č. j. 22 A 39/2025 - 32

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci

 

žalobce:  J. K.

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

   sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava

 

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2025, č. j. MSK 100162/2025, ve věci záznamu bodů v registru řidičů

takto:

 

I. Žaloba se zamítá.

II.   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

  1. Včas doručenou žalobou se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 11. 6. 2025, č. j. SMO/346964/25/DSČ/Šče-BS ohledně záznamu bodů v registru řidičů.
  2. Žalobce v žalobě obecně namítl, že žalovaný zcela ignoroval předložené důkazy a návrhy. Dále obecně namítal nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, neboť každé oznámení policie o spáchání přestupku musí být porovnáno s předmětným rozhodnutím tak, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce označil za nesprávný názor žalovaného, že přestupce dává svým podpisem souhlas se správností rozhodnutí v blokovém řízení. K pěti blokům z konkrétních dat žalobce uvedl totožný zcela obecný, všeobjímající text, „napadající“ jednotlivé položky bloků (kolonky týkající se osoby přestupce, místa a času spáchání, popisu jednání, právní kvalifikace, formy zavinění, výše sankce, místa a data vydání, podpisu přestupce a oprávněné osoby), texty se liší jen uvedením různých ustanovení právních předpisů při kvalifikaci přestupku.
  3. Žalovaný ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, s tím, že žaloba je psána zcela obecně a šablonovitě, což je pravidlem u tohoto právního zástupce.
  4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s § 51 s. ř. s. bez nařízení jednání.
  5. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobce podal námitky proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče, správní orgán 1. stupně si vyžádal fotokopie příslušných podkladových rozhodnutí, žalobce se vyjádřil k podkladům ve správním spise. Správní orgán rozhodl dne 11. 6. 2025, žalobce podal blanketní odvolání, doplněné na výzvu žalovaného. Žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím. V průběhu celého správního řízení žalobce nepředkládal žádné důkazní návrhy.
  6. Ke zcela obecně formulovaným žalobním námitkám soud téměř nemá, co by uvedl, pouze zdůrazňuje závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, podle nějž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty.“ Pokud žalobce namítal, že žalovaný ignoroval předložené důkazy, k tomu soud uvádí, že žalobce v průběhu celého správního řízení nevznesl žádné důkazní nívrhy. Pokud žalobce namítal, že oznámení policie o tom, že měl spáchat přestupek, není způsobilým podkladem pro záznam bodů a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím, kterého se týká, pak soud uvádí, že správní orgán 1. stupně si vyžádal příslušná rozhodnutí a poté ve věci rozhodl. Tato žalobní námitka tedy není důvodná. Pokud jde o roli podpisu přestupce na bloku, účastník blokového řízení svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. Pokud má za to, že údaje uvedené v bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně právně kvalifikován atd.) či nejsou úplné, není jeho povinností blok podepsat. V souladu se zásadou, že právo svědčí bdělým, si lze jen obtížně představit účastníka řízení alespoň průměrným způsobem chránícího svá práva, který by dobrovolně podepsal blok, přestože by s tím, co je v něm uvedeno, nesouhlasil, vůbec mu neporozuměl, anebo měl pochybnosti o správnosti údajů v něm uvedených.
  7. K jednotlivým blokům soud připomíná konstantní judikaturu NSS (např. rozsudek ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34, rozsudek ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10 As 28/2018-45) o tom, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. Ve věci neprobíhá standardní správní řízení ani dokazování. To je nahrazeno souhlasem pachatele se spácháním přestupku a jeho ochotou na místě (příp. i později) zaplatit vyměřenou pokutu. Z toho důvodu nelze na pokutový blok jakožto na rozhodnutí vydávané na místě v blokovém řízení klást přehnané požadavky co do formálních náležitostí. Podle rozsudku NSS ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, na který v žalobě odkázal sám žalobce, je v blokovém řízení přípustné užívání strohých a zkratkovitých formulací, přitom však z pokutového bloku – má-li být způsobilým podkladem pro záznam bodů, musí být patrné komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Pokutové bloky byly blíže specifikovány v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a s účinností od 1. 7. 2017 v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), přičemž dosavadní blokové řízení bylo nahrazeno příkazním řízením, při kterém je příkaz vydáván na místě ve formě příkazového bloku.
  8. Krajský soud ověřil ze správního spisu, že podkladem pro rozhodnutí byly 4 příkazové bloky na pokutu na místě a 1 příkaz, vydaný Magistrátem města Ostravy dne 30. 4. 2024 (právní moc 22. 5. 2024). Všechny bloky uvedené v žalobě jsou, optikou výše uvedené judikatury, způsobilými podklady pro záznam bodů v registru řidičů. Soud připomíná, že není jeho úkolem ani oprávněním za účastníka řízení domýšlet či dohledávat konkrétní okolnosti a důvody, které by měly svědčit jeho požadavku (srov. přiměřeně rozhodnutí NSS ze dne 7. 6. 2018 č. j. 1 As 170/2018-46). K příkazu vydanému Magistrátem města Ostravy žalobce nevznesl žádnou relevantní námitku, neboť jej považoval také za příkaz na místě (srov. formulace pod bodem c ii žaloby, kde se hovoří o jednotlivých kolonkách „pokutového bloku“). Pouze obecně soud poznamenává, že náležitostmi jednotlivých podkladů se zabýval jak správní orgán 1. stupně, tak i žalovaný, a to zcela dostatečně, soud s jejich závěry souhlasí a v podrobnostech odkazuje na odůvodnění jejich rozhodnutí.
  9. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. (výrok I.).
  10. Procesně úspěšnému žalovanému (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

  

 

Ostrava 2. prosince 2025

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje