[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

žalobce:  R. H.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2025, ve věci invalidního důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.      Výše uvedeným napadeným rozhodnutím žalovaná potvrdila své rozhodnutí z 8. 7. 2024, kterým byl žalobci odňat invalidní důchod, neboť žalobce je podle posudku posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu Karviná od 17. 10. 2023 invalidní v první stupni. Podle žalované však žalobce není invalidní. Žalovaná vyšla z posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPSZ“) ze dne 27. 2. 2025, který dospěl k odlišnému závěru, než posudkový lékař IPZS ze dne 4. 4. 2024.

2.      Žalobce s tímto nesouhlasil. Napadené rozhodnutí považuje za nezákonné z důvodu nesprávně posouzeného zdravotního stavu Institutem. Podle žalobce nebylo přihlédnuto k jeho inkontinenci, kterou léta trpí a pro kterou mělo dojít k dalšímu navýšení poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 %. Dále uvedl, že posudkoví lékaři jsou proti němu zaujatí. Navrhl výslech osob z okruhu jeho rodiny, aby byl jeho zdravotní stav a jeho vliv na funkční schopnosti žalobce, verifikován.

3.      Žalovaná ve svém vyjádření popsala dosavadní průběh řízení a uvedla, že na svých argumentech zcela setrvává. Poukázala na to, že dřívější posouzení žalobce, kdy byl shledán invalidním, vycházelo z účelově zfalšovaných lékařských zpráv, za což byl žalobce odsouzen Okresním soudem ve Frýdku – Místku dne 29. 11. 2022, č. j. 3 T 19/2021-504.

4.      Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 27. 3. 2025 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

5.      Ze správního spisu krajský soud zjistil následující skutkový stav.

6.      Žalobce byl uznán invalidním dne 23. 2. 2012 posudkovým lékařem posudkové služby OSSZ Frýdek – Místek, a to v druhém stupni. Při kontrolní lékařské prohlídce dne 24. 10. 2018 byla invalidita oduznána. K témuž závěru (tedy že žalobce není invalidní) dospěli posudkoví lékaři u dalších žádostí žalobce až do dne 17. 2. 2023, kdy posudkový lékař v námitkovém řízení shledal žalobce invalidním v I. stupni od 25. 10. 2018 pro postižení uvedené v kapitole XIV., odd. A, položce 8b přílohy k vyhlášce, podle které žalobcova schopnost poklesla o 30 %, pro další postižení však byl pokles navýšen o 10 % na celkových 40 %. Odpovídá tak prvnímu stupni invalidity.

7.      Dne 4. 4. 2024 proběhla mimořádná kontrolní prohlídka žalobce posudkovým lékařem IPZS. Ten za rozhodující příčinu žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považoval vertebrogenní algický syndrom bez radikulopatie, tedy lehké funkční postižení, které zařadil do kapitoly XIII., odd. E, písm. 1b přílohy k vyhlášce. Pokles pracovní schopnosti stanovil na horní hranici zde uvedeného rozmezí 20 % s ohledem na další žalobcova onemocnění. Předchozí posouzení posudkový lékař považoval za posudkový omyl, neboť nevycházel z dostačující objektivní dokumentace a posudková rozvaha nebyla provedena v souladu s platnou legislativou.

8.      Tento posudek vedl k prvostupňovému rozhodnutí, které žalobce napadl námitkami.

9.      V námitkovém řízení byl zpracován posudek posudkovým lékařem IPZS dne 27. 2. 2025. Posudkový lékař vyšel z kompletní žalobcovy dokumentace, včetně jím předložených zpráv a fotografie. Posudkový lékař dospěl ke stejnému závěru jako jeho předchůdce jak ohledně rozhodující příčiny žalobcova nepříznivého zdravotního stavu, tak ohledně poklesu pracovní schopnosti, a tak i ohledně předchozího posouzení, které rovněž považoval za posudkový omyl.

10.  Na základě tohoto posudku rozhodla žalovaná nyní napadeným rozhodnutím.

11.  Krajský soud vzhledem k námitkám žalobce ohledně nesprávně zjištěného skutkového stavu nechal zpracovat posudek posudkovou komisí MPSV v Ostravě. Posudková komise dne 30. 7. 2025 ve složení z předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností neurologie, dospěla k shodným závěrům, jako posudkoví lékaři IPZS. Posudková komise vysvětlila, proč je za rozhodující příčinu žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nutno považovat postižení páteře, nikoliv inkontinenci, kterou neshledala posudkově významnou. Postižení žalobce  podřadila  rovněž   do  položky 1b,  odd.   E.  kapitoly   XIII.  přílohy  k  vyhlášce,  když

posudková kritéria pro zařazení pod jinou položku nebyla naplněna. Dospěla ke shodnému závěru o poklesu pracovní schopnosti žalobce 20 %, tedy při horní hranici zde uvedeného rozpětí. 

12.  Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje Institut posuzování zdravotního stavu. Pro účely soudního přezkumu zdravotní stav pak posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále též „MPSV“); za tím účelem MPSV zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o OPSZ). Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí, v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011–43).

13.  Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

14.  V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek.  Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností neurologie. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Shodla se s posudky svého předchůdce, posudkového lékaře IPSZ. Na základě toho posudková komise přijala svůj posudkový závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce o 20 %, když neshledala, že by žalobce byl práce neschopen víc.

15.  Krajský soud shledal odpovědi posudkové komise jako logické a nerozporné s nálezy odborných ošetřujících lékařů, ze kterých posudková komise vycházela. Posudková komise vzala v úvahu žalobcovu inkontinenci a jím uváděné poruchy čití, které zohlednila při stanovení celkového poklesu pracovní schopnosti u horní hranice stanoveného rozmezí. Navýšení o dalších 10 %, které žalobce požadoval, by připadalo do úvahy pouze tehdy, pokud by pro samotné postižení páteře, tedy rozhodující příčinu žalobcova nepříznivého zdravotního stavu, poklesla pracovní schopnost v míře vyčerpávající stanovené rozmezí, což však u žalobce nenastalo.  Nicméně, i kdyby došlo k požadovanému navýšení, pokles pracovní schopnosti žalobce by nedosáhl 35 %, tedy hranice invalidity.  

16.  Žalobní námitka, že žalobce má spory s ČSSZ, které tato prohrála, a proto je vůči němu zaujatá, ze spisu ani z napadeného rozhodnutí nijak nevyplývají. Naopak, posudky jak posudkových lékařů IPZS, tak posudkové komise, jsou pečlivé, odpovídající na žalobcovy námitky a podrobně zhodnocující předložené lékařské zprávy.

17.  Vycházeje z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „z. d. p.“), protože jeho pracovní schopnost poklesla o 20 % a nedosáhla tak hranice 35 %, vyžadované pro invaliditu prvního stupně. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalované odpovídalo t. č. zdravotnímu stavu žalobce a je zákonné.

18.  S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu seznal nedůvodnou a jako takovou ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

19.  V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 5. listopadu 2025

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně