č. j. 55 A 60/2025 26

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci

 

žalobkyně:

Denistyle s. r. o., IČO 06302157,

sídlem Ringhofferova 115/1, Praha,    

zastoupená advokátem Mgr. Janem Blažkem,

sídlem Dvořákova 44/38, Plzeň,   

proti

 

žalovanému:

 

Státní úřad inspekce práce,

sídlem Kolářská 451/13, Opava,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. 17052/1.30/25-4 ze dne 24. 9. 2025, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

  1. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

 

  1. Žalobkyně je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5539006025.

Odůvodnění:

  1. Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj uznal žalobkyni vinnou přestupky podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 30. 6. 2023, neboť žalobkyně měla zastřeně zprostředkovat zaměstnání podle § 5 písm. g) téhož zákona (společnosti INUTEC s. r. o. měla pronajmout pracovní sílu – 23 fyzických osob k provádění činností při balení koření v provozovně společnosti) a přestupky podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti, neboť měla umožnit výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 1 a 2 téhož zákona (1 fyzické osobě, která prováděla činnosti při balení koření v provozovně společnosti INUTEC s. r. o., a to mimo pracovněprávní vztah, bez povolení k zaměstnání, bez zaměstnanecké karty, bez modré karty nebo bez karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance). Žalobkyni byla za přestupky uložena pokuta ve výši 1 100 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Následné odvolání žalobkyně žalovaný zamítl a rozhodnutí oblastního inspektorátu práce potvrdil.
  2. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně brojila žalobou, ve které navrhla přiznání odkladného účinku. Ten odůvodnila tím, že důsledkem napadeného rozhodnutí bude nucena uhradit pokutu ve výši 1 100 000 Kč. To je pro ni však zcela zásadní výdaj, který je zároveň likvidační. Pokud by následně napadené rozhodnutí bylo zrušeno, dopady uhrazené pokuty by pro její podnikatelskou činnost byly nevratné. Zároveň měla žalobkyně za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě, neboť přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s veřejným zájmem. Přestupky, za které byla potrestána, se odehrály v období několika měsíců roku 2021. Nehrozí tak jakékoliv zhoršení aktuálního stavu či setrvání v nežádoucím stavu.
  3. Žalovaný s návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasil. Žalobkyně dostatečně nekonkretizovala a neosvědčila vznik újmy. Pouze obecně konstatovala, že je pro ni pokuta zásadní výdaj, který je likvidační. To však k přiznání odkladného účinku nestačí. 

Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

  1. Soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
  1. Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaná (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).
  2. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjdeli sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).
  3. V souzené věci žalobkyně neosvědčila, že zřejmá újma spočívající v zaplacení pokuty 1 100 000 Kč jí způsobí vážné nevratné, nebo neobvyklé následky. Jak správně konstatoval žalovaný, žalobkyně pouze obecně uvedla, že je pro ni pokuta likvidační, nijak však nepopsala své majetkové poměry ani je nijak neosvědčila. Soud tedy nemohl posoudit, zda pokuta bude skutečně pro žalobkyni likvidační. Na věci ani nemohlo nic změnit tvrzení žalobkyně o částkách jejích ročních úhrnů čistých obratů a výsledků jejího hospodaření za roky 2022–2024, jež uvedla v žalobě. Žalobkyně v této souvislosti svá tvrzení nijak neprokázala. Konstatovala-li žalobkyně, že úhrada pokuty by pro její podnikatelskou činnost měla nevratné následky, lze k tomu pouze uvést, že toto své tvrzení žalobkyně opět nijak blíže nerozvedla a ani neosvědčila. Pro přiznání odkladného účinku nestačí jen to, že žalobkyně tvrdí, že pro je podnikání pokuta bude mít likvidační účinek. Musí tyto tvrzené následky rovněž řádně prokázat. Což neučinila.
  4. Nad rámec toho na nedostatek konkrétních tvrzení byla žalobkyně soudem upozorněna prostřednictvím svého zástupce v odst. 7 usnesení č. j. 55 A 60/2025-16 ze dne 16. 10. 2025, kterým soud vyzýval zástupce žalobkyně k předložení řádně udělené plné moci. Žalobkyně tedy mohla očekávat, že pokud svůj návrh nedoplní, soud mu nevyhoví.
  5. Jelikož nebyla splněna již první kumulativní podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud se nezabýval případným rozporem s veřejným zájmem.

Závěr

  1. Z výše uvedených důvodů soud návrhu nevyhověl (§ 73 odst. 2 a contrario s. ř. s.).
  2. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví činí 1 000 Kč (položka 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 9 As 270/2023-21 ze dne 4. 6. 2024, č. 4616/2024 Sb. NSS, odst. 23).
  3. Proto soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku. Podle § 4 odst. 1 písm. h) per analogiam zákona o soudních poplatcích je žalobkyně povinna zaplatit poplatek ve stanovené lhůtě na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5539006025.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 2, 3 písm. c) s. ř. s.].

Plzeň 6. listopadu 2025

Mgr. Alexandr Krysl v.r.

předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.