Vol 43/2025 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Ing. R. P., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Ing. Věra Kovářová, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátky zvolené ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Dne 17. 10. 2025 obdržel Nejvyšší správní soud podání navrhovatele označené jako „návrh na neplatnost hlasování parlamentních voleb“. Poukazoval v něm předně na „právní vakuum“, jde‑li o vedení stálého seznamu voličů, k čemuž s odkazem na své podání Nejvyššímu státnímu zastupitelství upozorňuje i na problém s GDPR a elektronickým ověřováním voleb. V další části návrhu se věnoval velikosti některých volebních okrsků a abnormality volební účasti v nich. Některé okrsky jsou příliš velké a je v nich nezvykle nízká volební účast. Požádal, aby Nejvyšší správní soud „provedl kontrolu“ volebních seznamů v těchto okrscích a zvážil kontaktování osob, které se voleb nezúčastnily.
[2] Vzhledem k tomu, že návrh neobsahoval náležitosti nezbytné k jeho projednání, vyzval soud navrhovatele k odstranění vad návrhu. Ten v doplnění předně označil kandidátku (účastnici), proti níž návrh směřuje. Konkrétně pak požádal, aby Nejvyšší správní soud 1) přezkoumal volební proces ve Středočeském kraji z hlediska jeho souladu s ústavním pořádkem; 2) provedl audit volebních okrsků, které překračují zákonný limit počtu voličů o více než 11 %, a posoudil, zda jejich velikost neumožňuje manipulaci s výsledky; 3) prověřil, zda v některých okrscích nedochází k účelovému vyčleňování voličů na základě sociálních či ekonomických parametrů; 4) zvážil revizi usnesení ze dne 26. 6. 2006, č. j. Vol 5/2006-46, č. 944/2006 Sb. NSS.
[3] Návrh pak odůvodnil tak, že hnutí STAN potřebovalo ve Středočeském kraji v průměru 25 862 hlasů na mandát, což je nejnižší počet v tomto kraji. Čtvrtý mandát byl tomuto hnutí přidělen s minimálním rozdílem nad hranicí krajského volebního čísla, a zakládá důvodnou pochybnost o přidělení mandátu. Navrhovatel dále poukazuje na nesrovnalosti v zacházení s kandidátními listinami, zejména v souvislosti s preferenčními hlasy a jejich vlivem na pořadí kandidátů. Je podle něj nezbytné ověřit, zda zde nedošlo k nesprávnému promítnutí přednostních hlasů do přidělení mandátu. Kombinace těsného výsledku a možných nesrovnalostí v aplikaci pravidel pro pořadí kandidátů při přetížených okrscích nad stanovenou velikost zakládá důvodnou pochybnost o přidělení mandátu. Navrhovatel též upozorňuje, že dosavadní výklad Nejvyššího správního soudu (opírající se o shora zmíněné usnesení č. j. Vol 5/2006-46) nebyl dosud podroben ústavnímu přezkumu. Navrhovatel má za to, že „aktuální nález Ústavního soudu otevírá prostor k přehodnocení této praxe“. Navrhovatel uzavírá, že „některé volební okrsky výrazně překračují zákonný limit stanovený v § 26 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., což může vést k disproporcím v průběhu sčítání hlasů a vytvářet prostor pro účelové zásahy do výsledků“, stejně tak jako že „vzhledem k dostupnosti datových profilů voličů v reklamních systémech (např. Oracle BlueKai, Lotame, LiveRamp) a možnostem jejich využití v reálném čase prostřednictvím RTB aukcí, existuje riziko cíleného ovlivňování volebního chování“.
II.
[4] Nejvyšší správní soud k podanému návrhu předesílá, že ani v upravené podobě není zcela bez vad, což platí zejména pro navrhovaný výrok rozhodnutí soudu. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen „volební zákon“) platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována. Nejvyššímu správnímu soud tedy především nepřísluší v rámci přezkumu voleb do Poslanecké sněmovny jakkoli „prověřovat“ volební výsledky či „provádět audit okrsků“. Je oprávněn pouze k tomu, aby případně vyslovil neplatnost volby určitého kandidáta (kandidátky). Z obsahu návrhu (ve znění jeho doplnění) lze nicméně dovodit volbu které kandidátky navrhovatel napadá, a i v dalších ohledech je již návrh způsobilý k projednání.
[5] Návrh však není důvodný.
[7] Ve vztahu ke zbývající části argumentace navrhovatele je pak třeba zdůraznit, že při přezkumu výsledků voleb soud vychází z presumpce jejich správnosti, nebyl‑li v konkrétním případě prokázán opak. Důkazy k vyvrácení tohoto předpokladu pak musí předložit právě ten, kdo vady volebního procesu namítá (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04; nověji usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 26/14, bod 26). Je to navrhovatel, koho stíhá břemeno tvrzení a břemeno důkazní. S ohledem na to, že navrhovatel nemá přístup k volební dokumentaci, však postačí, nabídne‑li soudu zvlášť významnou indicii vyvolávající pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány (usnesení NSS ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006‑51, či ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017-187, č. 3682/2018 Sb. NSS, bod 33). Volební soudnictví je postaveno na vyvratitelné domněnce, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Ustálená judikatura pak vychází z toho, že pouhá spekulace o tom, co vše mohlo vést k volebnímu výsledku, není s to tento výsledek kvalifikovaně zpochybnit (například usnesení NSS ze dne 3. 11. 2021, č. j. Vol 64/2021-11).
[8] Navrhovatelem obecně zmíněné pochybnosti o nesprávně přiděleném mandátu (s odkazem na těsný výsledek ve Středočeském kraji a možné nedostatky při přidělování přednostních hlasů) nemohou být v žádném případě dostatečné ke zpochybnění volebních výsledků ve smyslu citované judikatury. Uvedené tím spíše platí i pro nijak neodůvodněné úvahy navrhovatele o „riziku manipulace“ s ohledem na velikost volebních okrsků či „technologická rizika“ ovlivňování volebního procesů. Tyto úvahy navrhovatele jsou ryze spekulativní a setrvávají pouze ve zcela obecné rovině. Správnost výsledků voleb (v tomto typu řízení volby kandidátky) tedy na základě nich zpochybnit nelze.
III.
[9] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené návrh zamítl jako nedůvodný, neboť nebyla zjištěna nezákonnost napadené volby kandidátky podle § 90 s. ř. s., která by mohla vést k závěru o neplatnosti její volby.
[10] O nákladech řízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 věta druhá s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. října 2025
Vojtěch Šimíček
předseda senátu