USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem ve věci
žalobce: A. D.
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věci
sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2025, č. j. MPSV-2025/167899-918,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích (dále jen „soud“) byla doručena dne 19. 8. 2025 žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného, přičemž tuto žalobu podala společnost Ochranný štít s.r.o., IČO 23452757, sídlem Vítanov 25, 539 01 Vítanov, a to z datové schránky „iicn68x“. Soud nejprve zkoumal, zda žaloba obsahuje veškeré náležitosti, které jsou zákonem vyžadovány, a dospěl k závěru, že nikoliv.
2. Krajský soud následně zjistil, že předmětné podání jako žaloba nesplňuje obecné náležitosti upraveny v ust. § 37 odst. 2 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), na nějž pak odkazuje i ust. § 71 s. ř. s.
3. Z pozitivní právní úpravy vyplývá, že plná moc udělená osobě nezpůsobilé k zastupování je procesně vůči soudu neúčinná, tj. nevyvolává žádné právní účinky (srov. usnesení NSS ze dne 30. 4. 2025, č. j. 8 As 107/2023-31). Podle hmotněprávních předpisů sice platí, že zástupcem může být i právnická osoba, avšak výjimku činí řízení před soudem, neboť podle procesních předpisů (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) je takové zastoupení obecným zmocněncem možné (přípustné), ale pouze osobou fyzickou, nikoliv právnickou. Vzpomenuté právní předpisy přitom počítají se zastoupením právnickými osobami, ale toliko jen ve zvláštních explicitně upravených případech (srov. § 26 a 26a OSŘ a § 35 odst. 4 až 7 SŘS).
4. Krajskému soudu tak nezbylo než konstatovat, že v předložené věci se žalobce nechal zastoupit právnickou osobou Ochranný štít s.r.o., IČO 23452757, v pozici obecného zmocněnce, přičemž takové zastoupení je ex lege vyloučeno, proto jej soud nemohl akceptovat, když ani vůči němu nebylo právně účinné, tj. nevyvolalo žádné právní účinky. Z právní úpravy vyplývá, že právnická osoba v soudním řízení jako obecný zmocněnec zastupovat nemůže a nesmí.
5. Ve smyslu usnesení NSS ze dne 30. 4. 2025, č. j. 8 As 107/2023-31, platí, že je-li nepřípustnost zastoupení dána ze zákona nesplněním podmínek pro účinky takového zastoupení vůči soudu, tak soud pouze informuje účastníka řízení, že zastoupení vybranou osobou není vůči soudu účinné. Z důvodu neúčinnosti zastoupení tak soud nemá o čem rozhodovat, a to ani deklaratorně. Krajský soud tak informoval žalobce o neúčinnosti jeho zastoupení, přičemž informována byla i uvedená společnost (doloženo dokladem o doručení takové informace uvedené právnické osobě i žalobci – č. l. soudního spisu 12).
6. V případě, že žalobce ani na základě tohoto usnesení ve stanovené lhůtě chybějící náležitost podání nedoplní, stane se z původně odstranitelné procesní překážky neodstranitelná procesní překážka, neboť nebude možné zjistit, zda žaloba byla skutečně projevem žalobcovy vůle či nikoliv. Nemožnost identifikovat žalobce a posoudit jeho aktivní legitimaci pak brání soudu pokračovat v zahájeném řízení. Soud by musel takovou žalobu usnesením odmítnout (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).
7. Z tohoto důvodu soud žalobce vyzval k odstranění nedostatku a vady podání (žaloby), a to usnesením ze dne 6. 10. 2025, č. j. 52 Ad 11/2025-15, které mu bylo doručeno dne 9. 10. 2025 do vlastních rukou (doloženo dokladem o doručení). V rámci daného usnesení byl žalobce výslovně poučen o tom, že neodstraní-li vady žaloby, tak ta bude soudem odmítnuta.
8. Do dnešního dne však žalobce na výzvu soudu nereagoval a vady žaloby neodstranil, proto soudu nezbylo než postupovat tak, jak stojí ve výroku tohoto rozhodnutí.
9. Dne 8. 10. 2025 krajský soud obdržel podání, které učinila společnost Ochranný štít s.r.o., ve kterém stálo vyjádření, že uvedená společnost poskytuje sociálně-právní služby pro zdravotně postižené osoby, seniory a osoby v nouzi, zejména v oblasti zastupování před úřady, institucemi a orgány veřejné správy.
10. V rámci daného podání bylo vyjádřeno přesvědčení, že „mechanické odmítnutí“ zastoupení slabší či znevýhodněné osoby právnickou osobou je v rozporu s mezinárodními závazky státu, ale rovněž znamená popření principu rovnosti a odepření přístupu k právní pomoci osobám, které si nemohou dovolit advokáta. Tato argumentace je však naprosto lichá, neboť účinná právní úprava poskytuje dostatečné záruky k dostupnosti právní pomoci, a to i té bezplatné (institut osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce ex offo – ust. § 35 odst. 10 s. ř. s.).
11. Předmětná společnost se prezentuje tak, že se má jednat o subjekt specializující se na poskytování ochrany znevýhodněným osobám, když tato společnost sama uvádí: „jako jsou neziskové organizace, nadace či společnosti s veřejně prospěšným účelem.“ Z veřejně dostupného náhledu do obchodního rejstříku, při vyhledání dané společnosti podle jejího IČO 23452757, si krajský soud ověřil, že tato společnost nemá v předmětu svého podnikání uveden takový účel, kterým se prezentuje, přičemž jej není možné vyvodit z předmětu „Poradenská a konzultační činnost“ ani z předmětu „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“.
12. Vedle toho byla připojena k uvedenému podání i plná moc, která měla osvědčovat oprávnění k zastupování udělené žalobcem ve prospěch fyzické osoby pana J. F., který je zároveň jednatelem uvedené společnosti Ochranný štít s.r.o. K tomu stál dovětek, že je tím odstraněna jakákoli pochybnost o formálním splnění procesních podmínek zastoupení, proto soud může nadále jednat s žalobcem prostřednictvím daného zástupce pana J. F.
13. Krajský soud si posoudil předloženou plnou moc, která měla být udělena fyzické osobě pana J. F. a nezbylo než dospět k závěru, že uvedená plná moc neprokazuje oprávnění uvedené osoby k zastupování žalobce v řízení před (správním) soudem. Z předložené kopie plné moci ze dne 12. 6. 2025 je zřejmé, že byla udělena žalobcem ve prospěch pana J. F., roč. XXX, aby žalobce zastupoval ve věcech týkajících se komunikace s Úřadem práce ČR (podávání a vyřizování žádostí, nahlížení do spisu, přijímání doručovaných písemností, podepisování dokumentů a poskytování a přijímání informací o průběhu správních řízení). Z této plné moci tak plyne pouze to, že byla udělena pro účely správních řízení vedených před Úřadem práce ČR, a nikoliv soudních řízení, potažmo soudních řízení správních.
14. Na základě tohoto zjištění musel krajský soud konstatovat, že předložená plná moc neprokazuje udělení oprávnění k zastupování žalobce fyzickou osobou pana J. F. Z tohoto důvodu nemohl krajský soud akceptovat předložené zastoupení, ale ani podání, které opětovně učinila společnost Ochranný štít s.r.o., která už byla ze strany zdejšího soudu informována o neúčinnosti zastoupení. Stejně tak byl informován i žalobce, který byl rovněž soudem vyzván k odstranění nedostatku a vady podání, na které doposud nereagoval.
15. Ze všech výše uvedených důvodů krajskému soudu nezbylo než předmětný návrh odmítnout podle ust. § 37 odst. 5 s. ř. s., když i přes výzvu soudu nebyla vada odstraněna, přičemž žalobce byl o takovém důsledku řádně a srozumitelně poučen. Co se týče obsahu posledních podání ze strany společnosti Ochranný štít s.r.o., tak soud může pouze uvést, že k nim nebylo možné nikterak přihlédnout, proto se jimi dále zabývat, když vůči soudu v dané věci nevyvolaly žádné právní účinky.
Poučení:
Rozhodnutí, které bylo doručeno účastníkům, je v právní moci.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Pardubicích dne 5. listopadu 2025
JUDr. Jan Dvořák, v. r.
samosoudce