USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobců: a) V. B., b) M. B., , zastoupených advokátem JUDr. Vojtěchem Říhou, Ph.D., Moulíkova 3, Praha 5, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí ze dne 5. 6. 2025, čj. 077299/2025/KUSK, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2025, čj. 41 A 61/2025‑66, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

1. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

2. Každému ze žalobců a) a b) se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Městský úřad Dobříš zamítl žádost žalobců o dodatečné povolení stavby nazvané „ohrada pro výběh; přístřešek pro pštrosy, kozy a ovce D.“ na pozemku p. č. X v katastrálním území D. Krajský úřad jeho rozhodnutí potvrdil. Žalobci podali proti rozhodnutí krajského úřadu žalobu, protože se domnívali, že stavba je v souladu s územním plánem a závazná stanoviska orgánů územního plánování jsou nesprávná. Krajský soud s žalobci nesouhlasil a žalobu zamítl.

[2]               Proti rozsudku krajského soudu podávají žalobci (stěžovatelé) kasační stížnost a současně navrhují, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Výkon napadeného rozsudku by jim způsobil nenahraditelnou újmu, která spočívá v tom, 1) že by museli odstranit stavbu, která slouží k chovu hospodářských zvířat a k uskladnění sena, slámy a krmných směsí, 2) že by nemohli pokračovat v chovu hospodářských zvířat na dotčeném pozemku a 3) že by jim v souvislosti s odstraněním stavby a přemístěním zvířat vznikla majetková újma. Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem a nedotkne se práv třetích osob.

[3]               Kasační stížnost nemá odkladný účinek, soud jej však může na návrh stěžovatelů přiznat (§ 107 s. ř. s.). Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 

        zda stěžovatelům hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 

        zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[4]               Odkladný účinek je výjimkou ze zákonného pravidla a k jeho přiznání musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadatelích o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdili a podrobně uvedli, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.

[5]               Stěžovatelé svou žádost odůvodňují velmi stručně a obecně. Tvrdí to, co by mohl říct kdokoli, kdo by čelil následkům obdobného pravomocného rozhodnutí, tj. že kvůli rozhodnutí nemohou dělat to, co chtěli (chovat hospodářská zvířata), a naopak musejí udělat něco, co nechtěli (odstranit stavbu, díky které na dotčeném pozemku bylo možné chovat zvířata). Je pravděpodobné, že v konečném důsledku by odstraněním stavby a přesunem zvířat vznikly stěžovatelům určité náklady. To je však logické vyústění situace. Přestože to může být zatěžující, stěžovatelé neupřesňují, jaká újma by jim tím vznikla a v čem je jejich situace natolik výjimečná, aby to odůvodnilo přiznání odkladného účinku. Krom toho řízení v této věci se ještě netýká odstranění stavby, ale teprve zamítnutí žádosti o její dodatečné povolení. Stěžovatelé ovšem popisují až důsledky odstranění stavby, což je v této procesní situaci předčasné a k úspěchu žádosti o odkladný účinek to vést nemůže (usnesení NSS ze dne 23. 8. 2021, čj. 2 As 213/2021‑29, bod 9 a judikatura tam citovaná).

[6]               Soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal, protože nezjistil, že by stěžovatelům po dobu běžícího kasačního řízení hrozila újma, které by bylo namístě předejít mimořádným přiznáním odkladného účinku.

[7]               Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků (který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Soud proto vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[8]               [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit:

        v hotovosti na pokladně NSS;

        bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol: 1100425725.

• Pokud zaplatíte současně celkovou částku 2 000 Kč za oba stěžovatele, nemusíte upřesňovat, za kterého ze stěžovatelů je placeno.
• Jinak použijte závazný specifický symbol pro stěžovatele a): 1; pro stěžovatelku b): 2.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2026

Michaela Bejčková

předsedkyně senátu