č. j. 10 A 69/2024 - 67
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci
navrhovatel: Proti-plotu, z.s., IČO: 173 37 925
sídlem Hnězdenská 767/4a, 181 00 Praha 8
proti
odpůrci: Hlavní město Praha
sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1
zastoupen advokátem Mgr. Petrem Sedlatým
sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3
o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 187/2013 vydaného odpůrcem 14. 9. 2023
takto:
Odůvodnění:
1. Navrhovatel ve svém návrhu na zrušení opatření obecné povahy doručeném soudu 28. 7. 2024 předeslal, že odpůrce schválil usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 6/18 ze 14. 9. 2023 samostatně pořizovanou změnu Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy č. 3516, Z 3516/00, která byla vydána opatřením obecné povahy č. 187/2023, vyvěšeným na úřední desce odpůrce 15. 12. 2023. Předmětem změny Z 3516/00 je vymezení nové lanové dráhy Podbaba – Troja – Bohnice.
2. Navrhovatel rovněž uvedl, že u městského soudu je pod sp. zn. 9 A 39/2024 vedeno řízení ve věci navrhovatelů Asonex, s.r.o., Lenka Junková a Ing. Karel Němeček proti odpůrci, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 187/2023 z 14. 9. 2023, přičemž navrhovatel v tomto řízení figuruje jak osoba zúčastněná na řízení. Jelikož má v daném řízení navrhovatel jakožto osoba zúčastněná na řízení omezená práva, a navíc jsou jeho práva jakožto spolku rozdílná od navrhovatelů, rozhodl se podat tento vlastní návrh na zrušení opatření obecné povahy č. 187/2023 ze 14. 9. 2023 v celém rozsahu změny Z 3516/00, neboť jím byl zkrácen na svém právu na příznivé životní prostředí, včetně práva na ochranu přírody a krajiny v místě, kde sídlí a působí a jehož občany sdružuje.
3. Soud předesílá, že podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) kdykoliv za řízení přihlíží z úřední povinnosti k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z podmínek řízení je mj. existence předmětu řízení. Odpadnutí předmětu řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, pro který soud návrh usnesením odmítne [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
4. Ve věci vedené městským soudem pod sp. zn. 9 A 39/2024 byl přitom 31. 7. 2024 vydán rozsudek č. j. 9 A 39/2024-145, kterým soud v celém rozsahu zrušil napadené opatření obecné povahy č. 187/2023 ze 14. 9. 2023 – Změnu Z 3516/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy – schválené Zastupitelstvem hl. m. Prahy usnesením č. 6/18 ze 14. 9. 2023, a to s účinky k právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci 4. 9. 2024. Totožné opatření obecné povahy nyní napadá i navrhovatel.
5. Proti rozsudku č. j. 9 A 39/2024-145 podal odpůrce kasační stížnost, kterou NSS rozsudkem č. j. 5 As 252/2024-97 z 28. 11. 2025 zamítl. (Po dobu řízení o kasační stížnosti bylo nynější řízení přerušeno.)
6. NSS v rozsudku č. j. 8 Ao 6/25022-61 z 22. 2. 2024 vyložil: „Pokud je vedeno řízení o zrušení opatření obecné povahy, pak k odpadnutí předmětu řízení může dojít tím, že správní soud v jiném řízení zruší návrhem napadené opatření obecné povahy nebo jeho část (§ 101d odst. 2 s. ř. s.), nebo jestliže rozhodne o tom, že bylo vydáno v rozporu se zákonem (§ 13 odst. 4 pandemického zákona). Zrušení nebo deklarace nezákonnosti opatření obecné povahy nebo jeho části soudem má totiž účinky erga omnes (vůči všem). Ačkoliv se totiž jedná o správní akt konkrétní co do předmětu, okruh jeho adresátů je vymezen obecně. Chybějící předmět řízení v důsledku zrušení nebo deklarace nezákonnosti návrhem napadeného mimořádného opatření nebo jeho části soudem proto představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, který vede k odmítnutí návrhu dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (usnesení NSS ze dne 27. 4. 2021, čj. 6 Ao 10/2021-35, č. 4198/2021 Sb. NSS, a ze dne 11. 6. 2021, čj. 8 Ao 9/2021-43, č. 4220/2021 Sb. NSS).“
7. Soud s ohledem na výše uvedené závěry NSS konstatuje, že totožné opatření obecné povahy, které napadená navrhovatel, bylo v celém rozsahu zrušeno (právní mocí rozsudku č. j. 9 A 39/2024-145 z 31. 7. 2024). Není přitom významné, že navrhovatel je spolek a může mít z povahy věci jiné námitky, než měli navrhovatelé v řízení vedeném pod sp. zn. 9 A 39/2024. Jak totiž NSS vyložil, zrušení opatření obecné povahy má účinky erga omnes (vůči všem), neboť okruh jeho adresátů je obecně vymezen.
8. Chybějící předmět řízení v důsledku zrušení návrhem napadeného opatření obecné povahy č. 187/2023 ze 14. 9. 2023 soudem v celém rozsahu představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, soudu nezbylo než návrh na zrušení totožného opatření obecné povahy v souladu s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout.
9. Pro úplnost soud podotýká, že navrhovatel v podání z 6. 12. 2025 navrhl, aby soud přerušil řízení do doby, než odpůrci uplyne lhůta k podání ústavní stížnosti proti rozsudku NSS, případně do skončení řízení o takové stížnosti. Odpůrce naproti tomu v podání z 16. 12. 2025 navrhl, aby soud návrh pro odpadnutí předmětu řízení odmítl.
10. Podle § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s. může předseda senátu řízení usnesením přerušit, jestliže zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá. Možnost přerušení řízení podle tohoto ustanovení je obecně koncipovaná jako fakultativní. Podle judikatury NSS je nicméně krajský soud za určitých okolností povinen řízení o žalobě přerušit, než žalobu odmítne pro odpadnutí předmětu řízení. Musí tak učinit zejména v případě, že ví o existenci jiného řízení před krajským soudem, v jehož důsledku by mohl předmět řízení „obživnout“ (rozsudek NSS č. j. 5 Afs 211/2022-29 z 22. 3. 2023). Nosné důvody tohoto rozsudku se podle názoru zdejšího soudu vztahují také na řízení o kasační stížnosti proti rozsudku, jímž bylo opatření obecné povahy v celém rozsahu zrušeno; proto soud také řízení přerušil do skončení řízení vedeného u NSS pod sp. zn. 5 As 252/2024. Závěry vyslovené v rozsudku NSS č. j. 5 Afs 211/2022-29 však nelze vztáhnout na řízení o ústavní stížnosti. Ústavní soud totiž stojí mimo soustavu obecných soudů a ústavní stížnost má povahu naprosto mimořádného prostředku ochrany práv. Kromě toho soud nemá informace o tom, že by se řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku NSS vedlo, a ani odpůrce neavizoval, že se chystá ústavní stížnost podat. Není zde tedy žádné řízení ve smyslu § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s., kvůli němuž by soud mohl nynější řízení přerušit. Navíc je soud povinen rozhodnout o návrhu ve lhůtě 90 dnů od jeho dojití (§ 101d odst. 2 s. ř. s.), nepočítaje v to dobu přerušení řízení.
11. S ohledem na tyto okolnosti soud shledal, že mu nic nebrání v odmítnutí návrhu.
12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
13. Výrok o vrácení soudního poplatku vychází z § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle nějž byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek..
14. Soudní poplatek bude navrhovateli vrácen do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení (§ 10a zákona o soudních poplatcích) na bankovní účet, z nějž byl zaplacen, pakliže žalobce ve stanovené lhůtě nesdělí soudu za tímto účelem číslo jiného bankovního účtu nebo nepožádá o vrácení soudního poplatku poštovní poukázkou.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
Praha 18. prosince 2025
JUDr. Ing. Viera Horčicová
předsedkyně senátu