USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Kadlčákem ve věci

o žalobě ze dne 19. 11. 2025 proti rozhodnutí žalované,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Krajskému soudu v Ústí nad Labem byla dne 19. 11. 2025 doručena žaloba, jíž se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované, jímž mu „byla pozastavena výplata invalidního důchodu“. K podané žalobě žalobce připojil též rozhodnutí žalované ze dne 29. 9. 2025, č. j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 8. 2025, č. j. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod, a to pro nesplnění podmínek § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobce nezískal potřebnou dobu pojištění v rozhodném období.
2. S ohledem na obsah podané žaloby, byť značně strohý, ve spojení s připojenými rozhodnutími žalované tak, jak už tato byla výše rekapitulována, je soud přesvědčen, že v posuzovaném případě žalobce uplatnil žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).   
3. Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Soud zdůrazňuje, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. musí vždy obsahovat náležitosti vyjmenované v § 37 odst. 2 a 3 a v § 71 s. ř. s., jinak je vyloučeno, aby soud ve věci meritorně rozhodl.
4. Podle § 71 odst. 1 s. ř. s. platí, že „žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku.“
5. Z § 37 odst. 5 s. ř. s. současně vyplývá, že „předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“
6. Vycházeje ze shora popsaného soud v dané věci shledal, že předmětná žaloba některé z uvedených náležitostí – tj. povinných obsahových součástí – nezahrnuje, a proto žalobce usnesením ze dne 25. 11. 2025, č. j. 78 Ad 29/2025-9, podle dříve citovaného § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval k tomu, aby odstranil vady žaloby, a to konkrétně, aby uvedl, proti kterému rozhodnutí správního orgánu žaloba směřuje, tj. kdo rozhodnutí vydal, kdy a pod jakou značkou [§ 71 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], aby vymezil žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], a aby uvedl návrh výroku rozsudku [§ 71 odst. 1 písm. f) s. ř. s.]. Soud zároveň žalobce poučil o tom, jak má vytčené vady odstranit, tj. že v případě žaloby proti rozhodnutí žalované lze v rámci soudního přezkumu požadovat pouze zrušení rozhodnutí vydaného v posledním stupni a vrácení věci žalované k dalšímu řízení, případně vyslovení nicotnosti napadeného rozhodnutí (§ 78 odst. 1 a 3 a § 76 odst. 2 s. ř. s.), resp. aby v řešeném případě jasně specifikoval, proti kterému rozhodnutí žalované žaloba směřuje a současně uvedl i návrh výroku rozsudku a aby jednoznačným způsobem uvedl důvody, pro které považuje napadené rozhodnutí za nezákonné či nicotné, popř. označil úkony žalované, které měly mít vliv na zákonnost rozhodnutí.
7. Ke splnění uložených povinností soud žalobci stanovil soudcovskou lhůtu 14 dnů od doručení nadepsaného usnesení ze dne 25. 11. 2025, kterou považoval za dostatečně dlouhou k tomu, aby žalobce mohl bez obtíží výše popsané nedostatky žaloby odstranit (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-31, publ. pod č. 3733/2018 Sb. NSS).
8. Předmětné usnesení poté bylo žalobci doručeno dne 3. 12. 2025 na jím konkrétně uvedenou adresu, přičemž tedy stanovená lhůta 14 dnů od jeho doručení uplynula ve středu 17. 12. 2025.
9. Žalobce však na toto usnesení zdejšího soudu ve stanovené lhůtě ani později nijak nereagoval, přestože byl řádně poučen o tom, že soud žalobu odmítne, pokud nebude ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat. Žaloba tudíž i nadále vykazuje nedostatky, které soud podrobně popsal ve výše odkazovaném usnesení ze dne 25. 11. 2025, tj. postrádá odpovídající označení napadeného rozhodnutí, řádné vymezení žalobních bodů a návrh výroku rozsudku. Tyto vady nebyly ve stanovené lhůtě žalobcem odstraněny a v řízení z důvodu těchto nedostatků nelze pokračovat. Soud proto dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky § 37 odst. 5 s. ř. s., a žalobu výrokem I. usnesení v souladu s tímto ustanovením odmítl.
10. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. výrokem II. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 5. ledna 2026

Mgr. Radim Kadlčák v. r.

samosoudce