[OBRÁZEK]

česká republika

rozsudek

jménem republiky

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a soudců Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

žalobce: X, narozen X

  bytem X

zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyněm

sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín

proti

žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje

  sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec
 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2025, č. j. OSH 358/24-2/67.1/24105/Ře,
 

takto:

1. Žaloba se zamítá.

II.   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Žalobce   se   podanou    žalobou  domáhá   zrušení  shora   uvedeného   rozhodnutí   žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrát města Jablonec nad Nisou, odbor správní (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 8. 3. 2024, sp. zn. 5400/2023/SPR/DSA/Hav, č. j. 23249/2024. Tímto prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl námitky žalobce  ve  věci  bodového hodnocení řidiče a potvrdil záznam 12 bodů ke dni 9. 2. 2023.

II. Žaloba

2. Žalobce uvedl, že žalovaný řádně nereflektoval na odvolací důvody a nezabýval se předloženými důkazy. Z rozhodnutí různých správních orgánů vyplývá, jakým způsobem se správní orgány zabývaly kvalitou a formální správností jednotlivých rozhodnutí v blokových řízeních. Žalobce konkrétně označil a soudu předložil rozhodnutí Městského úřadu Hlučín, Městského úřadu Černošice, Magistrátu města Kladna či Krajského úřadu Jihočeského kraje, z nichž plyne, že se správní orgány zabývají způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě jsou zaznamenány body v bodovém hodnocení řidiče. Měla by existovat ustálená či obdobná praxe při posuzování obdobných věcí. Z hlediska rovnosti účastníků před zákonem považoval žalobce za nepřiléhavé, aby tytéž správní orgány v jiné místní působnosti postupovaly a rozhodovaly způsobem odlišným.
3. Následně   žalobce   uplatnil   žalobní   námitku, která  směřovala  do  nezpůsobilosti   podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Nesouhlasil se závěrem žalovaného jako odvolacího orgánu, že nemůže posuzovat jednotlivé podklady, když, jak uvedl dříve, správní praxe je odlišná. Žalovanému vytýkal, že jediné důkazy, které posuzoval, byla oznámení od oddělení policie o spáchání přestupku, která však podle žalobce nemohou být dostatečným důkazem, a mají být porovnána s předmětným rozhodnutím. Žalobce předložil spolu s žalobou rozhodnutí v blokových řízeních týkajících se jiných přestupců, kdy tato rozhodnutí mají sloužit jako důkaz praxe vyplňování bloků z hlediska jejich náležitostí. Například série X č. bloku x a série X č. bloku x nesplňují dostatečnou individualizaci skutku podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, naproti tomu z rozhodnutí v blokovém řízení série X č. bloku X plyne dodržení zákonem stanovených požadavků.
4. K tomuto žalobnímu bodu následně žaloba v obecné rovině rozvedla, za jakých okolností není pokutový   blok   způsobilým   podkladem  pro   záznam  bodů.  Žalobce   identifikoval   případy, kdy z rozhodnutí není patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit, upozornil na nepřípustnost použití zkratek, ze kterých nelze dostatečným způsobem seznat vytýkané jednání, kdy nestačí uvést pouze „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“, neboť jednoznačným porušením povinnosti je pouze překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci (mimo obec) s uvedením, že mělo být porušeno ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Není přípustní ani formulace „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP“. Z rozhodnutí musí být patrno, že přestupce porušil povinnost být připoután bezpečnostním pásem za jízdy jako řidič motorového vozidla.
5. K jednotlivým pokutovým blokům pak žalobce uplatnil následující výhrady:
6. K pokutovému bloku ze dne 21. 8. 2023 žalobce namítal, že není přesně zjištěna osoba přestupce. Ověření totožnosti není dostačující ani dle popisu. V kolonce popisující místo, dobu a jednání samotné není přesně zjištěna doba ani místo spáchání přestupku. Z popisu jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata, ani její propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. Právní kvalifikace této povinnosti je rovněž zapsaná ve zkratkovitém zápisu a není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná, resp. ze zápisu sice vyplývá porušení § 18, ovšem již ne jakého bodu či písmena. S ohledem na povahu zápisu je znemožněno posouzení oprávněnosti uložené sankce. V kolonce označující formu zavinění není uvedeno, zda ke spáchání přestupku došlo úmyslně či z nedbalosti. Výše finanční sankce není zcela zřetelná. Dále není jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno. Vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě, která měla rozhodnutí vydat, a to včetně podpisu této oprávněné osoby. Rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem, jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Z rozhodnutí také není zřetelný podpis účastníka.
7. Ve vztahu k pokutovému bloku ze dne 16. 7. 2023 žalobce tvrdil, že v kolonce č. 5 v není jednoznačně stanovené místo spáchání přestupku. Z popisu přestupkové jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. Právní kvalifikace této povinnosti neumožňuje zjistit o jakou konkrétní právní normu se jedná, neboť ze zápisu sice vyplývá porušení § 18, ovšem již ne jakého bodu či písmena. V kolonce č. 6 je právní kvalifikace přestupkového jednání, kterého se měl účastník dopustit, uvedena zkratkovitě. V kolonce č. 8 není zcela zřetelná výše uložené sankce. V kolonce č. 9 není vlivem zápisu jednoznačně zaznamenáno místo, kde bylo napadené rozhodnutí vydáno.
8. U pokutového bloku ze dne 8. 11. 2022 žalobce namítal, že v kolonce č. 5 absentuje právní kvalifikace povinnosti, kterou měl přestupce svým jednáním porušit. V kolonce uvádějící právní kvalifikaci přestupkového jednání je uvedena zkratkovitě právní kvalifikace přestupkového jednání, kterého se měl účastník dopustit. Zápis též znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce.
9. K pokutovému bloku ze dne 2. 8. 2022 žalobce uváděl, že v kolonkách týkajících se osoby přestupce, není přesně zajištěna jeho totožnost. V kolonce popisující místo, dobu a jednání samotné není přesně zjištěna doba spáchání přestupku. Dále v není jednoznačně stanovené místo spáchání přestupku. Z popisu přestupkové jednání nevyplývá jednoznačná skutková podstata popsaného jednání, ani její jednoznačné propojení s povinností stanovenou zákonem, jenž měla být porušena. Právní kvalifikace je zapsaná zkratkovitě a není zjevné, o jakou konkrétní právní normu se v tomto případě jedná. Ze zápisu sice vyplývá porušení § 6, ovšem již ne jakého bodu či písmena.  Právní kvalifikace přestupkového jednání je také uvedena zkratkovitě. V kolonce označující formu zavinění není jednoznačně uvedeno, zda ke spáchání přestupku došlo úmyslně či z nedbalosti. Výše finanční sankce není zcela zřetelná. Dále není jednoznačně zaznamenáno místo, kde byl blok vydán.  Vlivem zápisu není přezkoumatelné, zda jsou zde uvedeny veškeré požadované údaje o oprávněné osobě. Data vyhotovení a převzetí rozhodnutí účastníkem jsou uvedena tak, že znemožňují přezkoumatelnost daného rozhodnutí. Z rozhodnutí také není zřetelně seznatelný podpis účastníka.
10.                 Není tak bez důvodných pochybností patrné, komu, kdy a kde a také za jaký skutek byly pokuty v blokových řízeních uloženy. V tomto směru se žalobce dovolával rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39.
11.                 Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.

III. Vyjádření žalovaného

12. V písemném vyjádření k žalobě se žalovaný plně odvolal na napadené rozhodnutí, kde se již s argumenty žalobce vypořádal. Žalovaný navrhoval, aby soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl.

IV. Zjištění ze správního spisu

13. Výpisem z bodového hodnocení řidiče bylo doloženo, na základě jakých přestupků žalobce dosáhl 12 bodů. Dne 6. 9. 2023 podal žalobce námitky do oznámení správního orgánu I. stupně o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvy k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Správní orgán I. stupně měl k dispozici jednotlivá oznámení o uložení pokuty příkazem na místě. Dále byly vyžádány kopie bloků na pokutu, konkrétně i příkazových bloků ze dne 21. 8. 2023, 16. 7. 2023, 8. 11. 2022, 3. 11. 2022 a 2. 8. 2022. Řízení o námitkách bylo přerušeno usnesením ze dne 29. 11. 2023 z důvodu podání návrhu na provedení přezkumného řízení ve věci přestupku ze dne 16. 7. 2023, bloku na pokutu, nejdéle však do 9. 2. 2024. Vzhledem k tomu, že nebyl shledán důvod k zahájení přezkumného řízení, pokračoval správní orgán I. stupně v řízení a po vyjádření žalobce vydal shora označené prvostupňové rozhodnutí.
14. V jeho odůvodnění shrnul obsah obdržených oznámení o přestupcích a uložených pokutách. Správní orgán I. stupně shledal, že bloky obsahují všechny náležitosti, údaje jsou srozumitelné a dostatečné. Ověřil, zda byl za uvedené přestupky zaznamenán správný počet bodů. Námitky žalobce shledal neodůvodněnými, neboť položky na blocích byly náležitě vyplněny a bloky byly způsobilými podklady pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče. Příkazové bloky byly žalobcem podepsány.
15. K žalobcovu odvolání, které obsahovalo shodnou argumentaci jako podaná žaloba, přezkoumal rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaný. Ten v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že správní orgán I. stupně zajistil k jednotlivým přestupkům kopie příkazových bloků a nezjistil v nich žádné rozpory. Ze záznamů je zřejmé, kdy a kde došlo k přestupku a jaké ustanovení zákona o silničním provozu žalobce porušil. Zkratkovité záznamy na blocích označil za odpovídající judikatuře správních soudů. Následně se zabýval konkrétními odvolacími námitkami žalobce ve vztahu k označeným příkazovým blokům a dovodil, že jejich obsahové náležitosti odpovídají zákonným požadavkům.

V. Posouzení věci krajským soudem

16.                 Napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno, s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s.
17.                 Předmětem  soudního přezkumu  jsou správní  rozhodnutí vydaná ve věci námitek proti záznamu 12 bodů  v registru  řidičů uplatněných podle § 123f odst.   1 zákona č. 361/2000  Sb., o  provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče (odst. 2). Shledá-li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (odst. 3).
18.                 V obecné rovině soud nejprve připomíná, že rozsah řízení o námitkách vymezil již Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44 (všechny rozsudky Nejvyššího správního soudu dostupné na www.nssoud.cz), podle něhož: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné,  a  to  až do  okamžiku,  než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí
    za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“
19.                 V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Tomu pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy správní orgán ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí  nebo  v  dokladu  o  blokové  pokutě (srov.  rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010-59). Z judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky  ze  dne  4. 9. 2012, č. j.  7 As 94/2012-20 či ze  dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39) ve spojitosti s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000, plynou hlediska, ze kterých je třeba zkoumat jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení (pokutové bloky), aby mohl být učiněn závěr o zákonném podkladu pro záznam bodů v registru řidičů. Nepochybně   tyto  závěry  lze  vztáhnout  také  k    příkazním  blokům   vydaným   od  1. 7. 2017 dle § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“).
20.                 První žalobní bod, který se týká nerespektování odvolacích důvodů, v podstatě kopíruje žalobní námitky uplatněné již v žalobách projednávaných zdejším soudem pod sp. zn. 59 A 15/2015, sp. zn. 59 A 34/2015, sp. zn. 59 A 64/2015, sp. zn. 59 A 65/2015 či sp. zn. 59 A 68/2015, sp. zn. 59 A 118/2017, sp. zn. 59 A 46/2018, sp. zn. 59 A 63/2018, sp. zn. 59 A 86/2018, sp. zn. 59 A 89/2018, v poslední době sp. zn. 59 A 18/2024, sp. zn. 59 A 24/2024 či 59 A 25/2024. Žaloba v tomto směru neobsahovala žádné žalobní výhrady, které by žalobcův případ individualizovaly a směřovaly do konkrétních částí napadeného rozhodnutí žalovaného a opomenutí konkrétních odvolacích námitek. 
21.                 K uplatněnému žalobnímu bodu soud shodně jako v předchozích rozhodnutích ve shora označených věcech uvádí, že je samozřejmě povinností žalovaného jako odvolacího orgánu svoje rozhodnutí řádně odůvodnit v souladu s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, včetně vypořádání odvolacích námitek. Tuto povinnost však nelze absolutizovat a chápat ji jako striktní požadavek na podrobné vypořádání každé dílčí námitky a argumentace, je-li z odůvodnění rozhodnutí seznatelné, jak o odvolacích důvodech žalovaný uvážil a na základě jakého skutkového stavu a právních úvah a důvodů. Některé výtky mohou být vypořádány i tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje správní orgán názor odlišný od žalobcova, který přesvědčivě zdůvodní. Tím se s námitkami účastníka řízení vždy minimálně implicite vypořádá.
22.                 Žalobní   námitka   ohledně   nevypořádání   odvolací   argumentace   je   obecná, soud  má za to, že napadené rozhodnutí se plně vypořádalo jak s odvolacími důvody uplatněnými v obecné rovině, tak i s konkrétními výtkami, které žalobce vůči jednotlivým blokům vznesl. Soud považoval v daném případu rozhodnutí žalovaného za srozumitelné, přezkoumatelné, řádně odůvodněné.
23.                 Odvolává-li se žaloba znovu v úvodní části na rozhodnutí jiných správních orgánů, která mají dokládat  praxi  při  přezkumu  pokutových  bloků  k uplatněným  námitkám  řidiče, soud   uvádí, že nepovažoval za potřebné se jimi zabývat pro účely posouzení žalobních námitek. Žalobce nenavrhoval těmito listinami doplnit dokazování, neuváděl ani, jaké skutečnosti by jimi mohly být podloženy, kromě  správní  praxe toho kterého  správního  orgánu. K  tomu lze  jen poznamenat,
    že případná jiná praxe správního orgánu či rozsah odůvodnění jiných rozhodnutí bez dalšího nemůže vést k závěru o nezákonnosti rozhodnutí žalovaného. Soud zdůrazňuje, že žalovaný oznámení o přestupcích nepovažoval za jediné dostatečné důkazy, ale shodně jako před ním správní  orgán I.  stupně  měl k dispozici  jednotlivé bloky na pokutu, které byly v řízení vyžádány,
    a v návaznosti na obsah odvolacích námitek se jimi zabýval. Závěr, že se jednalo o dostatečné podklady pro zápis bodů, žalovaný neopřel výhradně o zjištění, že na příkazový blok žalobce připojil souhlas.
24.                 Další částí žaloby žalobce brojí (pozn. soudu opět shodně jako v žalobách podaných stejným právním zástupcem v již dříve projednávaných věcech) v obecné rovině proti nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů v registru řidičů. S tezemi, které žaloba ve vztahu k rozhodnutím o  přestupcích  a   rozhodnutím  vydaných   v  blokovém  (příkazním) řízení  soudu   předestřela,
    lze v obecné rovině souhlasit. Je-li podkladem pro záznam bodů pravomocné rozhodnutí správního orgánu o přestupku [ve smyslu § 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu], správní orgán již nepřezkoumává jeho správnost a zákonnost či dokonce kvalifikaci skutku, jak už bylo řečeno v úvodní části argumentace soudu, ale soustředí se k vzneseným námitkám na to, zda jde o řádný podklad pro záznam, zda byl zaznamenán správný počet bodů.
25.                 Ve  vztahu  k  pokutovému  (příkazovému) bloku [v  návaznosti na  oznámení  o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení dle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu ve znění do 30. 6. 2017, resp. ve znění od 1. 7. 2017 příkazem na místě] lze ve stručnosti shrnout, že je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového, resp. příkazového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového, resp. příkazního řízení, jak je stanoví zejména § 84 a § 85 zákona o přestupcích, resp. od 1. 7. 2017 z § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky, přičemž povaze blokového, resp. příkazního řízení korespondují strohé a zkratkovité formulace, pokud je z nich patrné, komu, kdy a za jaký  přestupek byla pokuta  v  blokovém, resp.  příkazním  řízení  uložena,
    je-li zároveň konkrétní jednání v pokutovém (příkazovém) bloku popsáno natolik jednoznačně a   určitě,  aby   nebylo   zaměnitelné   s   jiným   (srov.  Rozsudek   Nejvyššího  správního  soudu
    ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, nebo ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39).
26.                 Teprve v další části žalobního bodu žalobce uvádí konkrétní výhrady vůči pokutovým blokům (pozn. soudu žalobce nereflektuje, že po 1. 7. 2017 jde o příkazové bloky). Soud zdůrazňuje, že žalobce tak činí, aniž by zároveň správním orgánům rozhodujícím v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů vytýkal, že záznam bodů byl nesprávný, přestupků se nedopustil, s vydáním příkazových bloků nesouhlasil, nepodepsal je apod., nikterak nezpochybňuje konkrétní závěry napadeného rozhodnutí.
27.                 Ve vztahu k příkazovému bloku ze dne 16. 7. 2023 soud konstatuje, že obsahuje právní kvalifikaci „125c/1f/3. zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“ a dodatek o porušení „porušil § 18/4 zč. 361/2000 Sb., R: 50/81/78 km/h“. Z uvedené zkratky právní kvalifikace je nade vše zřejmé, že žalobci byla pokuta 2 000 Kč (slovy popsána jako „DVA TISÍCE“) uložena za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, pro porušení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem v obci o 20 km/h a více. V kolonce popisu místa a doby spáchání přestupku je uvedeno „16.7.2023 v 15:12 hodin, J. Hradec, Jarošovská Kasalova pila.“ V části popisující datum a místo vydání příkazového bloku je popsáno, že byl vydán „V J. Hradci dne 16. 7. 2023“. Tyto údaje plně korespondují s oznámením o uložení pokuty příkazem na místě a jsou plně postačující. Příkazový blok soud považuje za dostatečně určitý, srozumitelný a čitelný.  Jde tedy o náležitý podklad pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.
28.                 Jde-li o příkazový blok ze dne 8. 11. 2022, jsou i v tomto případě závěry žalovaného správné. Z příkazového bloku je uveden zápis podle nějž „Dne 8.11.2022 v 10:48 hod. obec Maršovice – Čížkovice u domu čp. X překročil rychlost v obci 65/62 km/h (50) X X.“ Dále je na tomto bloku v kolonce 6 uvedeno, že pokuta byla uložena za přestupek dle „§125c/1f/4. zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“ Z uvedeného je zřejmé, že žalobce byl policií přistižen při páchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, pro porušení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, neboť překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem 50 km/h, v daném úseku mu byla naměřena rychlost 65 km/h po odečtení možné odchylky 62 km/h. Tyto údaje jsou přitom v příkazovém bloku čitelně zaznamenány. I v tomto případě jde o náležitý podklad pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.
29.                 Pokud žalobce brojil proti příkazovému bloku ze dne 21. 8. 2023, uvádí soud následující. V daném příkazovém bloku je dostatečně popsáno jméno a příjmení žalobce, stejně tak jako další identifikační znaky. Konkrétně je uvedeno v kolonce 1 „X“, v kolonce 2, datum narození „29.5.1961“, v kolonce 3 adresa místa trvalého pobytu „X, X“ a v kolonce 4 totožnost ověřena „OP X.“ V kolonce popisující místo, dobu a jednání je uvedeno „Dne 21.8.2023 v 15:19 hod. na sil. 1/35 na 14 km směr Děčín řídil OA X porušil ust. § 18/3 z. č. 361/2000 Sb., R: 110/130/126 km/h.“ Dále je v kolonce 6 popsáno, že pokuta byla uložena za přestupek dle „§ 125c/1f/4. zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“. V kolonce 7 forma zavinění je ponechána „nedbalost“, úmysl je přeškrtnut. V kolonce 8 je zaznamenána celková výše pokuty „200,-“, slovy „dvě stě.“ V kolonce 9 se uvádí, že příkazový blok byl vydán „V Chrastavě, dne 21.8.2023.“ Kolonka 10 označení správního orgánu je uvedeno identifikační číslo oprávněné úřední osoby „X“ a její podpis. V kolonce 11 je uvedeno „Souhlasím s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě, potvrzuji, že údaje uvedené na všech částech bloku souhlasí, a potvrzuji převzetí části B bloku dne: 21.8.2023“ a podpis obviněného – žalobce. Tento příkazový blok je opatřen kulatým razítkem Policie ČR. Soud jej považuje za dostatečně určitý, srozumitelný a čitelný. Představuje proto náležitý podklad pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.
30.                 Obdobně lze hodnotit i námitky proti příkazovému bloku ze dne 2. 8. 2022. I zde je osoba žalobce identifikována jménem, příjmením, trvalým pobytem a číslem občanského průkazu. V kolonce popisující místo, dobu a jednání je uvedeno „Dne 2.8.2022 v 10:45 hod. na ul. Rýnovická u č.p. X v Jablonci nad Nisou, řídil OA RZ: X a nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem tím porušil ust. § 6 odst. 1 písm. a) z. č. 361/2000 Sb.“ V kolonce 6 stojí, že pokuta byla uložena za přestupek dle „§ 125c/1k. zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“. V kolonce 7 je jako forma zavinění ponechána nedbalost a úmysl je přeškrtnut. Celková výše pokuty je stanovena na „200 Kč“, slovy „dvě stě.“ V kolonce 9 se uvádí, že příkazový blok byl sepsán v Jablonci nad Nisou, dne 2. 8. 2022. Kolonka 10 obsahuje označení správního orgánu, jeho služební číslo „AH X“ a podpis policisty. V kolonce 11 je uvedeno „Souhlasím s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě, potvrzuji, že údaje uvedené na všech částech bloku souhlasí, a potvrzuji převzetí části B bloku dne 2.8.2022“ a podpis obviněného – žalobce. Tento příkazový blok je opatřen kulatým razítkem Policie ČR. Ani případě tohoto příkazového bloku soud neshledal vady, pro něž by nemohlo jít o náležitý podklad pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.
31.                 Ve vztahu ke všem předmětným blokům soud zdůrazňuje, že žalobce se mohl na místě bránit proti zjištění přestupkového jednání, jeho prokázání, právní kvalifikaci a uložené pokutě (což jsou podmínky pro vyřešení přestupku na místě vydáním příkazu na místě a příkazového bloku podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 92 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky), což neučinil. Obecně lze dodat, že v předmětných blocích nebylo nutné podrobněji rozepisovat přestupek, místo jeho spáchání atd., pokud nebylo sporu o tom, že šlo o porušení povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Předmětné bloky považuje soud za dostatečně určité, srozumitelné, ve spojení s jednotlivými oznámeními o uložených pokutách za relevantní podklady pro zápis bodů.
32.                 Žalobce paušálně namítá pouze formální nedostatky, aniž by se současně bránil tomu, že daný přestupek  v  uvedeném  místě nespáchal, že  nesouhlasil  na  místě  s  jeho  kvalifikací, netvrdí, že nepodepsal příkazový blok či byl k podpisu donucen. Za takové situace nebylo nutné v blocích ještě   podrobněji   popisovat   místo   přestupkového  jednání,   pokud   nebylo  sporu   o   tom, že šlo o porušení povinnosti při provozu na pozemních komunikacích.
33.                 Soud tedy uzavírá tím, že předmětné příkazové bloky, jejichž nedostatky žalobce namítal, správní orgány správně posoudily jako způsobilé podklady pro zápis příslušného počtu bodů do registru řidičů. Nelze dospět k závěru, že by správní orgány postupovaly při vyřízení námitek nezákonně.

VI. Závěr a náklady řízení

34.                 S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
35.                 O  podané  žalobě  rozhodl  soud  bez  nařízení jednání, a to   v  souladu  s  § 51  odst.  1  s.  ř.  s., za výslovného souhlasu žalobce a žalovaného. 
36.                 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.
37.                 V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně  mu  ani  žádné  náklady  nad  rámec  jeho  běžné  činnosti  nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta  pro  podání  kasační  stížnosti  končí  uplynutím  dne,  který  se  svým  označením s hoduje
se  dnem,  který  určil  počátek  lhůty (den doručení rozhodnutí).  Připadne-li  poslední  den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí  podání  musí  obsahovat  označení  rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Liberec 3. listopadu 2025

Mgr. Karolína Tylová, LL.M.,

předsedkyně senátu