č. j. 17 Ad 19/2025 - 38

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

 

žalobkyně:  M. B.

 

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 2. 2025, ve věci invalidního důchodu,

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

1.    Žalovaná napadeným rozhodnutím potvrdila své rozhodnutí ze dne 22. 11. 2024, kterým žalobkyni nepřiznala invalidní důchod. Vyšla z posouzení žalobkynina zdravotního stavu učiněném Institutem posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 17. 2. 2025, který shledal žalobkynin zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý, za jeho příčinu označil  zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. oddíl E, položku 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (dále jen „vyhláška“), konkrétně vertebrogenní algický syndrom chronický polytopní,  pokles pracovní schopnosti žalobkyně pro toto postižení vyčíslil na 20% a tento pokles navýšil pro další postižení podle § 3 odst. 2 vyhlášky o 10% na celkových 30%.

2.    Žalobkyně s tímto nesouhlasila s odkazem na sdělení svého praktického lékaře. V žalobě uvedla, že žalovaná nedostatečně zhodnotila její zdravotní stav; poukázala na to, že nebyla vyšetřena a trpí dalšími závažnými zdravotními komplikacemi.

3.    Žalovaná ve svém vyjádření odkázala na závěry svého rozhodnutí.

4.    Soud zjistil, že žalobu lze věcně projednat. Přezkoumal tedy napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), v mezích žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované dne 26. 2. 2025 (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

5.    Z připojeného posudkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že žalobkyně je vyučená kadeřnice a takto i pracovala. O invalidní důchod požádala dne 2. 10. 2024.

6.    S ohledem na žalobní námitky nechal krajský soud v řízení zpracovat posudek posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. V posudku ze dne 26. 9. 2025 se posudková komise v Ostravě ztotožnila se závěry posudkového lékaře IPZS v námitkovém řízení co se týká rozhodující příčiny zdravotního stavu žalobkyně a jejího zařazení podle citované vyhlášky. Při posouzení byla žalobkyně vyšetřena neurologem. Podle názoru posudkové komise byl rozhodující příčinou žalobkynina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronický bolestivý syndrom páteře, který vede k funkčnímu postižení pohybového aparátu. Jde o lehké funkční postižení s polytopními blokádami s omezením pohyblivosti, svalovou dysbalancí, s poruchou statiky dynamiky páteře, s občasnými projevy kořenového dráždění a recidivujícím lehkým neurologickým nálezem. Posudková komise přihlédla i k dalším postižením. Jde o postižení zařazené v kapitole XIII., oddíl E, položka 1 písm. b přílohy k vyhlášce. Ztotožnila se rovněž se stanovenou celkovou mírou poklesu pracovní schopnosti 30%, kdy 20% činí pokles pro daný typ postižení a 10% navýšení postižení podle § 3 odst. 2 vyhlášky.

7.    Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje Institut posuzování zdravotního stavu. Pro účely soudního přezkumu zdravotní stav pak posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále též „MPSV“); za tím účelem MPSV zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o OPSZ). Soud ovšem nezkoumá věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek rozhodujícím důkazem. A to za předpokladu, že z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochybností, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku zpochybnily. Posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá. Posudkové závěry musí náležitě odůvodnit. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, její rozhodnutí v námitkovém řízení musí být jasné, srozumitelné a úplné (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011-43).

8.    Náležitosti posudku upravuje § 7 vyhlášky. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012-18).

9.    V posuzované věci si soud vyžádal shora specifikovaný posudek, který dospívá ke zcela identickým závěrům, ve kterých se shoduje se závěry posudkového lékaře IPZS. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností neurologie. Podle ustanovení § 16b odstavec 1 zákona o OPSZ, [p]osudkové komise ministerstva jsou nejméně tříčlenné. Předsedou posudkové komise může být jen lékař. Předseda posudkové komise a tajemník posudkové komise jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce v ministerstvu; tajemník je členem posudkové komise. Dalšími členy posudkové komise jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, posudkový lékař, který je předsedou posudkové komise ministerstva, řídí jednání této komise, určuje její konkrétní složení a rozhoduje o zařazení jednotlivých případů na pořad jednání komise. Jak vyplývá z ustanovení § 16b odstavec 1 a 3 zákona o OPSZ, obsazení posudkové komise lékařem určité odbornosti pro jednotlivá onemocnění nepředepisuje žádný právní předpis a je odpovědností jejího předsedy, jaké lékaře do komise určí. Komise však musí být schopna splnit účel svého zřízení, vyplývající z § 4 odst. 2 citovaného zákona, tedy posoudit zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění (…). Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 4. 2014, č. j. 6 Ads 166/2014 – 30, „byla-li posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, která zpracovala podkladový posudek o stanovení míry poklesu pracovní schopnosti pro účely posouzení invalidity, složena v souladu s § 16b odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, může být námitka žalobce ohledně účasti lékaře nevhodně zvoleného klinického oboru ve výjimečném případě relevantní pro hodnocení úplnosti a přesvědčivosti posudku, nikoliv však pro úvahy o porušení § 16b odst. 3 citovaného zákona“. V posuzované věci komise byla složena v souladu s § 16b odst. 1 zákona o OPSZ a účel svého zřízení splnila, protože zdravotní stav žalobkyně a její pracovní schopnost posoudila. Odborný lékař posuzoval onemocnění žalobkyně, jehož dopad na žalobkynin zdravotní stav je předmětem sporu.

10.     Posudek má všechny shora uvedené nezbytné náležitosti.

11.     Posudek podle názoru soudu splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Posudková komise jednak vysvětlila, které postižení je rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Vysvětlila, jak ovlivňuje její pracovní schopnost.  Vysvětlila rovněž, jaký vliv na její pracovní schopnost mají další onemocnění, ke kterým přihlédla. Vysvětlila funkční dopad žalobkyní namítaných skutečností. Přihlédla k dalším žalobkyniným onemocněním, jejichž vliv na pracovní schopnost žalobkyně se projevil v navýšení celkového poklesu pracovní schopnosti o 10%.  Žalobkyni vyšetřila a shledala, že vyšetření a lékařské zprávy jsou v souladu. Krajský soud tedy nepřisvědčil stanovisku žalobkyně, že její zdravotní stav nebyl posouzen správně.

12.     Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

13.     V otázce posouzení zdravotního stavu žalobkyně vycházel soud zejména z posudku posudkové komise. Žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, protože její pracovní schopnost poklesla o 30%, což neodpovídá žádnému stupni invalidity, protože pro nejnižší první stupeň zákon vyžaduje pokles ve výši nejméně 35%.  Rozhodnutí žalované tak odpovídá zdravotnímu stavu žalobkyně. Napadené rozhodnutí není nezákonné. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). Krajský soud dodává, že v případě změny (zhoršení) zdravotního stavu může žalobkyně z tohoto důvodu podat novou žádost o invalidní důchod.

14.     V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

 

Ostrava 3. prosince 2025

 

 

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.