č. j. 62Az 33/2025 - 33

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D., ve věci

 

žalobce:  H. V. L.

státní příslušnost Vietnamská socialistická republika

t. č. Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty

Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty

zastoupen advokátem Mgr. Markem Eichlerem

sídlem Nekázanka 888/20, 110 00  Praha 1

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra ČR

sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 8. 2025, č. j. OAM-644/BA-BA07-HA06-2025, ve věci mezinárodní ochrany

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

Vymezení věci

 

  1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 11. 7. 2025 domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“).
  2. Žalobce má za to, že žalovaný pochybil, jestliže shledal žádost žalobce jako zjevně nedůvodnou. Žalobce totiž uvedl, že má obavy ze strany věřitelů, od kterých mu hrozí v případě návratu do vlasti mučení a nelidské zacházení nebo jiné vážné nebezpečí. Posouzením žádosti jako zjevně nedůvodné žalovaný zkrátil žalobcova práva, neboť neposuzoval žádost žalobce z hledisek § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b zákona o azylu.
  3. Žalovaný nezohlednil nemožnost splácení dluhů jako důvod, který by bylo možné podřadit pod        § 14a zákona o azylu, když vážnou újmu shledat v tom, že věřitelé mohou pronásledovat žalobce a může být ohrožen na životě. Nadto žalobce namítl, že pro posuzování žádosti ve smyslu § 16 písm. a) a c) zákona o azylu je problematické slovo „pouze“, když je otázkou, zda žalobce musel uvádět výlučně ekonomické důvody a žádné jiné, či musí z pohovoru vyplynout, že jediným motivem žádosti je nepříznivá ekonomická situace. Dále žalobce argumentoval judikaturou ve vztahu k § 16 odst. 2 zákona o azylu s tím, že uvedená argumentace má být vztažena právě i k posuzování žádostí o mezinárodní ochranu podle § 16 odst. 1 písm. a) a c).
  4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a uvedl, že popírá oprávněnost žalobních námitek. Žalovaný odkázal na obsah správního spisu, zejména pohovor k podané žádosti žalobcem. Sám žalobce uvedl, že z Vietnamu vycestoval za prací z důvodu splacení svých dluhů.

Zjištění z obsahu správních spisů

  1. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobce požádal dne 10. 6. 2025 v Zařízení pro zajištění cizinců Balková o udělení mezinárodní ochrany.
  2. Při podání žádosti žalobce uvedl, že z Vietnamu odcestoval někdy v červenci 2024 do Kataru a odtud do Maďarska, následně vlakem do ČR. Jako důvod žádosti uvedl, že ve Vietnamu už nikoho nemá, má tam docela velký dluh, který v případě návratu do Vietnamu není schopen splatit. Chtěl by v ČR zůstat. Dále v pohovoru ke své žádosti doplnil, že v případě návratu do Vietnamu bude jeho život ohrožen, protože není schopen dluh nyní vrátit.
  3. Ve správním spise jsou založeny informace o zemi původu, konkrétně se jedná o Informaci OAMP: Bezpečnostní a politická situace ve Vietnamu ze dne 23. 5. 2025. Ve správním spise jsou založeny informace o zemi původu, ohledně politické a bezpečnostní situace ve Vietnamu ze dne 23. 5. 2025 a dále Informace MZV ČR z 22. 1. 2025 k legálním půjčkám a nezákonnému půjčování peněz ve Vietnamu.
  4. Následně dne 8. 8. 2025 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Správní orgán uzavřel, že v průběhu řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce jsou ekonomické důvody, když žalobce potvrdil, že z Vietnamu odcestoval za prací, přičemž jiné důvody nesdělil a neuvedl žádné skutečnost svědčící o obav z pronásledování ve smyslu § 12 zákona o azylu.

Posouzení věci krajským soudem

  1. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 s. ř. s. 
  2. Krajský soud především dospěl k závěru, že žalovaný zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu a obstaral si dostatek informací potřebných k vydání rozhodnutí. Shromážděné informace ohledně situaci ve Vietnamu soud považuje za zcela dostatečné a přiměřeně aktuální k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí.
  3. Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu, žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.
  4. Pro rozhodnutí v dané věci je podstatné vyhodnocení obsahu žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze strany žalobce. Krajský soud se zcela ztotožňuje s posouzením věci žalovaným. Ze správního spisu je zřejmé, že žalobce sám jako jediný důvod opuštění vlasti uvedl, že odjel za prací a že nyní chce v ČR pracovat a uhradit své dluhy. Zároveň neuvedl žádnou skutečnost, která by byť náznakem mohla svědčit o pronásledování žalobce ve vlasti. Je sice pravdou, že při pohovoru ke své žádosti o mezinárodní ochranu se zmínil o tom, že v případě návratu do Vietnamu bude jeho život ohrožen, protože není schopen dluh nyní vrátit, nicméně krajský soud uvedené konstatování bez uvedení bližších skutečností nepovažuje za relevantní žalobcem prezentovaný důvod, pro který žádá o mezinárodní ochranu.
  5. Za této situace žalovaný správně aplikoval § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu a žalobcovu žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou. S ohledem na uvedené se žalovaný správně v souladu s § 16 odst. 4 zákona o azylu neposuzoval, zda žalobce splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b.
  6. Pokud se jedná o žalobcovy žalobní námitky, pak především se nelze ztotožnit s podobností judikatury správních soudů ve vztahu k posuzování žádostí o mezinárodní ochranu ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o azylu a § 16 odst. 1 písm. a) zákon o azylu, jak se snaží žalobce dovodit. V případě posuzování podle § 16 odst. 2 se jedná o zcela specifický problém týkající se posuzování bezpečné země původu žadatele, nikoli posouzení obsahu jeho žádosti (ve smyslu uvedení pouze ekonomických důvodů). K úvaze žalobce je přitom třeba poznamenat, že již z dikce § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu poměrně jednoznačně vyplývá, že skutečnost, že žadatel uvádí pouze ekonomické důvody musí být zřetelná nikoli a pouze z obsahu samotné žádosti, ale skutečností, které vyplynuly v průběhu řízení o žádosti. Je totiž zřejmé, že žadatel o mezinárodní ochranu může důvody své žádosti uvádět, specifikovat po celou dobu řízení o žádosti; druhá otázka pak samozřejmě může být, zda žadatelem průběžně uváděné důvody budou shledány žalovaným jako věrohodné.
  7. Pokud se jedná o další žalobce obecně formulované námitky obecného charakteru, které žalobce nikterak nespecifikuje, stran nedostatečně zjištěného skutkového stavu, jenž měl mít vliv na posouzení žalobcovy žádosti, musí krajský soud připomenout, že „Míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod – byť i vyhovující – obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“, viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78.
  8. Žalobcem obecně formulované žalobní námitky lze tedy vypořádat tak, že žalovaný se nedopustil žádných pochybení v průběhu řízení, dostatečně zjistil skutkový stav a na zjištěné skutečnosti přiléhavě aplikoval právní předpis. Žádostí žalobce se zabýval žalovaný přiměřeně azylovým tvrzením žalobce a nepostupoval formalisticky či paušálně.

Závěr a náklady řízení   

  1. Jelikož soud žalobní námitky důvodnými neshledal, žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7   s. ř. s. zamítl.
  2. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu.

 

Ostrava 28. listopadu 2025

 

JUDr. Petr Hluštík, Ph. D.

samosoudce

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje J.V.