č. j. 61 A 6/2025-49

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., ve věci

 

žalobce:  Ing. P. S.

zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou

sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou

proti

žalovanému:  Krajský úřad Pardubického kraje, IČO: 70892822

sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2024, č. j. KUPA-12788/2024-04

takto:

  1. Rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 19. 11. 2024, č. j. KUPA-12788/2024-04, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Rozhodnutím žalovaného uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Pardubic ze dne 14. 12. 2023, č. j. MmP 167099/2023, OSA/D-6584/22 (dále jen „správní orgán I. stupně“), jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Uvedeného přestupku se žalobce podle správních orgánů dopustil tím, že jako provozovatel vozidla tov. značky Škoda, reg. značky X, v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
  2. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného včasně podanou žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), neboť má za to, že rozhodnutí bylo vydáno po zániku odpovědnosti za přestupek a zároveň bylo nesprávně doručeno.
  3. Rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným, bylo vydáno dne 14. 12. 2023. Podle žalobce však odpovědnost za přestupek zanikla ke dni 15. 12. 2024, a to podle § 30 písm. a) a § 32 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Žalované rozhodnutí mu bylo doručeno až dne 26. 3. 2025, tedy po zániku odpovědnosti za přestupek.
  4. Dále žalobce namítl nesprávný postup při doručování rozhodnutí. Žalovaný tvrdil, že rozhodnutí bylo doručeno zmocněnci žalobce – společnosti POSPA Investment a.s. (dále jen „společnost POSPA“). Žalobce však tuto společnost nikdy nezmocnil k zastupování v odvolacím řízení, a proto měl správní orgán povinnost doručovat písemnosti přímo žalobci.
  5. Na základě těchto skutečností žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.
  6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl, že žaloba byla podána po uplynutí zákonné lhůty stanovené v § 72 odst. 1 s. ř. s. Žalované rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 11. 2024, zatímco žaloba byla podána až dne 26. 5. 2025. Žalobce se přitom mylně domnívá, že mu žalované rozhodnutí bylo doručeno až dne 26. 3. 2025. Ve skutečnosti mu byla v tento den zaslána pouze kopie rozhodnutí, a to na základě jeho žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). To však nelze považovat za řádné doručení rozhodnutí ve smyslu zahájení běhu lhůty pro podání žaloby. K postupu doručování žalovaný uvedl, že rozhodnutí bylo doručeno řádně zmocněnci žalobce, tj. společnosti POSPA, která v řízení vystupovala jako jeho zástupce na základě podání obsahujících jednoznačnou identifikaci jak zmocnitele, tak zmocněnce.
  7. V doplnění vyjádření k žalobě žalovaný reagoval na otázku formy plné moci a uvedl, že není nutné, aby plná moc byla na samostatné listině nebo aby obsahovala výslovné prohlášení zmocněnce o jejím přijetí. Zásadní je, aby z podání vyplývala vůle účastníka být zastupován. V dané věci žalovaný podání ze dnů 29. 12. 2023 a 3. 1. 2024 ve vzájemné souvislosti posoudil jako projev vůle žalobce směřující k udělení plné moci společnosti POSPA k zastupování v řízení. V obou podáních byli výslovně označeni jak zmocnitel (žalobce), tak zmocněnec (společnost POSPA), tato podání byla zaslána jak z datové schránky zmocněnce, tak žalobce. Žalobce přitom správnímu orgánu výslovně nesdělil, že vztah zastoupení se zmocněncem neexistuje, a naopak se choval způsobem, který podle žalovaného svědčí o jeho vůli být společností POSPA nadále zastupován.
  8. Na základě uvedených skutečností žalovaný navrhl, aby soud žalobu odmítl pro opožděnost, nebo aby ji jako nedůvodnou zamítl.
  9. Krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.) v mezích žalobních bodů podle skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí správních orgánů (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  10.                      Podle § 33 odst. 1 správního řádu: Účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.
  11.                      Podle § 33 odst. 2 správního řádu: Zmocnění může být uděleno

a)      k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení,

b)      pro celé řízení,

c)       pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo

d)      v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona.

  1.                      Z obsahu správního spisu soud zjistil, že v řízení před správním orgánem I. stupně jednal žalobce sám, všechny písemnosti byly doručovány žalobci. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručeno do datové schránky žalobce dne 14. 12. 2023.
  2.                      Dne 29. 12. 2023, tedy v poslední den lhůty k podání odvolání, bylo správnímu orgánu I. stupně z datové schránky společnosti POSPA doručeno podání označené jako Odvolání_Ing_X. Podání obsahovalo následující text: „[t]ímto podáváme odvolání proti meritornímu rozhodnutí Magistrátu města Pardubic, které je označeno ČJ: MmP 167099/2023, OSA/D-6584/22, SZ: SZ_MMP 84905/2022, ze dne 14. 12. 2023.“ V podání byla společnost POSPA označena jako zmocněnec a žalobce jako zmocnitel.
  3.                      Dne 3. 1. 2024 zaslal žalobce správnímu orgánu I. stupně ze své datové schránky dokument, který byl stejně jako podání doručené společností POSPA, datován ke dni 29. 12. 2023. Obsahově se jednalo o totožné podání, včetně označení žalobce jako zmocnitele a společnosti POSPA jako zmocněnce.
  4.                      Dne 29. 5. 2024 správní orgán I. stupně vyzval žalobce k upřesnění, zda je či není v řízení zastoupen, neboť v řízení nebyla předložena plná moc k jeho zastupování. V případě, že je zastoupen, byl žalobce vyzván, aby příslušnou plnou moc doplnil ve lhůtě 5 dnů. Současně správní orgán I. stupně žalobci sdělil, že: „[p]okud nebude plná moc doplněna v uvedené lhůtě, bude mít správní orgán za to, že zastoupen nejste.“ Žalobci byla tato výzva doručena do jeho datové schránky dne 30. 5. 2024. Na tuto na výzvu nereagoval.
  5.                      Správní orgán I. stupně následně předložil žalovanému obě podání, tj. podání společnosti POSPA a podání žalobce, s tím, že podle jeho názoru bylo podání společnosti POSPA učiněno osobou neoprávněnou, neboť nepředložila plnou moc k zastupování žalobce. Podání žalobce je pak podle správního orgánu I. stupně opožděné, neboť bylo doručeno až dne 3. 1. 2024, tedy po lhůtě k podání odvolání.
  6.                      Dne 19. 6. 2024 bylo správnímu orgánu I. stupně z datové schránky společnosti POSPA doručeno podání označené jako doplnění_námitek. V úvodu podání bylo uvedeno: „[t]ímto odvolatel doplňuje odvolání podané proti meritornímu rozhodnutí Magistrátu města Pardubic, které je označeno ČJ: MmP 167099/2023, OSA/D-6584/22, SZ: SZ_MMP 84905/2022, ze dne 14. 12. 2023.“ Následně podání obsahovalo odůvodnění a konkrétní odvolací námitky.
  7.                      Dne 24. 6. 2024 žalobce zaslal správnímu orgánu I. stupně ze své datové schránky dokument, který byl stejně jako podání doručené společností POSPA, datován ke dni 19. 6. 2024. I v tomto případě se jednalo obsahově o totožné podání.
  8.                      Dne 19. 11. 2024 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, které doručil pouze společnosti POSPA, a to dne 22. 11. 2024.
  9.                      Následně žalobce opakovaně žádal správní orgány o zaslání napadeného rozhodnutí, neboť mu nebylo doručeno. Kopie žalovaného rozhodnutí byla žalobci nakonec doručena až dne 26. 3. 2025 na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Tento den doručení žalobce považuje za počátek lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného podle § 72 odst. 1 s. ř. s.
  10.                      Předmětem nyní projednávané věci je tedy otázka, zda byl žalobce v řízení před správními orgány řádně zastoupen. Žalobce tvrdí, že společnost POSPA nezmocnil k zastupování, zatímco žalovaný má za to, že podání ze dnů 29. 12. 2023 a 3. 1. 2024 zaslaná nejprve z datové schránky společnosti POSPA a následně z datové schránky žalobce obsahující označení zmocnitele a zmocněnce, představovala projev vůle žalobce být touto společností zastupován.
  11.                      K náležitostem plné moci se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 26. 3. 2024, č. j. 2 As 103/2023–47, ve kterém shrnul, že: „písemná plná moc předkládaná účastníkem řízení k prokázání zmocnění k zastoupení podle § 33 odst. 1 správního řádu nemusí být vyhotovena na samostatné listině a nemusí být opatřena přijetím (akceptační doložkou) ze strany zmocněnce či podpisem zmocněnce“.
  12.                      Zároveň je však nezbytné, aby z podání jednoznačně vyplývala nejen vůle účastníka řízení nechat se v řízení zastupovat konkrétním zástupcem, ale i vůli samotného zástupce tento závazek převzít a za zastupovaného účastníka řízení jednat.
  13.                      Je tak třeba posoudit, zda žalobce v nyní projednávané věci skutečně projevil vůli být zastupován společností POSPA, jak tvrdí žalovaný, který podání ze dnů 29. 12. 2023 a 3. 1. 2024 ve vzájemné souvislosti vykládá jako projev vůle žalobce směřující k udělení plné moci.
  14.                      Pokud bychom přistoupili na výklad žalovaného, pak by z obsahu těchto podání bylo nutné dovodit pouze to, že by se případné zmocnění vztahovalo toliko k určitému úkonu ve smyslu § 33 odst. 2 písm. a) správního řádu, v daném případě k podání odvolání. V obou podáních je totiž uvedeno: „[t]ímto podáváme odvolání proti meritornímu rozhodnutí Magistrátu města Pardubic (…)“. Z podání tak neplyne, že by žalobce měl vůli zmocnit společnost POSPA k zastupování v celém řízení ve smyslu § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu. Takto vymezené zmocnění by tedy mělo účinky pouze ve vztahu k podání odvolání, nikoli i pro další fázi řízení, resp. pro celé odvolací řízení.
  15.                      Ve vztahu k podáním ze dnů 19. 6. 2024 a 24. 6. 2024 je třeba doplnit, že se svou povahou odlišují od předchozích podání, na jejichž základě žalovaný dovozoval existenci zastoupení. Na rozdíl od podání ze dnů 29. 12. 2023 a 3. 1. 2024, v nichž byli výslovně označeni zmocnitel (žalobce) a zmocněnec (společnost POSPA), tato podání takové označení neobsahovala. V každém z nich byl uveden pouze „obviněný“, přičemž jedno bylo zasláno z datové schránky společnosti POSPA a druhé ze schránky žalobce. Za takové situace nelze podle krajského soudu jednoznačně dovozovat, že žalobce projevil vůli být zastupován společností POSPA ve vztahu k doplnění odvolání.
  16.                      Zásadní však v dané věci je, že procesní přístup správního orgánu I. stupně a žalovaného nebyl jednotný. Správní orgán I. stupně nejprve výslovně vyzval žalobce, aby se vyjádřil, zda je v řízení zastoupen, a případně doložil plnou moc, přičemž jej poučil, že v případě jejího nedoložení bude mít za to, že zastoupen není. Žalobce na tuto výzvu nijak nereagoval, plná moc doložena nebyla. Za takové situace mohl žalobce důvodně očekávat, že správní orgán bude nadále jednat přímo s ním, a nikoli prostřednictvím označeného zmocněnce, jehož zmocnění nebylo doloženo. Přesto žalovaný následně doručil napadené rozhodnutí výlučně společnosti POSPA, aniž by zohlednil, že žalobce byl správním orgánem I. stupně považován za osobu bez zastoupení. V takovém případě má krajský soud za to, že doručení napadeného rozhodnutí pouze společnosti POSPA nemůže mít za následek počátek běhu lhůty pro podání žaloby, neboť žalobci nebylo napadené rozhodnutí řádně doručeno. Z tohoto důvodu tak není námitka žalovaného týkající se opožděnosti žaloby důvodná.
  17.                      Na druhou stranu, ačkoli je postup správních orgánů vzájemně rozporný, pro posouzení věci je zásadní také procesní strategie žalobce, jenž vykazuje znaky účelového přístupu k právnímu výkladu.
  18.                      Krajský soud nepřehlédl, že je žalobce zastoupen advokátkou, která je spojena se zastupováním osob využívajících různé procesní obstrukce v přestupkových řízeních, kterými ztěžují a komplikují průběh správního řízení a postup správních orgánů směrem k vydání rozhodnutí o přestupku ve snaze dosáhnout jeho prekluze. Obstrukční praktiky přitom lze usuzovat z minulé zkušenosti správních orgánů či soudů nejen s účastníky řízení, ale i s jejich zástupci (srov. např. rozsudek rozšířeném senátu NSS ze dne 26. 3. 2024, č. j. 2 As 103/2023–47, či ze dne 31. 8. 2017, č. j. 1 As 352/2016-36).
  19.                      V této souvislosti lze zmínit rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2025, č. j. 20 A 4/2024-22, ve kterém byl žalobce (odlišný od žalobce v nyní projednávané věci) zastoupen advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou. Jednalo se o přestupkové řízení, v němž společnost POSPA podala odvolání jménem žalobce, přičemž se označila za jeho zmocněnce, aniž by doložila plnou moc. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaný měl považovat odvolání podané společností POSPA za přípustné. Tvrdil, že i když společnost POSPA nedoložila plnou moc, odvolání bylo ve skutečnosti potvrzeno samotným žalobcem, protože následně zaslal totožné podání ze své datové schránky. Podle žalobce tímto krokem odstranil vadu původního podání (nedostatek podpisu účastníka řízení) a odvolání tak mělo být posouzeno jako řádné. Žalobce se opíral o judikaturu, která připouští možnost zhojení vad podání dodatečným podpisem účastníka řízení.
  20.                      Ačkoli se v nyní projednávané věci jedná o jiného žalobce než ve výše uvedeném řízení, v obou případech vystupuje stejná advokátka a stejný zmocněnec. V nyní projednávané věci žalobce tvrdí, že společnost POSPA nebyla nikdy zmocněna k jeho zastupování, a že správní orgán proto měl doručovat písemnosti přímo jemu. Tato argumentace je přitom postavena na skutkovém základu, který je v zásadě totožný s případem uvedeným výše, i zde existovala dvě obsahově shodná podání, jedno zaslané z datové schránky společnosti POSPA, druhé z datové schránky žalobce, přičemž plná moc nebyla doložena. Zvolený právní výklad tak působí jako účelový, neboť právní následky obdobné situace jsou interpretovány rozdílně v závislosti na tom, jaký procesní výsledek je v daném řízení výhodnější.
  21.                      Obsahová shoda podání zaslaných z datové schránky společnosti POSPA a následně z datové schránky žalobce, včetně shodného označení účastníků a data, nasvědčuje podle krajského soudu tomu, že žalobce věděl, že společnost POSPA jeho jménem činí procesní úkony. I v případě doplnění odvolání byla správnímu orgánu I. stupně doručena dvě obsahově shodná podání, tj. ze dne 19. 6. 2024 (označené jako „doplnění námitek“) a následně 24. 6. 2024 (označené jako „doplne_ni_na_mitek“), každé z jiné datové schránky, přičemž i tato podání byla datována ke stejnému dni. Je však nutné dodat, že z těchto skutečností nelze jednoznačně dovodit, že žalobci byl skutečně znám celý obsah odůvodnění žalovaného rozhodnutí.
  22.                      Krajský soud tak uzavírá, že žalované rozhodnutí bylo žalobci řádně doručeno až dne 26. 3. 2025. Rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným, bylo vydáno dne 14. 12. 2023. Podle § 30 písm. a) a § 32 odst. 2 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky zanikla odpovědnost žalobce za přestupek ke dni 15. 12. 2024. Žalované rozhodnutí tak žalobci bylo doručeno až po zániku odpovědnosti za přestupek. Krajský soud proto shledal žalobu důvodnou a napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je podle § 78 odst. 5 s. ř. s. žalovaný vázán právním názorem krajského soudu vysloveným v tomto zrušujícím rozsudku. V dalším řízení bude na žalovaném, aby s ohledem na zánik odpovědnosti žalobce za přestupek postupoval podle § 90 správního řádu a řízení zastavil.
  23.                      Přestože byl žalobce v řízení úspěšný, právní řád poskytuje soudu nástroje, jak zohlednit shora popsanou žalobcovu procesní strategii, a to v podobě mimořádného nepřiznání náhrady nákladů řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 60 odst. 7 s. ř. s. Řízení ve správním soudnictví má sloužit k ochraně veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob (srov. § 2 s. ř. s.), a nikoliv jako jeden z nástrojů směřujících k dosažení zániku odpovědnosti za správní delikt bez jeho věcného projednání.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice dne 8. října 2025

JUDr. Petra Venclová, Ph.D., v. r.

samosoudkyně