[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 4. 2024, č. j.: X.

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 26. 4. 2024, č. j.: X., jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2024, č. j.: X., kterým byl žalobkyni podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) pro nesplnění podmínek v ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), ode dne 6. 3. 2024 odňat invalidní důchod.

II. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že posudkový lékař podrobněji nezkoumal její zdravotní stav a nepřihlédl ke skutečnostem uvedeným v profesním dotazníku. Nemohla se dostavit na vyšetření u své praktické lékařky, neboť ta odešla do důchodu, a nebyla přizvána na jednání posudkové komise., poněvadž v její věci již mělo být rozhodnuto. Posudkový lékař nevzal v úvahu, že trpí postižením plic uvedeným nejen v položce 7b), ale i v položce 7c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Žalobkyně má rovněž X. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a bez přihlédnutí k ust. § 39 odst. 2 písm. a) z.p.c. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalované

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek shrnula, že je vázána posudkem Institutu posuzování zdravotního stavu. Tento posudek podle žalované splňuje požadavky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, když se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudkový lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Nelze přihlédnout ke zdravotní dokumentaci datované po vydání napadeného rozhodnutí. Žalovaná trvala na svém rozhodnutí.

IV. Obsah správního spisu

4. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že prvoinstančním rozhodnutím ze dne 23. 1. 2024, č. j.: X., byl žalobkyni podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 39 odst. 1 z.d.p. ode dne 6. 3. 2024 odňat invalidní důchod. Dle odůvodnění není žalobkyně invalidní, neboť podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 11. 2023 poklesla její pracovní schopnost o 20 %.
5. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky.
6. Podle druhostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 16. 4. 2024, č. j.: LPS/2024/82-NR-OLM_CSSZ) žalobkyně není invalidní dle § 39 odst. 1 z.d.p., míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 20 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
7. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 26. 4. 2024.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

8. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
9. Soud ve věci konal jednání dne 8. 9. 2025. Žalobkyně tvrdila, že její zdravotní stav je neměnný, X., na své zdraví musí vynakládat finance, X., těžko lze tak na základě jedné zprávy určit závažnost potíží, její potíže byly vždy podřazeny pod jinou položku, zaměstnání X., vedení je vstřícné, díky tomu může vykonávat práci, X., práci by v takovém případě vykonávat nemohla, zprávy o zdravotním stavu jsou stále obdobné, nic se nezměnilo, zdravotní stav je stále stejný; navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované. Zástupkyně žalované odkázala na vyjádření k žalobě; navrhla žalobu zamítnout.
10.                      Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
11.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
12.                      Podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.
13.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV Praha ze dne 12. 2. 2025, e. č.: SZ/2024/2134-PH-15. Dne 12. 2. 2025 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékaře v oboru interní lékařství, jednání komise žalobkyně nebyla přítomna. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila mj. nálezy z kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění, ze dnů 13. 5. 2024, 12. 2. 2024, 8. 1. 2024, 14. 8. 2023 a 24. 4. 2023, spirometrie ze dnů 27. 2. 2023, 16. 1. 2023, 17. 10. 2022 a 19. 9. 2022, nález plicní ze dne 11. 7. 2023, nález neurologický ze dne 17. 5. 2024, nálezy neurologické ze dnů 16. 2. 2024, 28. 7. 2023 a 9. 3. 2023, nálezy neurologické ze dnů 6. 6. 2023 a 20. 7. 2023, nálezy kardiologické ze dnů 22. 2. 2024, 17. 8. 2023 a 11. 10. 2021, zmíněny byly také nálezy z vyšetření po datu vydání napadeného rozhodnutí. Komise shledala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla chronická obstrukční plicní nemoc. Konstatovány byly X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila podle kapitoly X, oddílu B, položky 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a tato činila 25 %. Komise uzavřela, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní a byla schopna vykonávat stávající zaměstnání.
14.                      Ve vyjádření k posudku PK MPSV Praha žalobkyně popsala, že invalidní důchod využívala k udržení svého zdravotního stavu, X. a vedení je vstřícné, X., proto může pracovat na plný úvazek, její zdravotní stav se nezměnil, X.
15.                      Z posudku PK MPSV Praha ze dne 12. 2. 2025 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře se specializací na interní lékařství, k datu vydání napadeného rozhodnutí zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla chronická obstrukční plicní nemoc. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly X, oddílu B, položky 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a činila 25 %. Při vypracování posudku vycházela komise z poměrně velkého počtu odborných nálezů. Žalobkyni neshledala PK MPSV invalidní.
16.                      K námitkám žalobkyně soud sděluje, že její zdravotní stav byl zkoumán komplexně a podrobně na základě vetšího množství shromážděných zpráv, z nichž mohla PK MPSV učinit vypovídající závěry. Stávající zaměstnání byla žalobkyně dle komise schopna vykonávat. PK MPSV nezdůrazňovala změnu zdravotního stavu žalobkyně, nýbrž na s. 9 posudku vysvětlila, proč považuje předchozí uznání invalidity I. stupně za posudkové nadhodnocení. Další zdravotní potíže byly zohledněny v rámci procentního rozmezí položky určené dle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Komise ve svých úvahách zohlednila i X. Podřazení onemocnění pod jinou položku ze strany PK MPSV oproti předchozímu posudku Institutu posuzování zdravotního stavu sice není zcela žádoucí, avšak někdy se objevuje, jde o podobnou situaci, jako když nadřízený orgán změní rozhodnutí orgánu nižšího, PK MPSV je nadána vyšší autoritou, rozhoduje v širším složení (krom posudkového lékaře je přítomen další oborový lékař) a její posudek je úplnější a přesvědčivější než posudky pořízené v řízení před žalovanou, proto je namístě vycházet právě z posudku PK MPSV. Z žádného posudku nevyplynulo, že by byla žalobkyně zdravá, naopak dle rozhodujícího posudku PK MPSV má v důsledku zdravotních obtíží sníženu pracovní schopnost o 25 %, což zjevně představuje potíže při výkonu povolání, snížení pracovní schopnosti ovšem přesto není takové, aby dosahovalo úrovně 35 %, s nímž spojuje právní úprava nárok na invalidní důchod.
17.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 12. 2. 2025, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy chronické obstrukční plicní nemoci, jakož i stran určení a řádného zdůvodnění procentní míry poklesu žalobkyniny schopnosti soustavné výdělečné činnosti (ke dni vydání napadeného rozhodnutí ze dne 26. 4. 2024) nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Z posudku PK MPSV je zřejmé, že zdravotní stav žalobkyně byl komplexně posouzen na základě zdravotnické dokumentace, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. Na s. 10 posudku komise zdůvodnila, proč nepřistoupila k hodnocení podle jiných kapitol či položek vyhlášky č. 359/2009 Sb. a proč se tedy odchýlila od posudků opatřených v řízení před žalovanou, ale i od dřívějších posudků, na jejichž základě dosud žalobkyně pobírala invalidní důchod. Soud rovněž podotýká, že je na úvaze posudkové komise, zda posuzovanou osobu pozve ke svému jednání, či při posouzení zdravotního stavu vyjde toliko ze spisové dokumentace a příslušných lékařských zpráv a nálezů; posudek byl založen na velkém množství lékařských zpráv a zdravotní stav byl vyhodnocen komplexně a přesvědčivě, soud tudíž neměl důvod vytknout posudkové komisi, pokud nepřistoupila k dalšímu (orientačnímu) vyšetření žalobkyně přímo na svém jednání.
18.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
19.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 8. září 2025

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce