číslo jednací: 30 A 80/2025 - 30

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D., a Mgr. Heleny Konečné ve věci

žalobce:  L. F.

 zastoupený advokátem JUDr. Romanem Kouckým

 sídlem generála Svobody 339, 533 51 Pardubice

proti

žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje,

 sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 9. 2025, č. j. KUKHK-DS-2025-26613-5,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

  1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové (dále jen „správní orgán I. stupně“ nebo „magistrát“) ze dne 25. 7. 2025, sp. zn. SZ MMHK/403693/2025 OD3/JC MMHK/404221/2025 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“).
  2. Magistrát svým prvoinstančním rozhodnutím vydaným dle § 118c odst. 1 zákona č. 361/2000Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), ve spojení s §118b odst. 1 písm. b) citovaného zákona, rozhodl o zadržení řidičského průkazu žalobce č. X, a to do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu.
  3. Dne 23. 7. 2025 v 8:47 hodin byl totiž žalobce jako řidič motorového vozidla Mitsubishi Outlander, rz. X, v obci Hradec Králové, ulice Hradecká, u č. p. 602/74, kontrolován policisty. Součástí kontroly byla i dechová zkouška na alkohol provedená přístrojem Dräger. První dechová zkouška byla pozitivní s naměřenou hodnotou 0,84 promile alkoholu, opakovaná dechová zkouška vykázala hodnotu s negativním výsledkem. V rámci silniční kontroly byl proveden i test na přítomnost jiné návykové látky soupravou DrugWipe 5SP s pozitivním výsledkem na cannabis. Z listin založených ve správním spise vyplývá, že žalobce byl poučen a vyzván k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, kterému se odmítl podrobit.

II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě a ve vyjádření žalovaného

  1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhá přezkoumání napadeného rozhodnutí a jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
  2. Žalobce předně uvedl, že vůbec nedošlo k situaci, v níž by mohl být spáchán přestupek, pro který by bylo možné řidičský průkaz zadržet. Nebyly tak splněny podmínky pro postup policie.
  3. Napadené rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné, neboť žalovaný se řádně nevypořádal s jeho odvolacími námitkami, když v nich namítal, že policejní hlídka ho vůbec k lékařské prohlídce nevyzvala. Postup policejního orgánu, který v řízení doložil pouze kamerové záznamy bez audiozáznamu, považuje za atypický a je přesvědčen, že absence zvukového záznamu může svědčit o tom, že výzva učiněna nebyla. Audiozáznam považuje za klíčový důkaz toho, že výzva učiněna nebyla.
  4. Za takového skutkového stavu pak dle žalobce nemohlo dojít ani k přestupkovému jednání, když žádná taková výzva učiněna nebyla. Správní orgán v odůvodnění ani nevysvětlil, jaké důvody ho vedly k zadržení řidičského průkazu. Zadržení řidičského průkazu označil s odkazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze, z něhož citoval, za svévolné.
  5. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 19. 11. 2025 shrnul průběh předcházejícího správního řízení a uvedl, že magistrát dostatečně popsal, podle jakých důkazů rozhodoval. Z podkladů založených ve spise vyplývá, že žalobce byl k dechové zkoušce a následně k orientačnímu testu na jiné návykové látky vyzván. Žalovaný proto navrhl žalobu zamítnout.

III. Posouzení věci krajským soudem

  1. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního s. ř. s. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body. Věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s. ř. s., když účastníci řízení s tímto postupem krajského soudu implicitně souhlasili. Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům
  2. Žaloba není důvodná.
  3. Ze žalovaným předloženého správního spisu krajský soud zjistil, že jeho součástí je Potvrzení o zadržení řidičského oprávnění, které je žalobcem podepsáno; dále Poučení ze dne 23. 7. 2025, č. j. KRPH-72253-5/PŘ-2025-0500ES, na jehož obou stranách je tiskacím písmem uvedeno „jméno a příjmení žalobce“ a jeho podpis. V poučení je mj. uvedeno, že podle § 5 odst. 1 písm. f) a písm. g) zákona o silničním provozu je řidič povinen se podrobit na výzvu policisty vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Z úředního záznamu ze dne 23. 7. 2025, č. j. KRPH-72253-9/PŘ-2025-0500ES, lze seznat, že žalobce byl jako řidič výše uvedeného vozidla dne 23. 7. 2025 kontrolován hlídkou Policie ČR a že byl následně vyzván k orientační dechové zkoušce na alkohol a jiné návykové látky. Výsledek testu na jiné návykové látky vyšel pozitivně na cannabis. Dle úředního záznamu žalobce k tomu sdělil, že dne 21. 7. 2025 v době od 19:30 do 20:00 hodin užil 1x cigaretu se sušenou marihuanou. V textu úředního záznamu je dále uvedeno, že z tohoto důvodu byl vyzván k lékařskému vyšetření, které je spojené s odběrem moči a krve a že tomu se však odmítl podrobit. Úřední záznam ze dne 23. 7. 2025, č. j. KRPH-72253-4/PŘ-2025, o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky před anebo během jízdy 0500ES, v němž je uveden pozitivní výsledek na cannabis, je žalobcem podepsán z obou stran. V kolonce s názvem další doplňující skutečnosti je tiskacím písmem uvedeno „odmítám lékařské vyšetření, chci si stěžovat na X, arogantní zakázal mi jít na wc musel jsem vykonat potřebu před autem, toto z jeho strany považuji za ponížení! pan byl velice arogantní!“. U kolonky „na výzvu se podrobila lékařskému vyšetření s následným odběrem biologického materiálu“ je zakřížkována možnost NE a podpis žalobce. Součástí spisu je též oznámení o prohlášení řidičského průkazu za zadržený dne 23. 7. 2025.
  4. V odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí správní orgán shrnul, na základě jakých důkazů uzavřel, že se žalobce odmítl výzvě ve smyslu shora uvedeného ustanovení podrobit (zejména že vycházel z textu vyjádření žalobce zaznamenaného v úředním záznamu o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů a jiné návykové látky, že se lékařskému vyšetření odmítá podrobit) přičemž dodal, že na základě těchto podkladů je možné učinit závěr, že v tomto případě by mohlo dojít k naplnění podmínek pro zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku podle § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu. Vysvětlil též svou úvahu, proč k tomuto postupu přistupuje – žalobce přiznal předchozí požití návykové látky, jeho deliktní minulost.
  5. V odvolání žalobce namítal, že nebyl informován o zahájení řízení a nebylo mu umožněno se k věci vyjádřit. Dále doplnil, že nikdy nebyl vyzván, byl pouze poučen, aby se podrobil vyšetření. Měl za to, že pro vydání rozhodnutí nebyly naplněny zákonné důvody.
  6. Krajský soud při posouzení věci vycházel z následující právní úpravy:
  7. Podle § 118b odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu „policista může zadržet řidičský průkaz, je-li řidič podezřelý z přestupku nebo trestného činu spáchaného tím, že se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) nebo g) odmítl podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou.“
  8. Podle odst. 4 téhož ustanovení „policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání skutku; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu (…) Zadržení řidičského průkazu oznámí policie bez zbytečného odkladu rovněž obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k vedení údajů o řidiči v registru řidičů, který o tom provede v registru řidičů záznam.‘‘
  9. Podle § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu „obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu; tímto úkonem může být vydání rozhodnutí (…) Obecní úřad obce s rozšířenou působností řízení podle věty první nezahájí nebo zastaví, pokud by zadržení řidičského průkazu bylo nepřiměřené vzhledem k okolnostem, za nichž byl zadržen podle § 118b.‘‘
  10. Smyslem řízení o zadržení řidičského průkazu je zamezit osobě řídit motorová vozidla, dokud nebude rozhodnuto o samotném přestupku. Jedná se o předběžné opatření, které chrání veřejný zájem spočívající v ochraně ostatních účastníků provozu. Odmítnutí vyšetření je závažným porušením pravidel silničního provozu. Zákon stanoví taxativně důvody, pro které je možno řidiči zadržet řidičský průkaz. Jde přitom o nejzávažnější porušení právních předpisů.
  11. Pro správné posouzení projednávané věci je třeba důrazně odlišovat správní řízení ve věci spáchání přestupku a správní řízení vedené ve věci zadržení řidičského průkazu. Toto rozlišení by totiž mohlo mít vliv na povahu námitek, které může žalobce úspěšně uplatňovat proti jednotlivým rozhodnutím vydaným v těchto řízeních. V daném případě je však naplnění důvodu §118b odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu, tedy existence výzvy k podrobení se lékařské prohlídce, pro obě řízení stejná.
  12. Pro řízení o zadržení řidičského průkazu není nijak rozhodné, zda bylo zahájeno řízení o přestupku a jaký byl jeho výsledek. Výsledek řízení o přestupku má vliv pouze na to, kdy bude řidiči případně zadržený řidičský průkaz vrácen (srov. § 118c odst. 2 zákona o silničního provozu). 
  13. Předně se krajský soud zabýval námitkou žalobce týkající se nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, resp. nedostatků jeho odůvodnění. Rozhodnutí správních orgánů podle něj nesplňovala požadavky ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu a žalovaný se nevypořádal s odvolacími námitkami a řádně nezdůvodnil své závěry.
  14. V této souvislosti je na místě nejprve poznamenat, že žalobce formuloval svou námitku týkající se nepřezkoumatelnosti zcela obecně. Omezil se pouze na konstatování nesplnění požadavků kladených na odůvodnění správního rozhodnutí s tím, že žalovaný se řádně nevypořádal s jeho odvolacími námitkami.
  15. Krajský soud shledal, že žalovaný v reakci na formulované odvolací námitky dostatečně vysvětlil, proč magistrát podstupoval v souladu se zákonem, když prvním úkonem v řízení bylo vydání rozhodnutí, přičemž s poukazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu konstatoval, že předmětná ustanovení zákona o silničním provozu stanoví jednoznačně, jakým způsobem má správní orgán rozhodnout v případě naplnění některého z předpokladů předvídaných v § 118a odst. 1 písm. a) až h) uvedeného zákona a nedává mu žádný prostor pro vlastní úvahu. Stejně tak vysvětlil (a vyjmenoval), na základě jakých podkladů a důkazů magistrát vycházel, výslovně zmínil, že součástí spisu je i žalobcem podepsaný úřední záznam, že odmítá výzvu k lékařskému vyšetření a jím ručně psaný text, že ho odmítá. Uvedl, že skutkový děj byl z provedených důkazů zjištěn bezpečně a bezrozporně.
  16. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, na základě čeho žalovaný své závěry učinil. Ostatně i žalobce v podané žalobě právě na argumentaci žalovaného reaguje. Nejedná se tedy o situaci, že by nebylo z napadeného rozhodnutí zřejmé, jakými úvahami se žalovaný řídil. Žalovaný se dostatečným způsobem zabýval i námitkami žalobce uvedenými v podaném odvolání. Žalobce ve svém odvolání ze dne 31. 7. 2025 ani jeho doplnění ze dne 28. 8. 2025 totiž absencí kamerových záznamů vůbec neargumentoval, pouze uváděl, že „z žádného důkazu nevyplývá, že by účastník řízení byl policisty vyzván“. Žalovaný tak v odůvodnění svého rozhodnutí správně reagoval na dostatečnost zjištěného skutkového stavu, nikoliv na žalobcův důkazní návrh (jak obsah svého odvolání v žalobě popisuje žalobce), neboť ten vznesen nebyl. Lze poznamenat, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu není projevem nenaplněné představy o tom, jak podrobně by mělo být rozhodnutí odůvodněno.
  17. Krajský soud tedy napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným neshledal.
  18. Žalobce v žalobě zejména namítal, že policejní hlídka jej k lékařské prohlídce nevyzvala a že k zadržení řidičského průkazu dle § 118 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu proto nebyly splněny podmínky. Má zato, že nebyl proveden klíčový důkaz v podobě policejního kamerového záznamu se zvukem, na jehož základě by se potvrdil jím popisovaný skutkový stav.
  19. Krajský soud se ztotožňuje s názorem žalovaného, že pokud žalobce vlastnoručně podepsal úřední záznam založený ve spise - konkrétně zejména úřední záznam, v němž je vedle řádku „na výzvu se podrobil lékařskému vyšetření“ zatržena možnost NE a u toho je vlastnoruční podpis žalobce, lze mít důvodně zato, že předmětný úřední záznam četl a že v něm zaznamenané informace odpovídají skutečnému stavu. Správní orgány tedy disponovaly dostatečnými podklady (žalobcem podepsanými) dokumentujícími skutkový stav zcela jednoznačně a nerozporně, a lze jej proto považovat za dostatečně zjištěný pro rozhodnutí ve věci. Žalobce přitom takto zdokumentovaný skutkový stav relevantně nezpochybnil ani nevyvrátil. Pouhé jeho tvrzení o tom, že k lékařskému vyšetření nebyl vyzván, nemůže za situace, kdy z jím podepsaných listin vyplývá opak, ke skutečně relevantnímu zpochybnění postačit. Navíc je těžko představitelné, a tedy zcela nepravděpodobné, že by žalobce bez předchozí výzvy sám od sebe ještě v další v kolonce „doplňující skutečnosti“ výslovně napsal „odmítám lékařské vyšetření“. Ostatně žalobce sám ani nijak nevysvětluje, proč by takové vyjádření napsal bez toho, aniž by byl k vyšetření předtím vyzván. Provedení dalšího důkazu (kamerovým záznamem) by tak i v případě učinění návrhu na jeho provedení bylo s ohledem na směr odvolací a posléze i žalobní argumentace nadbytečné.
  20. Krajský soud tak dospěl k závěru, že správní spis poskytuje dostatečnou a jednoznačnou oporu pro závěr správních orgánů ohledně naplnění podmínek pro postih žalobce ve smyslu § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu.
  21. Na základě výše uvedeného nutno uzavřít, že postup policie sledoval zákonem aprobovaný důvod, což následně správní orgány dostatečně odůvodnily. Nejednalo se tedy o svévoli nebo libovůli, jak žalobce také namítal. Jím odkazovaný rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2022, sp. zn. 18 A 66/2022, není na nyní projednávanou věc příhodný, neboť v tam uvedené věci shledal soud napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů z důvodu nevypořádání se se všemi odvolacími námitkami. Taková situace však v nyní řešené věci, jak je popsáno shora, shledána nebyla. Obecně nutno dodat, že odkazované rozsudky nelze interpretovat bez vazby na konkrétní skutkové okolnosti v tam řešených případech.

IV. Závěr a náklady řízení

  1. Krajský soud s ohledem na shora uvedené neshledal žalobu důvodnou, proto ji jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  2. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť úspěšnému žalovanému nevznikly náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti a žalobce nebyl v řízení úspěšný, pročež nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, který o ní také rozhoduje.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 15. ledna 2026

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu