Pst 9/2025 - 19

 

 

 

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila ve věci navrhovatelky: vláda, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb na Ministerstvu vnitra, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA, Veverkova 1343/1, Hradec Králové, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,

 

 

takto:

 

 

  1.                 Politické hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA  se rozpouští.

 

  1.              Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

 

  1. Likvidátorkou politického hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA   je jmenována insolvenční správkyně JUDr. Šárka Vesková, Brněnská 300/31, Hradec Králové.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]                Vláda podala návrh na rozpuštění politického hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (zákon o politických stranách), který odůvodnila tím, že soud už dříve pozastavil hnutí činnost, neboť opakovaně nesplnilo povinnost vyplývající z § 19h odst. 1 zákona o politických stranách a nepředložilo Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (úřad) výroční finanční zprávy za roky 2021 a 2022. Hnutí neodstranilo tento závadný stav ani později. Stejně tak nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2023 a 2024.

[2]                Politické hnutí se k návrhu nevyjádřilo.

[3]                O rozpuštění strany a hnutí rozhoduje soud na návrh vlády, případně prezidenta republiky (§ 15 odst. 1 zákona o politických stranách). Řídí se při tom skutkovým stavem, který tu je v době rozhodnutí soudu (§ 96 s. ř. s.).

[4]                Soud pozastavil politickému hnutí činnost rozsudkem čj. Pst 43/2023‑20 ze dne 10. 1. 2024, neboť opakovaně nepředložilo úřadu výroční finanční zprávy za roky 2021 a 2022, a tím nesplnilo svou povinnost podle § 19h odst. 1 zákona o politických stranách. Z podnětu úřadu ze dne 7. 2. 2025, čj. UDH‑00240/2025, vyplývá, že hnutí nenapravilo stav, který vedl k pozastavení jeho činnosti.

[5]                Politickou stranu a hnutí může soud rozpustit, trvají‑li i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti skutečnosti, pro které jim byla činnost pozastavena (§ 13 odst. 5 zákona o politických stranách). Zjištěné nedostatky může strana či hnutí napravit ve lhůtě jednoho roku (§ 14 odst. 2 téhož zákona). Soud tak v tomto případě zkoumá jen to, zda i po uplynutí lhůty trvají skutečnosti, pro které pozastavil straně nebo hnutí činnost.

[6]                Právě tato situace nastala v nyní posuzované věci. Politické hnutí ani déle než rok po pozastavení činnosti nenapravilo vadný stav, který k pozastavení vedl. Proto je soud rozpustil. Informace vlády o tom, že hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy ani za další roky, jen dokresluje jeho přístup k plnění zákonných povinností, avšak na posouzení věci samé nemá vliv.

[7]                Vláda sice v řízení uspěla, ale nevznikly jí žádné náklady nad rámec její běžné činnosti, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

[8]                V rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí soud současně likvidátora; tím nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí (§ 13 odst. 5 zákona o politických stranách). Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu, a soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců (§ 191 odst. 3 a 4 občanského zákoníku).

[9]                Soud jmenoval likvidátorkou politického hnutí insolvenční správkyni JUDr. Šárku Veskovou, Brněnská 300/31, Hradec Králové, která sídlí ve stejném městě jako rozpuštěné politické hnutí.

[10]            Při likvidaci postupuje likvidátor podle § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona vyhotoví likvidátor konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku. Tyto dokumenty, případně návrh na použití likvidačního zůstatku, pak předloží soudu ke schválení.

[11]            Soud k tomu ovšem připomíná závěry civilní judikatury, z níž plyne, že likvidace není vždy nutná. Nezjistí‑li likvidátor jmenovaný soudem po provedení potřebného šetření žádný majetek právnické osoby, podá návrh na její výmaz z veřejného rejstříku podle § 82 odst. 1 věty druhé zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, nebrání‑li tomu překážky uvedené v § 82 odst. 2 téhož zákona či další zákonné překážky. Výmaz politické strany či hnutí tedy může být proveden i bez likvidace. Postup podle § 198 odst. 2 občanského zákoníku zde není zapotřebí (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2024, sp. zn. Cpjn 203/2023, R 1/2024 st., body 24 a 33). S ohledem na specifika likvidace politických stran a hnutí předloží likvidátor soudu v takovém případě jen informaci o tom, že nezjistil žádný majetek strany či hnutí. Poté, co s tím soud vysloví souhlas, podá likvidátor k Ministerstvu vnitra návrh na výmaz.

[12]            Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná poté, co schválí konečnou zprávu o průběhu likvidace či vysloví souhlas s výmazem a co mu likvidátor předloží potvrzení o výmazu politické strany z rejstříku.

 

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné, vyjma obnovy řízení (§ 111 až § 119 s. ř. s.).

Politická strana je oprávněna podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu. Podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).

 

 

V Brně dne 7. ledna 2026

 

 

Vojtěch Šimíček

předseda senátu