č. j. 33 Ad 9/2025 - 60

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci

žalobkyně:

D. R., nar. X, bytem X

proti

 

žalované:

 

Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále i ČSSZ),

v řízení o žalobě ze dne 18. 3. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 2. 2025 č. j. X  o invalidní důchod

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

 

Odůvodnění:

I.

Napadená rozhodnutí

  1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 27. 9. 2024 byl žalobkyni  podle ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen („zdp“) přiznán od 3. 9. 2024 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně s tím, že tento činí 5 170 Kč měsíčně s tím, že dobu studia před 18. rokem věku v období po 31. 12. 1995 nelze hodnotit, neboť se nejedná o dobu pojištění podle § 11zdp ani o náhradní dobu pojištění podle § 12 zdp. Podkladem pro toto rozhodnutí byl posudek Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen IPZS“) ze dne 3. 9. 2024, dle něhož byla žalobkyně uznána od 3. 9. 2024 invalidní pro invaliditu třetího stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla o 70 %, procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky  č. 359/2009 Sb. nemění. Den vzniku invalidity 3. 9. 2024, doba platnosti posudku 30. 9. 2025.
  2. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 17. 2. 2025 č.j. X ve spojení s opravným usnesením č.j. X ze dne 4. 3. 2025 bylo rozhodnuto o námitkách žalobkyně proti výše uvedenému rozhodnutí, přičemž tato se domáhala změny data přiznání invalidity tak, aby jí tato byla přiznána od 2. 9. 2016.
  3. Napadené rozhodnutí bylo změněno tak, že podle ust. § 38 písm. a) zákona zdp se žalobkyni od 1. 8. 2024 přiznává invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 15 987 Kč měsíčně. Podle nařízení vlády č. 282/2024 Sb. se od 1.1.2025 zvyšuje procentní  výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na 11 657 Kč měsíčně, základní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na 4 660 Kč měsíčně, celkem žalobkyni od 1. 1. 2025 náleží 16 317 Kč.  Podkladem pro toto rozhodnutí byl posudek IPZS ze dne 4. 12. 2024, dle něhož k datu napadeného rozhodnutí ze dne 27. 9. 2024 po přešetření namítaných skutečností zdravotní stav žalobkyně odpovídá invaliditě III. stupně se změnou data vzniku invalidity a s omezenou platností. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole VI., položce 9c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 výše citované vyhlášky nemění. Den vzniku invalidity 1. 8. 2024, doba platnosti posudku 31. 8. 2026.

      II.

Žaloba

  1. Včasnou žalobou ze dne 18. 3. 2025  doručenou zdejšímu soudu dne 20. 3. 2025 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované s odůvodněním, že nesouhlasí s rozhodnutím vydaným v námitkovém řízení, jímž došlo k zamítnutí její žádosti o změnu data přiznání invalidity již od 2. 9. 2016 s odůvodněním, že nesplňuje podmínky pro přiznání invalidního důchodu. S tímto však nesouhlasí, neboť její zdravotní stav je takový již od narození a tato zdravotní postižení nemohla být nabytá během života, až na těžkou páteřní stenózu ze dne 4. 7. 2024 dle lékařské zprávy, kvůli níž jí byl připsán invalidní důchod až třetího stupně. Má zato, že její zdravotní stav byl nedostatečně zjištěn či chybně posouzen, a to i v řízení o podaných námitkách, neboť má postižení, jež jsou od narození neměnná a stále splňují podmínky pro invaliditu prvního či druhého stupně. Požadovala proto opětovné posouzení jejího zdravotního stavu včetně nových lékařských zpráv, jež přiložila s tím, že navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení.

III.

Vyjádření žalované k žalobě

  1. Žalovaná dne 14. 4. 2025 ve svém vyjádření k žalobě  zrekapitulovala dosavadní stav řízení a navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení; rozhodnutí. Žalovaná neshledala proběhlé řízení nesprávným, posudkové řízení neobjektivním, nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku, rozhodnutí o námitkách je dostatečně odůvodněno, zdravotní dokumentace byla pro posouzení a vyhotovení posudku zcela dostačující, zdravotní stav žalobkyně a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu dostatečném pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech. Žalovaná uvedla, že za současného  stavu nelze správní žalobě vyhovět, a proto soudu navrhla, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.

IV.

Posouzení věci soudem

  1. V dané věci bylo nařízeno jednání v souladu s ustanovením § 49 s. ř. s.
  2. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.

V.

Rozhodnutí soudu

  1. Žaloba není důvodná.
  2. Žalobkyně k žalobě připojila lékařské zprávy s tím, že tyto jsou nové, a navrhla, aby byly posouzeny. Z obsahu posudků o invaliditě vypracovaných v rámci správního řízení je však zřejmé, že tyto již byly posudkově zhodnoceny. Dále v průběhu řízení žalobkyně soudu předložila Protokol o vyšetření oční kliniky Gemini ze dne 21. 5. 2025 a lékařskou zprávu Unicare Medical Center, s.r.o. ze dne 22. 1. 2025. Z důvodu uvedeného v bodě 7 tohoto rozhodnutí k těmto lékařským zprávám nemohlo být přihlédnuto. Tyto zprávy však mohou být předmětem posouzení v rámci řízení o ev. nové žádosti žalobkyně.
  3. K námitce žalobkyně týkající se nedostatečného či chybného posouzení zdravotního stavu není soud oprávněný se vyjadřovat, protože ve věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem, a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení.
  4. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
  5. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
  6. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR  (dále jen „PK MPSV“) vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně, který byl vypracován po jednání konaném dne 27. 8. 2025 za účasti odborného lékaře z oboru ortopedie a neurologie, jemuž žalobkyně nebyla přítomna. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že od 2. 9. 2016 do 2. 9. 2024 žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995  Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. (dále jen „zákona o zdravotním pojištění“), nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Od 3. 9. 2024 do 26. 8. 2025 byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o zdravotním pojištění, šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o zdravotním pojištění, šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %. Od 27. 8. 2025 je žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o zdravotním pojištění, jde o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zdravotním pojištění, nejde o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 239 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona o zdravotním pojištění, jde o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahuje však více než 49 %. Den vzniku invalidity: 3. 9. 2024 dnem jednání, do té doby stav odpovídal vystavené dočasné pracovní neschopnosti. Výkon výdělečné činnosti nevyžaduje zcela mimořádné podmínky podle § 6 vyhlášky o posuzování invalidity, doba platnosti posudku: 30. 9. 2025.
  7. PK MPSV pro časové období od 3. 9. 2024 do 30. 9. 2025 souhlasí s hodnocením I. instance, neboť se jednalo o diagnosticky i terapeuticky nejasné období, které lze vyřešit III. st. invalidity nebo dočasnou pracovní neschopností s ev. prodloužením výplaty nemocenských dávek po uplynutí standardní podpůrčí doby (380 dnů) na základě žádosti o výplatu nemocenské po uplynutí podpůrčí doby. Pro toto období lze akceptovat srovnatelně hodnocení těžkého funkčního postižení, pro postižení obou rukou horní hranicí MPPS 70 %.
  8. PK MPSV na základě zjištěných skutečností za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti uznává zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole VI., položce 9c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60–70 %. Vzhledem k charakteru postižení stanovila horní hranici, tj. 70 %.
  9. PK MPSV uvedla, že je v souladu s posudkovým hodnocením IPZS Karlovy Vary a konstatovala, že se u žalobkyně jedná přechodně v době diagnostických a léčebných úvah srovnatelně o postižení těžké. Vzhledem k tomu, že od operačního výkonu bylo ustoupeno, klinický nález je zlepšen, doporučen konzervativní postup a individuální rehabilitace, která zřejmě neproběhla (lékařské zprávy nebyly doručeny), funkční postižení hodnoceno pouze jako středně těžké, tj. závažná porucha motorických funkcí s lehkým omezením hybnosti obou horních končetin. V hodnocení zohledněny komorbidity a zvolen střed vymezeného rozpětí, tj. 35 %.
  10. Od 27. 8. 2025 PK MPSV na základě zjištěných skutečností za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti uznala zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole VI., odd., položce 9.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20-40 %. Zohledněny komorbidity a zvolen střed vymezeného rozpětí, tj. 35 % s trvalou platností, bez nutnosti dalších kontrolních lékařských prohlídek.
  11. Žalobkyně žádá uznání invalidity od data 2. 9. 2016, tedy od druhého dne nástupu na střední školu.  Žalobkyně absolvovala po ukončení základní školy střední školu, v dokumentaci nejsou udané potíže, které by žalobkyni omezovaly při studiu, není udané omezení soběstačnosti, nejsou doloženy kontrolní lékařské zprávy z rehabilitace (kineziologický rozbor, hodnocení schopnosti ADL) nebo lékařská zpráva z komplexní lázeňské péče, není doloženo závažné narušení stereotypu chůze, omezení dosahu chůze, není doložena nutnost kompenzační pomůcky.
  12. Dle dokumentace byla žalobkyně sledovaná na dětské kardiologii, poté na kardiologii Karlovy Vary, dle dokumentace málo významná kongenitální aortální stenóza, mitrální stenóza lehká, stř. těžká mitrální reg., otevřený ductus arteriosus, hemodynamicky málo významný  od 2. 9. 2020. Dle očních vyšetření doložena hypermetropie, amblyopie, microftalmus, astigmatismus, anizometropie a aniselkonie. Jedná se o posudkově málo významné kongenitální vady, jež jsou sledovány, přesto je posudková komise zohledňuje tím, že volí horní hranici vymezeného procentního rozpětí.
  13. PK MPSV hodnotí od data 2. 9. 2016 do 2. 9. 2024 funkční postižení deformit nohou jako výrazné, oboustranné, kdy závažné narušení stereotypu chůze, bez omezení dosahu chůze i přes kompenzační pomůcky, maximálně se zohledněním komorbidit, viz výše, horní hranici 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, odd. B, položce 12.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20–30 %. Horní hranice zvolena pro zohlednění komorbidit. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.
  14. PK MPSV je v souladu s posudkovým hodnocením IPZS Karlovy Vary a konstatovala, že se u žalobkyně jedná o přechodně, v době diagnostických a léčebných úvah s o postižení těžké. Vzhledem k tomu, že od operačního výkonu bylo ustoupeno, klinický nález se zlepšil, doporučen konzervativní postup a individuální rehabilitace, funkční postižení hodnoceno pouze jako středně těžké.
  15. PK MPSV není v souladu s posudkovým hodnocením námitkového řízení, s datem vzniku invalidity ani s datem trvání invalidity, ale lze jej pro určité období akceptovat, vzhledem k tomu, že námitkový lékař neměl k dispozici informace o odstoupení od operačního výkonu. Nesouhlasí ani s určením rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, souhlasí pouze se zvoleným srovnatelným zařazením, které je shodné se zařazením IPZS Karlovy Vary. Z doložených lékařských nálezů nelze prokázat u ostatních uvedených onemocnění takové závažné funkční postižení, aby byla splněna podmínka pro použití § 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb. Není ani důvod pro použití § 4 odst. 1 citované vyhlášky. Celková ztráta míry poklesu pracovní schopnosti činí 35 %.
  16. Od 2. 9. 2016 do 2. 9. 2024 nebyla žalobkyně invalidní, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 30 %.
  17. Od 3. 9. 2024 do 26. 8. 2025 byla invalidní podle § 39 odst. 1 zdp, šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění.
  18. Od 27. 8. 2025 je invalidní podle § 39 odst. 1 zdp, jde o invaliditu prvního stupně podle§ 39 odst. 2 písm. c) zdp. Datum vzniku dnem 3. 9. 2024, dále datum změna stupně invalidity 27. 8. 2025. Stanovena platnost trvale, není předpoklad významného zlepšení zdravotního stavu. Při posudkovém hodnocení PK MPSV byly zohledněny všechny námitky uvedené v žalobě. Zdravotní stav byl posouzen k datu vydání napadeného rozhodnutí.
  19. Podle § 39 odst. 1, 2 a 3 zdp, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a jestliže poklesla o nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
  20. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10procentních bodů. V této věci podmínky pro zvýšení míry poklesu pracovní schopnosti nebyly shledány PK MPSV, jak uvedeno shora.
  21. Podle § 38 písm. a) zákona 155/1999 Sb., o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.
  22. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž byla žalobkyni přiznána invalidita třetího stupně ode dne 1. 8. 2024. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že je přesvědčena, že s ohledem na její zdravotní stav zde jsou podmínky pro přiznání invalidity již od 2. 9. 2016.
  23. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 27. 8. 2025  má soud za prokázané, že žalobkyně v období od 2. 9. 2016 do 2. 9. 2024 nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zdp, neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Od 3. 9. 2024 do 26. 8. 2025 byla invalidní podle § 39 odst. 1 zdp, šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zdp, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %. Od 27. 8. 2025 je žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zdp, přičemž jde o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zdp. Jde o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahuje však více než 49 %.
  24. PK MPSV  tak dospěla k odlišnému závěru ohledně data vzniku a stupně invalidity než posudkový lékař v námitkovém i prvostupňovém správním řízení. Ze závěrů komise je zřejmé, že pokud se žalobkyně domáhala stanovení III. stupně invalidity již od 2. 9. 2016 a nikoli, jak stanovil posudkem lékař v námitkovém řízení ode dne 1. 8. 2024, pak jejímu návrhu není možné vyhovět, neboť ze závěrů PK MPSV vyplývá, že v období od 2. 9. 2016 do 2. 9. 2024, tedy v období zahrnujícím i v námitkovém řízení datum stanovení počátku invalidity III. stupně, tj. k datu 1. 8. 2024 žalobkyně nebyla invalidní, a to ani pro invaliditu prvního stupně.
  25. S ohledem na to, že následně od 3. 9. 2024 do 26. 8. 2025 byla žalobkyně shledána invalidní pro invaliditu třetího stupně a od 27. 8. 2025 byla shledána  invalidní pro invaliditu prvního stupně, zatímco v předchozím řízení byla shledána invalidní pro invaliditu třetího stupně od 1. 8. 2024, je na žalované, aby  zahájila řízení, v němž budou PK MPSV zaujaté závěry zohledněny. Za dané situace nemohla být žaloba úspěšná a soud ji proto v souladu s ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.

VI.

Náklady řízení

  1. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s. ř. s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšné žalované nad rámec běžné úřední činnosti žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.). 

 

Plzeň dne 9. 10. 2025

 

Mgr. Jaroslava Křivánková v.r.

samosoudkyně

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.