval k doplnění své argumentace. Z první strany žaloby je dále patrný začátek právní argumentace týkající se zřejmě další žalobních bodů. Jedná se ovšem pouze o začátek právní argumentace a jiné žalobní body, než již zmíněná námitka nepřezkoumatelnosti nejsou na první stránce žaloby obsaženy.
5. Přestože podaná žaloba byla z pohledu žalobních bodů řádná, žalobkyně v žalobě neuvedla, čeho se dovolává, neformulovala žalobní petit a neoznačila důkazy, jichž se dovolává. Označení důkazů a formulování žalobního petitu jsou přitom povinné náležitosti žaloby podle § 71 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Městský soud proto žalobkyni usnesením vyzval, aby odstranila vady žaloby, tak že uvede, čeho se domáhá (petit žaloby), a označila důkazy, jichž se dovolává. Žalobkyně na výzvu reagovala. Dne 3. 4. 2025 zaslala městskému soudu podání s názvem „Sp. zn. 5 A 27/2025 - zaslání zbytku žaloby a rozhodnutí“, které obsahovalo strany 2 až 5 žaloby. Kromě označení důkazů a doplnění žalobního petitu, podání žalobkyně obsahovalo i nové žalobní body, včetně právní argumentace.
6. Městský soud však nemohl přihlížet k těmto novým žalobním bodům žalobkyně, které učinila v doplnění žaloby ze dne 3. 4. 2025. Lhůta pro doplnění nových žalobních bodů je stejná jako lhůta pro podání žaloby, tj. dva měsíce ode dne kdy je napadené rozhodnutí doručeno žalobci; zmeškání lhůty nelze prominout (§ 71 odst. 2 věta třetí a § 72 odst. 1 a odst. 4 s. ř. s.). Žalobkyně v žalobě tvrdí, že napadená rozhodnutí obdržela dne 3. 1. 2025. Toto datum vyplývá i z předloženého správního spisu. Posledním dnem na podání žaloby, a tedy i na doplnění žalobních bodů byl den 3. 3. 2025. Žalobkyně tak podala žalobu včas, nicméně doplnění žalobních bodů již bylo učiněno po lhůtě. Městský soud se proto nadále bude zabývat jen žalobními body a argumentací, které jsou obsaženy na první stránce žaloby. K žalobním bodům obsaženým v podání ze dne 3. 4. 2024, tedy na stránkách 2 až 5 žaloby, nepřihlíží, jelikož byly vzneseny opožděně. Soud tak dále tyto opožděné žalobní body ani nebude rekapitulovat.

III. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

7. Žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost napadených rozhodnutí, jelikož ve výrocích ani jednoho z nich není uvedeno, v jaké věci, respektive v jakém řízení se jí advokát neurčuje. Výroky jsou kvůli tomu podle žalobkyně neurčité.
8. Žalovaná ve vyjádření reaguje zejména na žalobní body uvedené v doplnění žaloby ze dne 4. 3. 2025. Jak bylo vysvětleno v bodě [6] rozsudku těmito žalobními body se městský soud nezabýval, jelikož byly žalobkyní doplněny až po uběhnutí lhůty pro rozšíření žalobních bodů. Městský soud se proto ani nezabýval argumentací žalované, týkajících se těchto nepřípustných žalobních bodů. Ve vyjádření k žalobě se žalovaná nijak nevyjadřuje k námitce nepřezkoumatelnosti napadených rozhodnutí.

IV. Ústní jednání

9. Městský soud nařídil na den 13. 10. 2025 ústní jednání. Žalobkyně se přípisem ze dne 8. 10. 2025 z ústního jednání omluvila z důvodu, že městský soud nepředložil věc ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy Ústavnímu soudu a ani nedostál své úřední povinnosti vyslovit ve smyslu § 76 odst. 2 s. ř. s. nicotnost předmětných rozhodnutí žalované z důvodu neexistence zákonného podkladu a s tím spojenou vnitřní rozpornost výroků obou rozhodnutí. Žalobkyně rovněž sporovala správnost a ústavnost formuláře k žádosti o právní službu za úplatu pro fyzickou osobu. Žalobkyně ve svém podání nepožádala o odročení ústního jednání. Městský soud toto podání žalobkyně interpretuje tak, že žalobkyně na ústním, veřejném projednání své věci nadále netrvá a souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Městskému soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se opakovaně (např. řízení vedené pod sp. zn. 5 A 96/2024, 11 A 128/2024, 3 A 19/2025, a mnoho dalších) k nařízenému jednání nedostavuje a z obdobných důvodů či bez udání důvodu se z účasti omlouvá. Městský soud považuje za zcela neúčelné nařizovat jednání, pokud se jej poté žalobkyně neúčastní, pokud jediným důvodem pro nařízení jednání byla žádost žalobkyně. Důvodem pro uskutečnění ústního jednání nebylo ani dokazování, protože žalobkyní navržená napadená rozhodnutí jsou součástí žalovanou předloženého správního spisu, kterým se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Soud má tedy za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí ve věci bez jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s. Soud proto rozhodl bez uskutečnění ústního jednání a nařízené ústní jednání zrušil. Žalovaná se z ústního jednání rovněž omluvila.

V. Posouzení žaloby

10. Městský soud v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobkyní vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované a shledal, že žaloba není důvodná.
11. Podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Ve zde posuzovaném případě žalobkyně namítá, že ve výroku napadeného rozhodnutí nebylo specifikováno, v jaké věci se advokát žalobkyni neurčuje. Namítala tedy vadu nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti.
12. Městský soud připomíná, že zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, u kterých pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012–45). Rozhodnutí potom nemůže být nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost tehdy, je-li rozpor v něm odstranitelný výkladem, tj. nebudou-li po interpretaci napadeného rozhodnutí jako celku pochyby o jeho významu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2006, č. j. 1 Afs 38/2006–72).
13. Výrok rozhodnutí není neurčitý proto, že v něm není označeno řízení, pro které žalobkyně žádala o určení advokáta. Výrok rozhodnutí je totiž neoddělitelnou součástí celého napadeného rozhodnutí, a je proto nutné jeho obsah hodnotit v kontextu celého rozhodnutí. Postačí proto, konkretizuje-li žalovaná v odůvodnění jednoznačně věc, ve které žalobkyni advokáta neurčila.
14. Z odstavce č. 1 napadeného rozhodnutí č. j. 10.04-000107/24-0002 je zřejmé, že žalovaná neurčuje žalobkyni advokáta k zastupování v řízení před Nejvyšším správním soudem sp. zn. 5 As 283/2024, o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2024, č. j. 14 A 43/2024-51. Jiná řízení nejsou v odůvodnění rozhodnutí č. j. 10.04-000107/24-0002 zmíněna, nemůže tedy dojít k záměně či pochybnostem. Stejně tak z odstavce č. 1 napadeného rozhodnutí č. j. 10.04-000108/24-0002 je zřejmé se žalovaná neurčuje žalobkyni advokáta k zastupování v řízení před Ústavním soudem o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2024, č. j. 4 As 34/2024-41. Jiná řízení nejsou v odůvodnění rozhodnutí č. j. 10.04-000108/24-0002 zmíněna, nemůže tedy dojít k záměně či pochybnostem. Není tak pochyb, že ve spojení s odůvodněními napadených rozhodnutí jsou výroky dostatečně určité. Žalobkyni ani nikomu jinému totiž nemohla vzniknout pochybnost o předmětech řízení. Opačný závěr by byl nepřípustně formalistický. Ke stejným závěrům dospěl městský soud i v jiných řízeních vedených proti žalobkyni (např. rozsudky ze dne 20. 5. 2025, č. j. 11 A 128/2024, nebo ze dne 26. 8. 2025, č. j. 3 A 19/2025-48).
15. Soud uzavírá, že napadená rozhodnutí jsou přezkoumatelná.
16. K námitce žalobkyně (nicotnost rozhodnutí z důvodu neexistence zákonného podkladu), kterou vznesla až v podání ze dne 8. 10. 2025, soud uvádí, že tuto vznáší opakovaně. Soud se s touto námitkou již vypořádal v řadě svých rozhodnutích. Soud neshledává účelné opakovat již několikrát vyřčené, proto odkazuje na své dřívější rozsudky, ve kterých se danou námitkou komplexně zabýval – např. ze dne 26. 8. 2025, č. j. 3 A 1/2025-58, ze dne 30. 6. 2025, č. j. 17 A 3/2025-46, ze dne 17. 7. 2025, č.j. 10 A 14/2025-39, nebo již ze dne 23. 1. 2025, č. j. 15 A 57/2024-53.

VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

17. Městský soud neseznal žádnou ze vznesených námitek důvodnou, proto z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně v řízení úspěch neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované, která by jinak měla právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec její úřední povinnosti, proto jí soud podle § 60 odst. 7 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 13. 10. 2025

Mgr. Gabriela Bašná v.r.

předsedkyně senátu