č. j. 31 A 93/2025 - 61

 

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové ve věci

 

žalobkyně: Mgr. A. M., MBA MSc.

X

zastoupená advokátem Mgr. Janem Tomanem

sídlem Pařížská 1076/7, 110 00 Praha 1

 

proti

žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina

  sídlem Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava

 

 

 

o žalobě na ochranu proti nezákonným zásahům žalovaného spočívajícím:

takto:
 

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 1. 12. 2025 se žalobkyně domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného označeným v záhlaví.
  2. Žalobkyně vykonávala v období od 1. 7. 2027 do 30. 6. 2023 funkci ředitelky Základní školy a Mateřské školy Krásná Hora (dále jen „škola Krásná Hora“). V období od 15. 11. 2023 do 20. 3. 2024 probíhala u školy Krásná Hora kontrola na místě za období od 1. 1. 2017 do 30. 9. 2023 a období účetně související podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. Výsledek kontroly obsažený v protokole o veřejnosprávní kontrole na místě ze dne 22. 3. 2024, č. 17/RO/2023 (dále jen „Protokol č. 17/RO/2023“), a na něj navazující postupy (včetně výzvy k vrácení části dotace) považuje za přímý zásah do svých osobnostních práv, zejména společenského postavení, profesní pověsti, cti a práva vykonávat povolání. Na základě Protokolu č. 17/RO/2023 bylo proti žalobkyni zahájeno trestní řízení. Protokol č. 17/RO/2023 použil Kraj Vysočina opakovaně jako důkaz ve výběrových řízeních na funkci ředitelky školy, k mediální difamaci a anonymnímu podání proti osobě žalobkyně. Tento stav trvá a je způsobilý kdykoliv zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobkyně.
  3. Proto žalobkyně navrhuje, aby soud a) prohlásil za nezákonný zásah výzvu k vrácení části dotace ze dne 10. 4. 2024, č. j. KUJI 36895/2024; b) přikázal žalovanému, aby opravil Protokol č. 17/RO/2023, a c) zakázal žalovanému pokračovat v šíření nesprávných, nepravdivých a zavádějících kontrolních závěrů vyplývajících z Protokolu č. 17/RO/2023.
  4. Krajský soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky pro projednání a rozhodnutí věci.
  5. Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s ř. s.“), každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
  6. Z citovaného ustanovení vyplývá, že o nezákonný zásah se může jednat za podmínky, že žalobce tvrdí přímé dotčení na svých veřejných subjektivních právech. Již na základě samotných žalobních tvrzení je podle soudu možno uzavřít, že žalobkyně na svých právech tvrzeným zásahem přímo dotčena nebyla, resp. žádné myslitelné přímé dotčení na svých právech neoznačila. Jak provádění či výsledky kontroly na místě, tak výzva k vrácení dotace se týkají školy Krásná Hora, nikoliv žalobkyně, byť byla v rozhodném období ředitelkou této školy. K přímému zásahu do jejích práv však dojít nemohlo.
  7. Nutno přitom podotknout, že i kdyby se proti kontrolním výsledkům bránila přímo škola Krásná Hora, ani do jejích veřejných subjektivních práv vyhotovením kontrolního protokolu k zásahu ještě zásadně nedochází, neboť do práv kontrolovaného subjektu může zpravidla dojít až vydáním konkrétního rozhodnutí, které na závěry kontrolního protokolu navazuje (resp. výsledky kontroly mohou být pouze podnětem pro vydání takového rozhodnutí) [srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2014, č. j. 9 As 132/2013-87, či ze dne 23. 8. 2018, č. j. 5 As 337/2017-30]. Obdobně by nebyla přípustná ani žaloba školy Krásná Hora proti výzvě k vrácení dotace ze dne 10. 4. 2024 dle § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, neboť tato výzva není závazná, zákon s jejím nesplněním přímo nespojuje žádný právní následek, a proto se nemohla dotknout právní sféry ani školy Krásná Hora, které je adresovaná (viz bod 20 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2024, č. j. 6 Afs 279/2023-40), tím méně pak právní sféry žalobkyně.
  8. Rovněž v trestním řízení vedeném proti žalobkyni může teprve docházet k přímým zásahům do jejích práv. Kontrolní protokol však není zdrojem přímého zásahu do práv žalobkyně v trestním řízení. Proti postupu orgánů činných v trestním řízení se žalobkyně musí bránit zákonnými prostředky v rámci tohoto řízení, nikoliv prostřednictvím zásahové žaloby ve správním soudnictví.
  9. Žalobkyně neuvedla žádné tvrzení, z něhož by bylo možno usuzovat na zásah do jejích veřejných subjektivních práv. Přitom právě takové tvrzení představuje jednu z podmínek pro to, aby mohlo jít o nezákonný zásah (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65, č. 603/2005 Sb. NSS). Otázku existence zásahu je třeba zkoumat u zásahových žalob na prvním místě (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2015-160, věc EUROVIA, č. 3687/2018 Sb. NSS; k aplikovatelnosti některých závěrů tohoto rozsudku i přes jeho pozdější zrušení Ústavním soudem srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2020, č. j. 7 As 320/2019-26, bod 10). Soud proto žalobu odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
  10. Co se týče neúspěchu žalobkyně ve výběrových řízeních na obsazení místa ředitelky školy Krásná Hora, případně zásahu do osobnostních práv, i v tomto případě může být tvrzený zásah do práv žalobkyně v návaznosti na kontrolní postupy a zjištění, která souvisí s nakládáním s veřejnými prostředky školou Krásná Hora, pouze zprostředkovaný, nikoliv přímý. Tyto navazující zásahy do práv žalobkyně se navíc ani netýkají veřejných subjektivních práv. Mohlo by se jednat o pracovněprávní spor mezi žalobkyní a školou Krásná Hora či spor na ochranu osobnostních práv žalobkyně proti konkrétním osobám, které o žalobkyni zveřejňují či jinak šíří informace, jež jsou podle ní nepravdivé a nesprávné. O takových žalobách však rozhodují soudy v občanském soudním řízení. Správní soud není k projednání a rozhodnutí takové žaloby příslušný (§ 4 s. ř. s.). Zdejší soud proto žalobu v této části odmítl též podle § 46 odst. 2 s. ř. s. Žalobkyně tak může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v tomto rozsahu žalobu k příslušnému okresnímu soudu v občanském soudním řízení.
  11. Jelikož soud žalobu odmítl, nezabýval se věcně žalobními námitkami, které se týkají konkrétních tvrzených nezákonností. Dále krajský soud dodává, že s ohledem na nepřípustnost žaloby neodstraňoval vady spočívající v nesprávném označení žalovaného ve vztahu k výzvě k vrácení části dotace (kterou vydal Kraj Vysočina).
  12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení může žalobkyně podat žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu v občanském soudním řízení.

Brno 19. prosince 2025

Petr Šebek v. r.
předseda senátu