č. j. 31 A 67/2025-32

 

[OBRÁZEK]  ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci

žalobce: P. P.

 bytem X

 zastoupen Mgr. Lenkou Čihákovou, advokátkou

 sídlem Palackého nám. 67, 684 01 Slavkov u Brna

proti  

žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje

                                 sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2025, č. j. JMK 90749/2025, sp. zn. S-JMK 127702/2024/0D/Zo,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

 Odůvodnění: 

I. Vymezení věci

  1. Žalobce podal dne 10. 4. 2024 u Městského úřadu Vyškov dle § 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidičů, kde namítal nezpůsobilost příkazových bloků být podkladem pro provedení záznamu bodů. Poukazoval na jejich vnitřní rozpornost, zaměnitelnost a nesrozumitelnost. Městský úřad rozhodnutím ze dne 5. 8. 2024, č. j. MV 30196/2024 OD/32 ŠÁ, tyto námitky zamítl a provedený záznam bodů v registru řidičů potvrdil.
  2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 6. 2025 zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.

II. Shrnutí žalobní argumentace

  1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného i jemu předcházejícího rozhodnutí městského úřadu.
  2. Uvedl, že záznam bodů v registru řidičů, který vedl k dosažení celkového počtu 12 bodů, byl proveden mj. na základě příkazového bloku ze dne 21. 3. 2024, č. S 0052743. Ten ale trpí vadami, které jej činí podkladem nezpůsobilým pro provedení záznamu bodů. V důsledku toho je rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jakož i na něj navazující rozhodnutí žalovaného, nezákonné. Nezpůsobilost příkazového bloku být podkladem pro provedení záznamu bodů v registru řidičů žalobce spatřuje v absenci vlastnoručního podpisu oprávněné úřední osoby.
  3. Žalobce argumentoval § 92 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), jenž obsahuje výčet náležitostí příkazového bloku; jednou z těchto náležitostí pod písm. j) je v případě příkazového bloku v listinné podobě vlastnoruční podpis oprávněné úřední osoby. Pokud tedy podpis oprávněné úřední osoby v příkazovém bloku chybí, pak se jedná o podklad nezpůsobilý k provedení záznamu bodů. Napadené rozhodnutí je tak nezákonné.
  4. K judikatuře Nejvyššího správního soudu, na níž žalovaný staví odůvodnění napadeného rozhodnutí, žalobce uvedl, že jak v rozsudku ze dne 26. 10. 2016, č. j. 1 As 278/2015-32, tak v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, se sice Nejvyšší správní soud k problematice podpisu oprávněné úřední osoby na příkazovém bloku vyjadřuje, avšak pouze v kontextu kvalitativních nedostatků samotného podpisu, nikoli v kontextu úplné absence podpisu.
  5. Žalobce se rovněž vyjádřil k odůvodnění rozhodnutí městského úřadu, v němž je uvedeno, že příkazový blok podpis obsahuje, ačkoli tomu tak není. Žalobce z toho dovozuje, že městský úřad nevěnoval příkazovému bloku dostatečnou pozornost a řádně ho nevyhodnotil.

III. Shrnutí procesního postoje žalovaného

  1. Žalovaný ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za správné, zákonné a náležitě odůvodněné; žalobu navrhuje zamítnout. Protože argumentace žalobce je obdobného charakteru jako ve správním řízení, žalovaný odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
  2. Žalovaný poukázal na předmět námitkového řízení, kterým není hodnocení zákonnosti a správnosti rozhodnutí (příkazového bloku), nýbrž správnosti a oprávněnosti záznamu bodů. O zákonnosti a správnosti rozhodnutí již bylo rozhodnuto v samostatném řízení a příkazové bloky, jež z tohoto řízení vzešly, jsou pravomocné. Podle žalovaného nelze na zákonné náležitosti příkazového bloku stanovené v § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky nahlížet formalisticky. Příkazový blok tak nemusí vždy obsahovat všechny údaje uvedené v tomto výčtu. I bez podpisu oprávněné osoby příkazový blok vypovídá o tom, že právě žalobce spáchal přestupek podléhající bodovému hodnocení, a jedná se tedy o způsobilý podklad.

 

 

IV. Posouzení věci

  1. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a je přípustná (§ 68, § 70 s. ř. s.).
  2. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
  3. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  4. Podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu se řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.
  5. Podle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě.
  6. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.
  7. Podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodnými, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení.
  8. Podle § 92 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, vydá se příkazový blok. Příkazový blok se vydává v listinné podobě nebo v elektronické podobě.
  9. Podle § 92 odst. 2 věty před středníkem zákona o odpovědnosti za přestupky se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím vlastnoručním podpisem příkazového bloku v listinné podobě nebo digitalizovaným podpisem příkazového bloku v elektronické podobě obviněným nebo osobou jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou.
  10. Soud nesouhlasí se žalobcem, že příkazový blok ze dne 21. 3. 2024 trpí vadami, které jej činí podkladem nezpůsobilým pro provedení záznamu bodů v registru řidičů.
  11. V prvé řadě je nutno důsledně odlišovat účel přestupkového řízení od účelu řízení námitkového podle § 123f zákona o silničním provozu. V této věci se žalobce dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 12. zákona o silničním provozu, přestupek byl projednán v příkazním řízení na místě, žalobci byla uložena pokuta, kterou na místě uhradil, a rozhodnuto bylo příkazovým blokem, jenž se podpisem žalobce stal pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Jak žalovaný v napadeném rozhodnutí správně uvedl, účelem námitkového řízení není posuzovat správnost a zákonnost příkazového bloku jakožto podkladu pro rozhodnutí o námitkách, neboť tyto otázky byly řešeny v přestupkovém řízení. Takové posouzení je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2025, č. j. 21 As 55/2025-65, „v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů lze zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci), zda byl záznam v registru řidičů proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení dle přílohy k zákonu o silničním provozu. Správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam v registru řidičů proveden, v tomto řízení správní orgán zásadně nepřezkoumává; na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (srov. rozsudky ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, a ze dne 1. 12. 2022, č. j. 10 As 261/2021-34).“ Žalobce svým vlastnoručním podpisem na předmětném příkazovém bloku souhlasil s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě a potvrdil, že údaje uvedené na všech částech bloku souhlasí. Měl-li jakékoli pochybnosti o skutečnostech uvedených v příkazovém bloku, nic mu nebránilo využít svého práva na zahájení správního řízení, kde mohl uplatňovat námitky týkající se samotného přestupku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2025, č. j. 21 As 55/2025-65).
  12. Úlohou žalovaného (ani městského úřadu) tak nebylo zkoumat správnost a zákonnost příkazového bloku, nýbrž pouze to, zda je příkazový blok podkladem způsobilým pro záznam v registru řidičů, zda byl záznam proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení dle příloh k zákonu o silničním provozu.
  13. Žalobce namítá, že vadou, jež činí příkazový blok nezpůsobilým podkladem, je absence podpisu oprávněné úřední osoby.
  14. Podle § 92 odst. 4 písm. j) zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku v listinné podobě uvede vlastnoruční podpis oprávněné úřední osoby.
  15. Ze správního spisu je patrné, že příkazový blok ze dne 21. 3. 2024 podpis oprávněné úřední osoby opravdu neobsahuje. V příslušné rubrice je uvedeno pouze služební číslo oprávněné osoby. Jak již ale uvedl Nejvyšší správní soud, chybějící otisk úředního razítka či podpis úřední osoby zpravidla nepředstavují podstatné vady, pokud nezpůsobují pochybnost o pravé podstatě a druhu písemnosti (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2016, č. j. 1 As 278/2015-32, ze dne 21. 4. 2004, č. j. 2 Azs 5/2004-48, či ze dne 20. 1. 2011, č. j. 8 As 47/2010-81).
  16. Ve věci vedené pod sp. zn. 1 As 278/2015 se Nejvyšší správní soud zabýval obtížnou čitelností služebního čísla na příkazovém bloku a tím, zda je takový příkazový blok podkladem způsobilým pro záznam bodů. Výslovně uvedl, že „ne vždy způsobují formální či obsahové nedostatky bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro záznam bodů. … bez vlivu na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů jsou následující vady: ověření totožnosti stěžovatele nesprávným způsobem, chybně uvedené datum narození stěžovatele, absence poučení o způsobu placení pokuty, chybějící či nečitelný podpis policisty a podobně“.
  17. Podle žalobce nelze uvedené závěry Nejvyššího správního soudu aplikovat na jeho případ, neboť se Nejvyšší správní soud k podpisu oprávněné úřední osoby na příkazovém bloku vyjadřuje v kontextu jeho kvality, nikoli jeho úplné absence. Žalobci lze dát za pravdu v tom, že v rámci skutkových okolností výše uvedených věcí opravdu nebyly řešeny zcela chybějící podpisy oprávněné úřední osoby. Nelze s ním však souhlasit, že citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu na věc nyní posuzovanou nedopadá.
  18. Nejvyšší správní soud se totiž v rozsudcích ze dne 26. 10. 2016, č. j. 1 As 278/2015-32, a ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, nevyjadřuje jen k obtížné čitelnosti služebního čísla na příkazovém bloku; naopak dospěl k závěru, že obstojí vada či chyba, která nesměřuje ke zpochybnění skutečnosti, že se stěžovatel dopustil přestupku“ ukazuje na obecnou aplikovatelnost právního názoru na budoucí obdobné případy. Pokud pak Nejvyšší správní soud uvedl, že „bez vlivu na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů jsou následující vady: … chybějící či nečitelný podpis policisty a podobně“, výslovně se vyjádřil i k tomu, že chybí-li podpis policisty na příkazovém bloku, nemá taková skutečnost vliv na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů.
  19. Závěry uvedené v citovaných rozsudcích Nejvyššího správního soudu tak na nynější případ dopadají a potvrzují zákonnost postupu správních orgánů.
  20. Žalobce také nesouhlasí s tím, že v rozhodnutí městského úřadu bylo chybně uvedeno, že příkazový blok podpis obsahuje. Soud se v této otázce zcela ztotožňuje s argumentací žalovaného ve vyjádření k žalobě. Městský úřad skutečně nesprávně uvedl, že v předmětném příkazovém bloku je uveden podpis oprávněné úřední osoby. Tato nesprávnost však nemůže mít vliv na zákonnost rozhodnutí, neboť výrok přezkoumávaného rozhodnutí by byl stejný i pokud by k této chybě v odůvodnění nedošlo. Navíc tuto nesprávnost opravil žalovaný v napadeném rozhodnutí. Rozhodnutí prvostupňové a druhostupňové přitom tvoří jeden celek a vady prvostupňového rozhodnutí lze v rozhodnutí druhostupňovém opravovat. Jednalo se přitom o chybu ojedinělou a nelze tak souhlasit se žalobcem, který z toho dovozuje, že se městský úřad věcí nedostatečně zabýval. Z jedné dílčí nesprávnosti nelze vyvozovat závěr, že příkazový blok nebyl z hlediska správnosti a zákonnosti orgánem prvního stupně vůbec hodnocen. Ani tato námitka tak nebyla shledána důvodnou.
  21. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

V. Náklady řízení

  1. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, proto právo na náhradu nákladů řízení nemá. Ve věci byl úspěšný žalovaný, tomu však žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, a proto bylo rozhodnuto, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Brno dne 17. 12. 2025

 

 

Petr Šebek v. r.

předseda senátu