USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2025, č. j. KUUK/082999/2025,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobci se žalobou podanou dne 1. 9. 2025 (doručenou soudu dne 2. 9. 2025) domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2025, č. j. KUUK/082999/2025, jímž bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Lovosice ze dne 3. 2. 2025, č. j. 577/2022‑1416/2024, kterým byla podle § 169 odst. 2, 5 a 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „starý stavební zákon“), povolena výjimka z § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, pro stavbu „Nástavba a stavební úpravy domu X“ na pozemku parc. č. X v katastrálním území X. Žalobci se současně domáhali toho, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit jim náklady soudního řízení.
2. Žaloba, kterou žalobci podali, směřuje proti rozhodnutí žalovaného, a tudíž se jedná o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78.
3. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého „lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.“
4. Takovým zvláštním zákonem je zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, (dále jen „nový stavební zákon“). Podle jeho § 306 odst. 1, ve znění účinném od 1. 7. 2024, platí, že „žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.“ Toto ustanovení je nutné v souladu s principem nepravé retroaktivity vztáhnout i na rozhodnutí vydaná podle starého stavebního zákona, pokud byla vydána po 1. 7. 2024. Soud poznamenává, že návrh na zrušení tohoto ustanovení Ústavní soud nálezem ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24, odmítl.
5. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
6. K výzvě soudu žalovaný předložil doklady o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalobcům. Na základě toho pak soud mohl zjistit, kdy jim začala běžet lhůta pro podání správní žaloby, a následně posoudit, zda byla či nebyla zachována lhůta pro podání správní žaloby, neboť před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které včasnost žaloby nepochybně patří.
7. Z doručenek napadeného rozhodnutí soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci a) řádně doručeno prostřednictvím držitele poštovní licence dne 7. 7. 2025 a žalobkyni b) dne 27. 6. 2025. Tento den, v případě žalobce a) 7. 7. 2025 a žalobkyně b) 27. 6. 2025, je pak zapotřebí považovat za den doručení dotčeného rozhodnutí ve smyslu § 306 odst. 1 nového stavebního zákona. Soud tak dospěl k závěru, že poslední den lhůty pro podání žaloby proti napadenému rozhodnutí připadl v případě žalobce a) na čtvrtek 7. 8. 2025 a žalobkyně b) na pondělí 28. 7. 2025.
8. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobce a) nejpozději dne 7. 8. 2025 a žalobkyně b) nejpozději dne 28. 7. 2025 předali soudu nebo jemu zaslali prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předali orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobci neučinili, neboť žalobu soudu zaslali prostřednictvím držitele poštovní licence až dne 1. 9. 2025, jak vyplývá z podacího razítka na obálce založené na č. l. 17 soudního spisu, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována.
9. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobci podali žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta 1 měsíce k jejímu podání. Soud proto výrokem I. podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl.
10. Výrok II. usnesení, o náhradě nákladů účastníků řízení, se poté opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., podle které žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 30. září 2025

Mgr. Václav Trajer v.r.

předseda senátu