[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

žalobce:  P. V.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 3. 2025, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.    Žalovaná svým rozhodnutím ze dne 21. 11. 2024, č. j. X (dále „prvostupňové rozhodnutí“), odňala žalobci od 8. 12. 2024 invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu Karviná poklesla pracovní schopnost žalobce pouze o 30 %. Žalobce proti rozhodnutí žalované podal námitky. O těchto námitkách rozhodla žalovaná rozhodnutím ze dne 7. 3. 2025, č. j. X (dále „napadené rozhodnutí“), a to tak, že námitky žalobce zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu.

2.    Žalobce namítal, že jeho zdravotní stav doložený lékařskými zprávami odůvodňuje přiznání invalidního důchodu. Žalovaný nesprávně posoudil jeho zdravotní stav a nezohlednil zásadní lékařské zprávy, které dokládají výrazné omezení schopnosti vykonávat výdělečnou činnost. Podle žalobce je rozhodující příčinnou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu postižení vertebrogenní algický syndrom. Za účelem posouzení jeho zdravotního stavu navrhl vypracovat posudek posudkovou komisí MPSV. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.

3.    Žalovaná ve svém vyjádření popsala dosavadní průběh řízení a odkázala se na posudek námitkového lékaře. Navrhla důkaz posudkem posudkové komise a žalobu zamítnout.

4.    Jednání se zúčastnila toliko žalovaná, která setrvala na svém vyjádření k žalobě a s ohledem na posudkové závěry navrhla žalobu zamítnout.

5.    Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

6.    Ze správního spisu krajský soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce je vyučen jako elektromechanik, v minulosti pracoval jako skladník a vrátný. V minulosti byl uznán invalidním v I. stupni. V rámci kontrolní lékařské prohlídky byl jeho zdravotní stav posouzen dne 7. 11. 2024 lékařem IPZS, který dospěl k závěru, že žalobce není nadále invalidní. Posudkový lékař dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (dále „vyhláška“). Míru poklesu pracovní schopnosti žalobce stanovil s přihlédnutím k dalším postižením na celkových 30 %. V návaznosti na tento posudek žalovaná vydala prvostupňové rozhodnutí, kterým žalobci odňala invalidní důchod.

7.    Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky. V rámci námitkového řízení žalovaná nechala zpracovat posudek posudkovým lékařem IPZS, který posudkem ze dne 28. 1. 2025 zcela potvrdil předchozí posudkové závěry. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo určeno shodné postižení, tj. postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b přílohy k vyhlášce. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil námitkový lékař shodně pouze na celkových 30 %, když horní hranici 20 % navýšil o 10 %. Žalovaná tak na podkladě tohoto posudku vydala napadené rozhodnutí.

8.    S ohledem na žalobní námitky nechal krajský soud v řízení zpracovat posudek posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. V posudku ze dne 8. 8. 2025 se posudková komise v Ostravě ztotožnila se závěry posudkových lékařů IPZS. I podle posudkové komise byl rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce vleklý bolestivý syndrom krční a bederní páteře při degenerativních změnách, stav po operaci krční páteře 03/2023, tj. postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b přílohy k vyhlášce. Míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise stanovila na 20 %, kterou navýšila o 10 % pro další zdravotní postižení (degenerativní artrózu nosných kloubů dolních končetin a levého ramena). Celkem tedy 30 %, shodně jako předchozí posudky. Posudková komise dále uvedla, že nebyla prokázána nestabilita segmentů páteře, ani známky postižení nervových kořenů, obrny končetin či jiná významná neurologická symptomatologie. V případě žalobce se jednalo o postižení dvou úseků páteře (krční a bederní), s poruchou dynamiky, kdy některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi. Stav po operaci krční páteře se dobře zhojil. Posudková komise vyloučila pro žalobce příznivější posouzení podle položky 1c, protože nebyly prokázány často recidivující projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu. Dále uvedla, že zdravotní stav žalobce nemá podstatný vliv na schopnost žalobce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. V rámci pracovních omezení není žalobce schopen práce fyzicky nadměrně náročné, se zvedáním a přenášením těžkých břemen, trvale ve vynucených polohách, s rukama nad úrovní ramen, s nutností dlouhé chůze po nerovném terénu, v nepříznivých klimatických podmínkách. K dřívější invaliditě posudková komise uvedla, že v tehdejší době nebyl zdravotní stav žalobce po operaci krční páteře dostatečně stabilizován, avšak byl předpoklad zlepšení. Právě z toho důvodu byla stanovena kontrolní lékařská prohlídka.

9.    Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43).

10.                        Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

11.                        V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností neurologie. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a námitkami, své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Při svém posouzení se ztotožnila se závěry posudkových lékařů IPZS stran rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého stavu i míry poklesu pracovní schopnosti. Vysvětlila i to, z jakých důvodů nebylo možné posoudit zdravotní stav žalobce pro něj příznivějším způsobem.

12.                        Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

13.                        V otázce posouzení zdravotního stavu žalobce vycházel soud zejména z posudku posudkové komise. Žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, když jeho pracovní schopnost poklesla „pouze“ o 30 %. Žalobce tedy nesplňuje podmínku invalidity prvního stupně, a rozhodnutí žalované tak odpovídá zdravotnímu stavu žalobce.

14.                        S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu seznal nedůvodnou a jako takovou ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

15.                        V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 10. září 2025

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně