[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci

žalobce:  V. T., narozen X

bytem hlášen naposledy X

státní příslušnost Ukrajina,

proti
žalovanému:  Ministerstvo vnitra,

   sídlem Nad Štolou 3, 170 00 Praha 7,

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v prohlášení zániku dočasné ochrany ke dni 26. 5. 2025

takto:

1. Zásah spočívající ve vyznačení zániku platnosti dočasné ochrany ke dni 26. 5. 2025, byl nezákonný.
2. Žaloba, aby soud žalovanému zakázal pokračovat v porušování práv žalobce a přikázal mu obnovit stav před prohlášením zániku dočasné ochrany, se zamítá.
3. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
4. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 Odůvodnění: 

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále též „soud“ či „městský soud“) domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřoval ve vyznačení zániku platnosti dočasné ochrany ke dni 26. 5. 2025 podle § 5 odst. 8 písm. e) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „zákon č. 65/2022“).
2. Žalobce v žalobě uvedl, že z území Ukrajiny vycestoval dne 25.9.2021 na základě víza vydaného Polskou republikou s platností od 21. 9. 2021 do 18. 3. 2022. Po skončení platnosti tohoto víza žalobce vycestoval do České republiky, kde mu byla dne 19. 3. 2022 udělena dočasná ochrana, kterou si žalobce následně několikrát prodlužoval. Poslední vízový štítek dočasné ochrany byl žalobci vylepen dne 4. 3. 2025 s platností od 1. 4. 2025 do 31. 3. 2026.
3. Dne 21. 5. 2025 se žalobce dostavil na pobočku Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, aby si prodloužil platnost průkazu pojištěnce. Zde byl upozorněn, že jeho adresa byla přehlášena na adresu sídla správního orgánu, a že musí žalovanému správnímu orgánu nahlásit adresu pobytu. Žalobce si proto nechal ubytovatelem dne 22. 5. 2025 vystavit nový doklad o zajištění ubytování a dne 26. 5. 2025 se dostavil na pracoviště žalovaného správního orgánu, kde mu byl pracovníkem žalovaného správního orgánu zneplatněn doposud platný vízový štítek dočasné ochrany a žalobci bylo sděleno, že jeho dočasná ochrana zanikla dle ust. § 5 odst. 8 písm. e) zákona č. 65/2022.
4. Žalobce namítá, že při prodloužení dočasné ochrany dne 4. 3. 2025 předložil správnímu orgánu doklad o zajištění ubytování vystavený ubytovatelem X, ze dne 15. 5. 2024 a dokument prokazující vztah mezi vlastníkem nemovitosti a ubytovatelem – Dodatek č. 5 k nájemní smlouvě č. 4/087, rovněž Osvědčení od Úřadu městské části Praha 20 ze dne 25. 3. 2011, že nemovitost slouží k ubytovacím účelům. Pracovník žalovaného přitom žalobce nijak neupozornil, že jeho pobyt je hlášen na adrese sídla správního orgánu, i když se o této skutečnosti musel při prodlužování dočasné ochrany žalobce vědět. Nadto přihlášení žalobce k pobytu na adresu správního orgánu se zakládalo na nesprávně zjištěném stavu věci, neboť žalobce na adrese bydlí nepřetržitě již několik let. Správní orgán vycházel ze skutkového stavu věci zjištěného při jediné pobytové kontrole ve všední den a v pracovní době.
5. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě připustil, že pochybil, když jeho postup v důsledku technické chyby nebyl správný. Žalovaný proto usnesením ze dne 2. 7. 2025 vydaným pod č.j. MV-105790-2/OAM-2025 vyznačení zániku dočasné ochrany podle § 156 odst. 2 správního řádu zrušil a současně obnovil platnost tohoto oprávnění v Informačním systému cizinců. Žalobce nyní ve všech systémech státní správy figuruje jako držitel platného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany. Z tohoto důvodu navrhl, aby soud postupoval dle § 62 s.ř.s.

Soudní přezkum

6. Městský soud v Praze přezkoumal v žalobě tvrzený zásah na základě skutkového stavu zjištěného ke dni, který tu byl v době zásahu (§ 87 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
7. Městský soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení s takovým projednáním věci ve lhůtě stanovené soudem nevyslovili nesouhlas. Soud proto postupoval v souladu s ust. § 51 s. ř. s
8. Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), [k]aždý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
9. Podle § 5 odst. 8 písm. e) zákona č. 65/2022 Sb. oprávnění k pobytu za účelem dočasně ochrany dále zaniká po uplynutí 90 dní, kdy bylo místem pobytu cizince sídlo správního orgánu podle § 6 odst. 4.
10. V posuzovaném případě soud ověřil z listin, které účastníci řízení předložili ke svým podáním, žalobní tvrzení, že dne 4. 3. 2025 byla žalobci prodloužena dočasná ochrana do 31. 3. 2026. Následně dne 26. 5. 2025 mu byl na pracovišti žalovaného správního orgánu zneplatněn doposud platný vízový štítek z důvodu zániku dočasné ochrany ve smyslu ust. § 5 odst. 8 písm. e) zákona č. 65/2022. Dodatečně bylo žalovaným ověřeno, že dne 4. 3. 2025, byla jako místo pobytu žalobce v Informačním systému cizinců uvedena adresa X, přičemž k přehlášení žalobce na adresu sídla správního orgánu došlo až zpětně při opravném scriptu a to proto, že policie již v říjnu 2024 při pobytové kontrole na adrese X zjistila, že žalobce v ubytovacím zařízení na této adrese již nebydlí.
11. S ohledem na výše uvedené zjištěné skutečnosti vydal žalovaný dne 2. 7. 2025 usnesení č.j. OAM-0272415/DO-2025, kterým rozhodl tak, že vyznačení zániku platnosti dočasné ochrany pana T. V., nar. X, st. přísl. Ukrajina, ke dni 26.5.2025, se dle § 156 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., zrušuje, neboť bylo provedeno v rozporu s § 5 odst. 8 písm. e) zákona č. 65/2022 Sb. a  účinky tohoto usnesení ve smyslu § 156 odst. 2 s přiměřeným použitím § 99 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb. nastávají ke dni vyznačení zániku dočasné ochrany, tj. ke dni 26. 5. 2025.
12. V souladu s usnesením ze dne 2. 7. 2025, č.j. OAM-0272415/DO-2025, byla v Informačním systému cizinců obnovena platnost dočasné ochrany žalobce.
13. Z výše popsaného skutkového stavu dle soudu jednoznačně vyplývá, že vyznačením zániku platnosti dočasné ochrany ke dni 26. 5. 2025 podle § 5 odst. 8 písm. e) zákona č. 65/2022 Sb. došlo k nezákonnému zásahu žalobce správním orgánem ve smyslu § 82 s.ř.s., který jím byl přímo zkrácen na svých právech a byl zaměřen přímo proti němu. Lze konstatovat, že posuzovaný zásah již však v důsledku usnesení žalovaného ze dne 2. 7. 2025, č.j. OAM-0272415/DO-2025, netrvá.
14. Soud uzavírá, že s ohledem na výše uvedené pod výrokem I. deklaroval, že zásah žalovaného byl nezákonný podle § 87 odst. 2 s. ř. s.
15. Současně soud konstatuje, že posuzovaný zásah již však v důsledku usnesení žalovaného ze dne 2. 7. 2025, č.j. OAM-0272415/DO-2025, netrvá, proto soud ve II. výroku zamítl žalobu v části, v níž se domáhal žalobce, aby soud žalovanému zakázal pokračovat v porušování jeho práv a přikázal mu obnovit stav před prohlášením zániku dočasné ochrany.

1. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl úspěch žalobce, který však byl ze zákona osvobozen od placení soudního poplatku a zároveň si pro posuzovanou věc nezvolil zastoupení advokátem, soud mu proto nemohl přiznat ani náhradu nákladů na zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Jiné účelně vynaložené náklady žalobce nedoložil, ani netvrdil, a proto soud pod výrokem III. vyslovil, že se žalobcům náhrada nákladů nepřiznává. Žalovaný v řízení úspěch neměl, proto soud pod výrokem IV. vyslovil, že nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 2. září 2025

JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.

předsedkyně senátu