[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně zpravodajky Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila ve věci navrhovatelky: vláda, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel odboru voleb na Ministerstvu vnitra, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice řízení: politická strana iČesko, Na Topolce 7, Praha 4, o návrhu na rozpuštění politické strany

takto:

1. Politická strana iČesko se rozpouští.

2. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

3. Likvidátorkou politické strany iČesko je jmenována insolvenční správkyně JUDr. Ing. Lucie Kovářová, Podolské nábřeží 12, Praha 4.

Odůvodnění:

[1]                Vláda podala návrh na rozpuštění politické strany iČesko podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (zákon o politických stranách). Tento návrh odůvodnila tím, že soud už dříve pozastavil straně činnost, neboť opakovaně nesplnila povinnost vyplývající z § 19h odst. 1 zákona o politických stranách a nepředložila Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí výroční finanční zprávy za roky 2021 a 2022. Strana neodstranila tento závadný stav ani později. Stejně tak opomněla předložit i výroční finanční zprávy za roky 2023 a 2024.

[2]                Politická strana se k návrhu nevyjádřila.

[3]                O rozpuštění strany a hnutí rozhoduje soud na návrh vlády, případně prezidenta republiky (§ 15 odst. 1 zákona o politických stranách). Řídí se při tom skutkovým stavem, který tu je v době rozhodnutí soudu (§ 96 s. ř. s.).

[4]                Soud pozastavil politické straně činnost rozsudkem ze dne 10. 1. 2024, čj. Pst 44/2023‑18, neboť opakovaně nepředložila úřadu výroční finanční zprávy za roky 2021 a 2022, a tím nesplnila svou povinnost podle § 19h odst. 1 zákona o politických stranách. Z podnětu úřadu ze dne 7. 2. 2025, čj. UDH‑00240/2025, vyplývá, že strana nenapravila stav, který vedl k pozastavení její činnosti. Soud ani nemá informace o tom, že by se skutkový stav do dne vydání tohoto rozsudku změnil.

[5]                Politickou stranu a hnutí může soud rozpustit, jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti trvají skutečnosti, pro které jim byla činnost pozastavena (§ 13 odst. 5 zákona o politických stranách). Zjištěné nedostatky může strana či hnutí napravit ve lhůtě jednoho roku (§ 14 odst. 2 téhož zákona). Soud tak v tomto případě zkoumá jen to, zda i po uplynutí lhůty trvají skutečnosti, pro které pozastavil straně nebo hnutí činnost (rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, čj. Pst 5/2003‑43, č. 299/2004 Sb. NSS).

[6]                Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci. Politická strana ani déle než rok po pozastavení činnosti nenapravila vadný stav, který k pozastavení vedl. Proto ji soud rozpustil. Informace vlády o tom, že strana nepředložila výroční finanční zprávy ani za další roky, jen dokresluje její přístup k plnění zákonných povinností, avšak na posouzení věci samé nemá vliv. Soud se tedy touto otázkou dále nezabýval.

[7]                Vláda sice v řízení uspěla, ale nevznikly jí žádné náklady nad rámec její běžné činnosti, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

[8]                V rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí soud současně likvidátora; tím nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí (§ 13 odst. 5 zákona o politických stranách). Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu, a soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců (§ 191 odst. 3 a 4 občanského zákoníku).

[9]                Soud jmenoval likvidátorkou politické strany JUDr. Ing. Lucii Kovářovou, Podolské nábřeží 12, Praha 4, která sídlí ve stejném obvodu hlavního města Prahy jako rozpuštěná politická strana.

[10]            Při likvidaci postupuje likvidátor podle § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona vyhotoví likvidátor konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku. Tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, pak předloží soudu ke schválení.

[11]            Soud k tomu ovšem připomíná závěry civilní judikatury, z níž plyne, že likvidace není vždy nutná. Nezjistí‑li likvidátor jmenovaný soudem po provedení potřebného šetření žádný majetek právnické osoby, podá návrh na její výmaz z veřejného rejstříku podle § 82 odst. 1 věty druhé zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, nebrání‑li tomu překážky uvedené v § 82 odst. 2 téhož zákona či další zákonné překážky. Výmaz politické strany či hnutí tedy může být proveden i bez likvidace. Postup podle § 198 odst. 2 občanského zákoníku zde není zapotřebí (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2024, sp. zn. Cpjn 203/2023, R 1/2024 st., body 24 a 33). S ohledem na specifika likvidace politických stran a hnutí předloží likvidátor soudu v takovém případě jen informaci o tom, že nezjistil žádný majetek strany či hnutí. Poté, co s tím soud vysloví souhlas, podá likvidátor k Ministerstvu vnitra návrh na výmaz.

[12]            Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná poté, co schválí konečnou zprávu o průběhu likvidace či vysloví souhlas s výmazem a co mu likvidátor předloží potvrzení o výmazu politické strany z rejstříku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné, vyjma obnovy řízení (§ 111 až § 119 s. ř. s.).

 Politická strana je oprávněna podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu. Podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).

V Brně dne 19. prosince 2025

Vojtěch Šimíček

předseda senátu