č. j. 54 A 13/2025-45

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci

žalobce: M. N., narozený X

  státní příslušnost Slovensko

  bytem X

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky

  sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2025, č. j. OAM-5728-22/ZR-2025, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

I. Žalobě se přiznává odkladný účinek.

II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

  1. Žalobou se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2025, č. j. OAM-5728-22/ZR-2025, kterým mu bylo podle § 87l odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zrušeno povolení k trvalému pobytu a podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců mu byl udělen výjezdní příkaz na 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
  2. Žalobce v žalobě současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Tento návrh žalobce odůvodnil především tím, že mu opuštěním České republiky hrozí nenahraditelná újma, jelikož by přišel o práci a nemohl by pečovat o svou rodinu. Jeho dvě nezletilé děti a manželka by jeho odjezdem utrpěly zásadní újmu. Zdůraznil, že současně pečuje o jeho babičku ve věku 85 let.
  3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl, aby soud návrh na přiznání odkladného účinku zamítl. Nesouhlasil s návrhem na přiznání odkladného účinku podané žalobě, neboť dospěl k závěru, že v případě žalobce nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě. Zdůraznil, že žalobce sice krátce poukazuje na svůj soukromý a rodinný život na území Česka, ovšem podle názoru žalovaného neprokazuje vznik dostatečně konkrétní a intenzivní újmy, která by mohla odůvodňovat přiznání odkladného účinku, resp. nepoměrně větší újmy, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Konstatoval, že žalobce je slovenské státní příslušnosti, tj. je občanem Evropské unie dle Smlouvy o fungování Evropské unie. Součástí práv občanů EU je volný pohyb na území členských států EU, stejně jako volný přístup na trh práce. Podle názoru žalovaného tak žalobci nehrozí jím tvrzená újma spočívající v zásahu do jeho rodinného a soukromého života v intenzitě nezbytné pro přiznání odkladného účinku žaloby. Zrušení povolení k trvalému pobytu nemá zásadní dopad do žalobcem tvrzených skutečností stran rodinného či pracovního života. Žalobce jako občan EU může na území ČR po návratu setrvat a být ve styku se svou manželkou, dětmi a babičkou. Stejně tak bude moci být i nadále zaměstnán. Žalobce je sice na základě výjezdního příkazu povinen vycestovat, avšak není mu uložen zákaz návratu, jako by tomu bylo v případě správního vyhoštění. Žalobci tedy nebrání nic, aby se obratem navrátil na území ČR a nadále zde pobýval, pouze s tím rozdílem, že již nikoliv jako držitel povolení k trvalému pobytu, ale jako občan EU. Tuto informaci sdělil žalovaný žalobci již v napadeném rozhodnutí.
  4. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Předmětný § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.
  5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.
  6. Soud po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě lze vyhovět.
  7. Při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, vycházel soud mimo jiné ze závěrů vyslovených v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011-100. V tomto usnesení Nejvyšší správní soud konstatoval, že žalobě lze na návrh přiznat odkladný účinek i v případě, že se toliko jedná o žalobu proti rozhodnutí v tzv. pobytových věcech cizinců, a nikoli proti rozhodnutí o správním vyhoštění, kdy fakticky „až“ v této navazující fázi správního řízení může být cizinec donucen opustit území České republiky. Ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu je tak zdejší soud toho názoru, že již samotné rozhodnutí, jímž bylo žalobci zrušeno povolení k trvalému pobytu, je schopno žalobci způsobit újmu, neboť zrušením tohoto povolení žalobce je fakticky nucen opustit území České republiky. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že u žalobce byla splněna první podmínka vyplývající z § 73 odst. 2 s. ř. s., jež je nezbytným předpokladem pro přiznání odkladného účinku žalobě, když při zohlednění závěrů učiněných Nejvyšším správním soudem výkon žalobou napadeného rozhodnutí je schopen s ohledem na charakter souzené věci žalobci způsobit újmu.
  8. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s., soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť žalobou napadené rozhodnutí se „toliko“ týká žalobce. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.
  9. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem dle § 73 odst. 2 s. ř. s. V daném případě bylo žalobci zrušeno povolení k trvalému pobytu, neboť žalobce narušuje veřejný pořádek závažným způsobem a zároveň byl v minulosti opakovaně odsouzen za spáchání trestného činu.
  10. Veřejným zájmem je bezpochyby nejen zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí, ale i zájem společnosti na zachování veřejného pořádku, včetně minimalizace protiprávní činnosti. Ačkoliv otázka, zda zde byly dány důvody pro zrušení žalobcova povolení k trvalému pobytu ve smyslu zákona o pobytu cizinců, bude řešena v rámci meritorního přezkumu, je nespornou skutečností, že žalobce závažně veřejný pořádek narušil pácháním trestné činnosti, neboť žalobce byl opakovaně odsouzen za trestnou činnost v souvislosti s řízením vozidla pod vlivu alkoholu a dále za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Soud tak musel porovnat, zda újma na straně žalobce (a jeho rodiny), která mu hrozí, převažuje nad veřejným zájmem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí a veřejným zájmem na ochraně veřejného pořádku. Soud v této souvislosti vzal v potaz, že žalobce na území České republiky žije dlouhodobě, je ženatý a má dvě nezletilé děti (narozené X a X). Je tak zřejmé, že nepřiznáním odkladného účinku jeho žalobě by mohla žalobci a jeho manželce a nezletilým dětem, které jsou na něm ekonomicky závislé, vzniknout závažná újma. Při porovnání s touto popsanou újmou se soudu nejeví jako nepřiměřené narušení veřejného zájmu, které představuje pravomocné odsouzení žalobce za trestnou činnost, které však neznamenalo omezení osobní svobody žalobce, pokud žalobce bude moci na území České republiky setrvat do doby, než soud o jeho žalobě rozhodne. Soud nijak nesnižuje závažnost trestné činnosti, za kterou byl žalobce odsouzen, nicméně zdůrazňuje, že charakter dané trestné činnost ve spojení s uloženým podmíněným trestem, reprezentující veřejný zájem na ochraně veřejného pořádku, dle soudu nepřeváží nad zájem nezletilých dětí žalobce, které jsou občany České republiky, na zachování rodiny a jejich výživy. Soud tak shledal, že u žalobce jsou dány mimořádné okolnosti, které převažují nad veřejným zájmem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí a veřejným zájmem na ochraně veřejného pořádku.
  11. Soud zároveň podotýká, že podle § 73 odst. 5 s. ř. s. může soud usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly. Poukáže-li tedy žalovaný na takové okolnosti následně, může soud toto usnesení, jímž byl žalobě přiznán odkladný účinek, zrušit.
  12. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. tohoto usnesení podané žalobě odkladný účinek nepřiznal.
  13. Výrokem II. tohoto usnesení soud žalobci zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V daném případě vzniká poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), per analogiam, až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli (žalobci) uložena povinnost soudní poplatek zaplatit; tedy ukládá se až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost předmětného poplatku poté byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
  14. Soudní poplatek je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703‑3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 5449001325.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Ústí nad Labem 29. října 2025

Mgr. Ladislav Vaško v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.