USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-0392951-19/DO-2024 ze dne 3. 10. 2025,

takto:

Odůvodnění:

1. Žalobkyně podala dne 6. 9. 2024 žádost o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo vnitra výše uvedeným rozhodnutím žádost zamítlo a dočasnou ochranu podle § 5 odst. 7 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace ve spoj. s § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců žalobkyni neudělilo, neboť jiný členský stát (konkrétně Francie) poskytnul žalobkyni dočasnou ochranu.
2. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, kterou spojila s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě.
3. Soud nejprve zkoumal splnění podmínek řízení pro věcné projednání žaloby, přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně nevyčerpala řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem.
4. Podle § 5 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného [§ 68 písm. a) s. ř. s.].
5. Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o udělení dočasné ochrany. Proti takovému rozhodnutí je řádným opravným prostředkem – žádost o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza podle § 180e zákona o pobytu cizinců (viz rozsudek NSS č. j. 5 Azs 39/2023-24 ze dne 18. 8. 2023, č. 4515/2023 Sb. NSS). Stěžejní je přitom § 4 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb., dle něhož se na řízení o udělení dočasné ochrany (pro procesní stránku věci) obdobně použijí ustanovení zákona o pobytu cizinců o udělování víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky. Na řízení o udělení dočasné ochrany se tedy užije § 180e upravující možnost cizince požádat o nové posouzení důvodu neudělení dlouhodobého víza.  
6. Před podáním žaloby proti rozhodnutí o neudělení dočasné ochrany je nutné nejdříve podat žádost o nové posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Až proti rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o žádosti se lze bránit žalobou podle § 65 a násl. s. ř. s. (viz cit. rozsudek NSS č. j. 5 Azs 39/2023-24, odst. 36, usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 57 A 11/2025-15 ze dne 22. 10. 2025 a č. j. 55 A 10/2025-34 ze dne 29. 10. 2025).
7. Tento náhled Krajského soudu v Praze o pravomoci a příslušnosti Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců byl v nedávné době kritizován na konferenci Aktuální otázky uprchlického a cizineckého práva konané dne 13. a 14. 11. 2025 Kanceláří veřejného ochránce práv a práv dětí. Zdejší soud jej považuje ve výsledku za neintuitivní, nicméně korektně odůvodněný – vychází z jasného zákonného příkazu použít ustanovení zákona o pobytu cizinců na řízení o udělení dočasné ochrany a zároveň z rozsudku č. j. 5 Azs 39/2023-24, který v obecné rovině dospěl ke stejnému závěru. Pádná protiargumentace zdejšímu soudu známa není.
8. Soud zároveň shledal, že jsou dány podmínky pro postup podle § 46 odst. 5 s. ř. s. Žalobkyně nebyla žalovaným poučena o tom, že proti napadenému rozhodnutí lze podat žádost o nové posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany. Žalobkyně se tedy řídila nesprávným poučením žalovaného, že proti napadenému rozhodnutí lze podat žalobu ke krajskému soudu, a řádný opravný prostředek v podobě žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany nevyčerpala.
9. Soud tak žalobu odmítl podle § 46 odst. 5 s. ř. s. a věc postoupil Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců k vyřízení žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany.
10. S ohledem na výše uvedené soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Podáním žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dočasné ochrany je cizinec oprávněn nadále setrvat na území České republiky. Vyloučení odkladného účinku podle § 180e odst. 2 zákona o pobytu cizinců se v případě žádosti o nové posouzení důvodu neudělení dočasné ochrany neuplatní (viz cit. rozsudek NSS č. j. 5 Azs 39/2023-24, odst. 40 a násl.).

Poučení:

Plzeň 19. listopadu 2025

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce