USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ivo Pospíšila a soudců Petra Pospíšila a Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Y. K., zastoupený JUDr. Akbulatem Kadievem, advokátem sídlem Václavské náměstí 775/8, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo financí, sídlem Letenská 525/15, Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2025, č. j. MF‑43671/2024/3902‑10, o námitce podjatosti ze dne 15. 10. 2025 vznesené žalobcem proti soudci JUDr. Slavomíru Novákovi ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Af 11/2025,

takto:

Soudce JUDr. Slavomír Novák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Af 11/2025.

Odůvodnění:

[1]               Shora označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a dalšího účastníka řízení (A. M.) a potvrdil rozhodnutí Finančního analytického úřadu ze dne 18. 12. 2024, č. j. FAU‑150493/2024/033, o zákazu nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, vydané na základě § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, a čl. 2 nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

[2]               Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 25. 4. 2025 žalobu u Městského soudu v Praze. Věc byla podle rozvrhu práce přidělena do soudního oddělení č. 8. Po provedení přípravných úkonů městský soud dne 10. 9. 2025 předvolal účastníky řízení k jednání nařízenému na středu 8. 10. 2025 v 15:30 hod. Podáním ze dne 19. 9. 2025 žalobce požádal o odročení nařízeného jednání, neboť u jeho zástupce nastala kolize s jiným jednáním nařízeným již dříve v trestní věci Obvodním soudem pro Prahu 4. Současně žalobce zpochybnil nařízení jednání ve třech souvisejících věcech (sp. zn. 8 Af 9/2025, 8 Af 10/2025 a 8 Af 11/2025) po sobě v krátkých půlhodinových intervalech nedopovídajících jejich složitosti. Dodal, že navíc ze zahraničí očekává dodání podkladů nezbytných pro řádnou procesní obranu. Podotkl, že ve věci sp. zn. 8 Af 10/2025 souhlasil s rozhodnutím o věci samé bez nařízení jednání. V reakci na tuto žádost městský soud žalobci přípisem ze dne 24. 9. 2025 sdělil, že jednání odročeno nebude, „jelikož nebyl doložen důvod“.

[3]               Žalobce podáním ze dne 29. 9. 2025 opakovaně požádal o odročení jednání nařízených na den 8. 10. 2025 tak, aby jednání ve věcech sp. zn. 8 Af 9/2025 a 8 Af 11/2025 byla nově nařízena v rozsahu odpovídajícím povaze a složitosti těchto případů. Současně doložil vyrozumění zmocněnce poškozeného o kolidujícím hlavním líčení adresované Obvodním soudem pro Prahu 4 jeho zástupci. V návaznosti na to městský soud dne 30. 9. 2025 zrušil jednání nařízené na středu 8. 10. 2025. Dne 9. 10. 2025 pak účastníky předvolal k jednání nařízenému na středu 12. 11. 2025 v 10:00 hod.

[4]               Na toto předvolání žalobce zareagoval podáním ze dne 15. 10. 2025 označeným jako Žádost o odročení nařízeného jednání. Uvedl, že nařízení jednání ve skutkově i právně souvisejících rozsáhlých a náročných věcech v časech 9:30 a 10:00 hod. je procesně i logicky nevhodné. Účastníkům řízení i jejich zástupci fakticky znemožňuje řádné uplatnění procesních práv. Jde o účelové ignorování procesních námitek a projev libovůle soudu při vedení řízení. Součástí tohoto podání žalobce učinil i námitku podjatosti předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka. Konstatoval, že opakované ignorování racionálních procesních argumentů účastníků z jeho strany, jakož i setrvání na zjevně neadekvátním harmonogramu jednání, vyvolává důvodné pochybnosti o jeho nestrannosti a objektivitě.

[5]               K námitce podjatosti se soudce JUDr. Slavomír Novák vyjádřil tak, že k projednávané věci, k účastníkům řízení, ani k jejich zástupcům nemá žádný poměr.

[6]               Námitka podjatosti není důvodná.

[7]               Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[8]               Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v citovaném ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003‑16, ze dne 18. 2. 2010, č. j. Nao 2/2010‑91, ze dne 17. 6. 2015, č. j. Nao 135/2015‑59, ze dne 28. 5. 2020, č. j. Nao 68/2020‑55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020‑23, a řadu dalších).

[9]               Jak plyne již ze samotného textu uplatněné námitky („účelové ignorování procesních námitek“, „projev libovůle soudu při vedení řízení“), žalobce shledává podjatost předsedy senátu JUDr. Nováka v důvodech, které spočívají právě a výlučně v jeho dosavadním postupu v řízení o podané žalobě. Takové důvody jsou však plně podřaditelné pod skutečnosti, které ustanovení § 8 odst. 1 poslední věty s. ř. s. výslovně označuje jako okolnosti, které nejsou způsobilé založit vyloučení soudce. Postup a rozhodování soudce v řízení o projednávané věci samo o sobě nemůže zpochybnit jeho nestrannost a být důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. K posouzení toho, zda předseda senátu při nařizování jednání zachoval procesní práva účastníků řízení a zda pro nařízené jednání stanovil dostatečný časový prostor, slouží opravné prostředky (případně uplatněné až vůči konečnému rozhodnutí krajského soudu), nikoliv námitka podjatosti.

[10]            Vzhledem k tomu dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že pro vyloučení soudce JUDr. Slavomíra Nováka z projednávání a rozhodnutí věci označené ve výroku tohoto usnesení nejsou splněny zákonné podmínky.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. listopadu 2025

Ivo Pospíšil

předseda senátu