[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci

žalobce: Ing. M. H., nar. X

bytem X

proti

žalované:  Česká advokátní komora, IČ: 660 00 777

  sídlem Národní tř. 16, 110 00 Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11.2.2025, č. j. 10.01-000635/24-0003

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2025, č. j. 10.01-000635/24-0003 (dále též „napadené rozhodnutí“) s tím, že požaduje  „vydat rozhodnutí k žalovanému s akceptací přidělení advokáta k předmětnému dovolání v kauze 13C29/2010 u MěS Brno“.

II.  Žalobní body

2. Žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí. Uvádí, že rozhodnutí bylo vydáno s jediným důvodem, a to, že došlo k vypršení dvouměsíční lhůty pro podání dovolání. Žalobce s tím nesouhlasí a tvrdí, že žádost o ustanovení advokáta byla včasná, a že dovolání je možno podat, neboť původní lhůta pro podání dovolání trvá pořád.
3. K tomu blíže žalobce uvádí, že usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, č.j. 1 Co 8/2023-631 převzal dne 29. 9. 2023; první den dvouměsíční lhůty pro podání dovolání je tedy den 30. 9. 2023. Žalobce dovozuje, že lhůta pro podání dovolání pořád trvá, neboť podle § 240 odst. 1 věty druhé o. s. ř. platí, že „Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení". Situace žalobce odpovídá zákonným podmínkám, kdy se čeká na doručení opravného usnesení.
4. Žalobce za popsaného stavu řízení již nechtěl do nejisté doby čekat a podal dne 29. 11. 2024  žádost o ustanovení zástupce k žalované, které byla žádost doručena dne 4. 12. 2024. Tvrdí-li žalovaná, že žádost žalobce nebyla včasná, nebere v potaz vůbec druhou větu ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., neboť původní lhůta pro podání dovolání pořád trvá.
5. Z žaloby a připojených příloh dále vyplývá, že usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, č.j. 1 Co 8/2023-631 potvrdil soud usnesení prvního stupně v řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 4. 2023, č. j. 15 Co 77/2022-617. Žalobce se rozhodl podat dne 11. 6. 2024 žalobu pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2022, č.j. 15 Co 77/2022-592. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23.4.2024, č.j. 4 Co 25/2024-657 potvrdil soud usnesení prvního stupně s poučením, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. j/ o .s.ř.).
6. Žalobce dodal, že dne 25. 3. 2024 bylo doručeno do poštovní schránky bydliště žalobce rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2024, čj. 15 Co77/2022-651, z něhož vyplývá, že dovolací řízení je zastaveno pro již bezúspěšné dovolávání se práva pro opožděnost podle § 241b odst. 1 o. s. ř.
7. V replice ze dne 25. 5. 2025 žalobce setrval na svém tvrzení, že lhůta pro podání dovolání stále běží a to vzhledem k opravnému usnesení, které navazuje na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, č.j. 1 Co 8/2023-631 a to podle § 240 odst. 1 věty druhé o. s. ř. Součástí příloh žádné opravné usnesení neučinil.

III.  Vyjádření žalované

8. V písemném vyjádření k žalobě setrvala žalovaná na právních důvodech uvedených v napadeném rozhodnutí, a v plném rozsahu na ně odkázala.
9. Žalovaná uvedla, že žalobce se na žalovanou obrátil o právní službu formulářovou žádostí ze dne 25. 11. 2024, v níž poptával určení advokáta pro řízení, které bylo vedeno před „MěS Brno“, sp. zn. 13 C 29/2010, a upřesnil, že služba se týká „dovolání k NS ČR“ proti „usnesení VS Olomouc, doručeno 29. 9. 2023“.
10. Na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, č. j. 1 Co 8/2023-631, které žalobce jako žadatel připojil ke své žádosti o určení advokáta, je rukou připsáno „převzato 29. 9. 2023“. Jedná se o stejné datum, které žalobce jako žadatel uvedl ve své formulářové žádosti.
11. V žádosti doručené žalované dne 4.12.2024, žalobce jako žadatel tvrdil, že sice podal žádost o ustanovení zástupce pro řízení před soudem, existenci takového rozhodnutí však neprokázal a ani ho nijak neupřesnil, neoznačil ho (ani datem, ani spisovou značkou či číslem jednacím) a omezil se na sdělení, že žádost byla soudem zamítnuta.
12. O žádosti žalobce rozhodla žalovaná negativně ze dvou zákonných důvodů:

a) Žalobce neprokázal ve smyslu ust. § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), že nesplňuje podmínky pro ustanovení zástupce soudem podle zvláštních právních předpisů, v tomto případě dle § 30 občanského soudního řádu, o. s. ř., protože nepředložil pravomocné usnesení soudu o zamítnutí jeho žádosti o ustanovení zástupce pro dané řízení soudem.

b) Lhůta pro podání dovolání je dvouměsíční počítaná od doručení rozhodnutí odvolacího soudu, a zmeškání takové lhůty nelze prominout (§ 240 odst. 2 o. s. ř.). Poslední den lhůty pro podání dovolání proto připadl na den 29. 11. 2023. Pokud se přesto domáhal žalobce určení advokáta pro podání dovolání po více než roce (počítáno od 29. 11. 2023, do kdy mělo být dovolání nejpozději podáno, do 4.12.2024, kdy žalobce žádost o určení advokáta pro řízení o dovolání k žalované doručil), domáhal se svou žádosti určení advokáta pro právní službu již zjevně právně nepřípustnou. Žádost žalobce doručená žalované dnem 4.12.2024 byla proto posouzena jako žádost nikoli včasná dle ust. § 18 odst. 2 zákona o advokacii.

13. Žalovaná dále uvedla, že pokud je tvrzení žalobce o zastavení dovolacího řízení v souladu se skutečností, potom se řízení před správním soudem (ve věci sp. zn. 3A 30/2025) stalo již jen akademickým sporem, protože předmět právní služby, pro kterou žalobce svou žádostí u žalované poptával určení advokáta, odpadl. V takovém případě ani případný procesní úspěch žalobce v řízení před správním soudem neumožní jakési „znovuotevření“ řízení o jeho dovolání, když dovolací řízení bylo soudem (soudy) zastaveno.

IV.  Rozhodné skutečnosti vyplývající ze správního spisu

14. Ze správního spisu vyplývá, že usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, č.j. 1 Co 8/2023-631 potvrdil soud usnesení prvního stupně v řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 4. 2023, č. j. 15 Co 77/2022-617. Tímto rozhodnutím bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 22. 12. 2021, č. j. 13 C 29/2010-583, kterým bylo pro opožděnost odmítnuto odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2021, č. j. 13 C 29/2010-562 o odmítnutí žaloby na obnovu řízení. Usnesení obsahuje mj. poučení, že „Proti tomuto rozhodnutí může podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení  věci. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení“. Na usnesení je ručně napsáno „převzato dne 29. 9. 2023“.
15. Dne 23.11.2023 žalobce doručil Městskému soudu v Brně žádost o ustanovení advokáta ex offo „ve věci 13 C 29/2010“.
16. Žádostí ze dne 25. 11. 2024 žalobce požádal o právní službu pro fyzickou osobu (§ 18 c zákona o advokacii). Ve formuláři žalované doručeném dnem 4. 12. 2024 žalobce žádal právní službu spočívající v podání dovolání k Nejvyššímu soudu ČR proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, č. j. 1 Co 8/2023-631 (které k žádosti přiložil) doručené mu dnem 29. 9. 2023.
17. Na základě výše uvedených zjištění bylo žalovanou dne 11.2.2025 vydáno napadené rozhodnutí.

V.  Soudní přezkum

18. Městský soud vycházel z této právní úpravy v rozhodném znění:
19. Podle § 18 odst. 1 zákona o advokacii advokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních právních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle odstavce 2 a § 18a až 18c určen; ustanovení § 19 tím není dotčeno.
20. Podle § 18 odst. 2 zákona o advokacii ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů7c) a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak (dále jen "žadatel"), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí

a) právní porady podle § 18a nebo

b) právní služby podle § 18c.

21. Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
22. Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu v listinných stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
23. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení k výzvě městského soudu nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval městský soud podle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. a o podané žalobě rozhodl bez nařízení jednání.
24. Po seznámení se se správním spisem a po zhodnocení jeho obsahu a rozhodných skutečností dospěl městský soud k závěru, že žaloba není důvodná.
25. Před vlastním posouzením věci soud připomíná, že napadeným rozhodnutím rozhodovala žalovaná o žádosti žalobce, kterou žádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení před Nejvyšším soudem ČR proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, č.j. 1 Co 8/2023-631, které žalobce převzal dne 29. 9. 2023.
26. Soud proto zkoumal, zda důvody v tomto rozhodnutí uvedené, pro které žalovaná žalobci pro požadovanou službu advokáta neurčila, byly v souladu se zákonnou úpravou. Jestliže se žalobce v žalobě dovolává či popisuje různé jeho jiné spory, jsou tato jeho tvrzení nerozhodná, protože vybočují z předmětu řízení o ustanovení advokáta pro dovolací řízení před Nejvyšším soudem ČR proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023 (usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2022, č.j. 15 Co 77/2022-592, která byla zamítnuta usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 4. 2024, č.j. 4 Co 25/2024-657).     
27. Úvodem lze konstatovat, že žalovaná v napadeném rozhodnutí postavila neurčení advokáta na dvou důvodech, jednak proto, že žadatel nepředložil pravomocné rozhodnutí soudu o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce dle o.s.ř., jednak proto, že již vypršela lhůta k podání dovolání, resp. že žádost žadatele nebyla včasná.  
28. Soud k námitce žalobce, že napadené rozhodnutí je nezákonné, protože původní lhůta pro podání dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, č. j. 1 Co 8/2023-631, stále trvá, když podle § 240 odst. 1 věty druhé o. s. ř. čeká na doručení opravného usnesení, nemohl přisvědčit a to z následujících důvodů:
29. Účelem opravného usnesení je oprava administrativních chyb (chyb v psaní a počtech), jakož i jiných zjevných nesprávností v konkrétním rozhodnutí (§ 164 o. s. ř.). Opravné usnesení vydává předseda senátu. Aby došlo k prodloužení lhůty pro podání dovolání podle § 240 odst. 1 věta druhá o. s. ř., muselo by se tedy jednat o opravu chyb v psaní a v počtech ve výroku takového rozhodnutí (§ 164 o. s. ř. věta druhá) či o opravu jiných zjevných nesprávností v konkrétním rozhodnutí. Stejně jako u lhůty odvolací (§ 204 odst. 1 o. s. ř., věta druhá) se počítá s tím, že v případě vydání opravného usnesení se počátek běhu lhůty odsunuje a počíná běžet od doručení opravného usnesení. I když to zákon výslovně nestanoví, vychází se i v dovolacím řízení z toho, že musí jít o opravné usnesení, které se týká výroku rozhodnutí. V posuzované věci by se lhůta pro podání dovolání prodloužila pouze tehdy, jestliže by se jednalo o opravu výroku usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, č. j. 1 Co 8/2023-631. Lhůta pro podání dovolání by nezačala běžet od doručení usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22.8.2023, č. j. 1 Co 8/2023-631, nýbrž až od doručení opravného usnesení ve vztahu k tomuto konkrétnímu rozhodnutí. Žádná jiná skutečnost, o nichž se žalobce zmiňuje v žalobě (např. žádost o ustanovení právního zástupce nebo podání opravných prostředků) nemůže způsobit prodloužení lhůty pro podání dovolání.
30. Skutečnost, že usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, čj. 1 Co 8/2023-631 mělo být dotčeno opravným usnesením, žalobce v žádosti o ustanovení advokáta, kterou žádal o advokáta pro dovolací řízení před Nejvyšším soudem ČR proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, č.j. 1 Co 8/2023-631, netvrdil ani neprokazoval. Existence takového usnesení nebyla soudem zjištěna ani z obsahu předloženého spisu. Jestliže žalobce převzal usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 8. 2023, č. j. 1 Co 8/2023-631, dne 29.9.2023, (což nijak nesporuje), potom posledním dnem lhůty pro podání dovolání byl den 29. 11. 2023. 
31. Soud uzavírá, že závěr žalované, že žalobce nesplnil podmínku včasné žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní služby ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o advokacii, byl s ohledem na výše uvedené, správný.
32. Proti dalšímu důvodu napadeného rozhodnutí, kterým bylo nepředložení pravomocného usnesení soudu o zamítnutí žádosti žalobce o ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř., žalobce svými námitkami nijak nebrojí. V žalobě soud nenalezl žádnou argumentaci proti závěru žalované, že žalobce neprokázal, že nesplňuje podmínky pro ustanovení zástupce soudem, čímž neprokázal splnění podmínek pro vyhovění žádosti o určení advokáta. Žalobce se ve své žalobě nepokusil ani dodatečně tuto otázku rozporovat. Soud proto připomíná, že dle § 75 odst. 2 věty prvé s. ř. s. je oprávněn žalobou napadené rozhodnutí přezkoumat pouze v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán. Vymezením žalobních bodů tedy žalobce vymezuje rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí prováděného krajským soudem (srov. např. rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2005, ř. j. 6 As 45/2004-84) a soud by se dopustil zásadní vady řízení, pokud by (případně) zrušil rozhodnutí správního orgánu na základě důvodu, který žalobce neuplatnil (viz např. rozsudek NSS ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 Afs 216/2006-63). Důvodem pro rozhodnutí žalované o neurčení advokáta žalobci, který spočíval v nepředložení pravomocného usnesení soudu o zamítnutí žádosti žalobce o ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř., se proto soud nemohl zabývat. Lze dodat, že i pokud by byl žalobce z tohoto důvodu úspěšný, na výsledku rozhodnutí v této věci by soud nezměnil výrok svého rozhodnutí právě s ohledem na marné uplynutí lhůty pro podání dovolání (dne 29. 11. 2023), tak jak bylo podáno výše.
33. Soud shledal žalobu s ohledem na uvedené nedůvodnou a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
34. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měla plný úspěch žalovaná, jíž však v řízení žádné náklady nad rámec jejích běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 7. října 2025

JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.

předsedkyně senátu