USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Jana Ferfeckého a Martina Bobáka ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 7. 2025, č. j. 10.01-0000322/25-0006

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce požádal žalovanou o určení advokáta k bezplatnému poskytnutí právní služby, konkrétně pak pro své zastoupení v řízení před Ústavním soudem vedeném pod sp. zn. IV. ÚS 1247/25 o ústavní stížnosti proti nečinnosti v řízení vedeném u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 6 Nt 24001/2024.
2. Rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto usnesení žalovaná podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (zákon o advokacii), žalobci k jeho žádosti neurčila advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně. Důvodem neurčení advokáta byl závěr žalované, že se jedná o bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva ve smyslu § 18c odst. 5 zákona o advokacii, neboť žalobce nevyužil, resp. využití netvrdil a nedoložil, postup dle § 174a zákona o soudech a soudcích (návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu); v důsledku pak zároveň neprokázal, že je jeho žádost včasná, neboť žalovaná nemohla určit počátek lhůty k podání ústavní stížnosti.    
3. Žalobce ke zdejšímu soudu zaslal rukou psanou žalobu. Z obsahu podané žaloby, jejíž text je značně nepřehledný až nesrozumitelný, soud zjistil, že ji označil jako žalobu „podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní“ a že ji konkretizoval uvedením čísla jednacího v záhlaví označeného rozhodnutí, jež sám za napadené rozhodnutí označil. Soud tudíž předmětnou žalobu považoval za žalobu proti právě zmíněnému rozhodnutí. Žalobce sice uvedl, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno (10. 7. 2025), toto však k žalobě nepřiložil (soud si je od žalované vyžádal sám spolu s dokladem o jeho doručení). Z ne zcela srozumitelného textu žaloby soud dále nezjistil, z jakých konkrétních důvodů žalobce proti tomuto rozhodnutí brojí, v jakém rozsahu ho napadá, ani jak má podle něj soud o žalobě rozhodnout. Žalobce naopak hovořil o tom, že žalovaná svým postupem (včasným neposkytnutím právní pomoci) setrvale od 11. 4. 2018 do 10. 9. 2025 porušuje jeho práva. Podaná žaloba se tak k textu napadeného rozhodnutí přímo nevztahovala. Závěrem žaloby požádal žalobce, aby mu soud ustanovil zástupce, neboť žalobce nemá jinou možnost. Požadoval, aby stát hradil právní služby AK Císař, Češka, Smutný.
4. Přestože žaloba trpěla vadami, soud nevyzýval žalobce k jejich odstranění postupem dle § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.). Nerozhodoval ani o jeho návrhu na ustanovení zástupce. Dospěl totiž k závěru, že žaloba musí být tak jako tak odmítnuta, neboť je nepřípustná.
5. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle § 68 písm. f) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, sleduje-li zjevné zneužití práva.
6. Podle soudu podání žalobce zjevně představuje zneužití práva – jeho postup nemá z níže vyložených důvodů jinou než čistě obstrukční povahu. To už ostatně zdejší soud v případě žalobce konstatoval dříve a nemá důvod od těchto závěrů ustupovat (usnesení z 20. 3. 2025, č. j. 17 A 23/2025 - 10).
7. Soud připomíná, že § 68 písm. f) bylo do s. ř. s. vložen zákonem č. 284/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2024. Již předtím ovšem judikatura dovodila, že žalobu (resp. kasační stížnost) lze odmítnout i pro zneužití práva (a to nejen v řízení o žalobě proti rozhodnutí). Z těchto judikaturních východisek lze nepochybně vycházet i při výkladu § 68 písm. f) s. ř. s. Nejvyšší správní soud (NSS) konkrétně konstatoval, že pouhá skutečnost, že žalobce vede velké množství sporů, sama o sobě neznamená, že by se jeho návrhy neměl soud zabývat věcně. Rozhodující pro kvalifikaci podání jako zjevně obstrukčního, a tedy zneužívajícího právo podat žalobu, jsou početnost, sériovost a stereotypnost vedených sporů, spojená s opakováním obdobných či zcela identických argumentů. Sériovost a stereotypnost podání zakládá zneužití práva podat návrh soudu též dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva (viz např. usnesení NSS z 13. 11. 2014, č. j. 10 As 226/2014 - 16, z 19. 7. 2023, č. j. 9 As 133/2023 - 7, či z 17. 7. 2023, č. j. 5 As 112/2023 - 7).
8. Zdejší soud eviduje 13 žalob žalobce, které směřují výlučně vůči žalované, jež mu neurčila advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně podle § 18c zákona advokacii pro nesplnění zákonných podmínek, případně napadají jiný postup žalované. Všechny žaloby žalobce počínají obdobně jako v projednávaném případě. Žalobce ve velmi nepřehledném a obtížně srozumitelném ručně psaném textu napadá rozhodnutí žalované, případně její postup. Text žalob se však neváže k uváděnému rozhodnutí nebo vůbec není zřejmé, čeho se jím žalobce domáhá. Žalobce obecně uvádí, že ho žalovaná ponižuje, uráží a mučí paušálním odmítáním jeho stížností a žádostí o určení advokáta. Obsahem žalob je rovněž obsáhlý výčet jeho ústavně zaručených práv a zákonných ustanovení, která měla žalovaná, ale i soudy v jiných řízeních porušit, spisové značky různých soudních rozhodnutí i nálezů Ústavního soudu, to vše bez zjevné souvislosti s daným případem. Žalobce žádá o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta.
9. Ve věcech vedených pod sp. zn. 9 A 107/2022, 11 A 7/2024 a 3 A 22/2024 zdejší soud žalobce od soudních poplatků osvobodil a ustanovil mu zástupce. Ustanovená advokátka následně podala návrh na zproštění zastupování žalobce, neboť ji žalobce výslovně odmítl, odmítal s ní jednat a projevoval vůči ní nedůvěru. Soud toliko poznamenává, že žádná z uvedených žalob nebyla soudem shledána důvodnou.
10. V dalších řízeních vedených žalobcem u zdejšího soudu, která byla pravomocně skončena (viz sp. zn. 8 A 28/2025, 11 A 19/2025 či 17 A 37/2025), žalobce nikterak nereagoval na výzvu soudu k odstranění vad podané žaloby, případně neuhradil soudní poplatek z podané žaloby (viz sp. zn. 10 A 52/2022); ve věci sp. zn. 8 A 85/2025, dosud neskončené, žalobce nebyl osvobozen od soudních poplatků, z důvodu zjevné neúspěšnosti jeho návrhu. Ve věci sp. zn. 17 A 23/2025 pak žalobce na výzvu k odstranění vad žaloby reagoval způsobem, který se zcela míjel s předmětem projednávané věci.
11. Žalobce tedy opakovaně zasílá soudu podání obdobného obsahu a kvality, aniž jakkoli reaguje na výtky a poučení ze strany soudu. Mnohokrát byl poučen o náležitostech žaloby a také o tom, že tyto náležitosti musí být schopen aspoň v základních obrysech uvést i žalobce jako právní laik; zejména to, čeho se dožaduje a proč má za to, že došlo k porušení jeho práv v konkrétní věci (např. v řízení sp. zn. 17 A 23/2025). Pokud přesto i v nynější věci znovu pouze obecně (a notně expresivně) napadá postup žalované za posledních 7 let, aniž vůči jejímu postupu (a už vůbec ne napadenému rozhodnutí) vznáší konkrétnější výtky, svědčí to o tom, že jeho cílem není skutečně se domoci soudní ochrany, ale fakticky jen obstruovat; vést jen „spor pro spor“. K tomu přistupuje jeho postup ve věcech, kde byl osvobozen od soudních poplatků a kdy mu byl ustanoven zástupce. Soud uzavírá, že jednání žalobce vykazuje znaky zjevného zneužití práva, takovému přístupu nelze poskytovat ochranu.
12. Kromě toho má soud žalobu i za opožděnou ve smyslu § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.  
13. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle nějž žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
14. Žalobce uvedl a soud z kopie doručenky zaslané žalovanou ověřil, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno 10. 7. 2025. Lhůta k podání žaloby tak uplynula 10. 9. 2025 (středa). Žaloba však byla soudu doručena cestou poskytovatele poštovních služeb až dne 17. 9. 2025. Z razítka na poštovní obálce se podává, že žalobce žalobu k poštovní přepravě podal 15. 9. 2025, tudíž po lhůtě k podání žaloby. Vzhledem k výše uvedenému závěru o nutnosti žalobu odmítnout z jiného zákonného důvodu soud již dále neověřoval, zda žalobce nepředal zásilku obsahující žalobu ve věznici příslušnému pracovníku dříve (a zda ta nebyla poště předána se zpožděním). Poštovní obálka obsahuje toliko razítko Vězeňské služby a vedle něj pak razítko s datem 15. 9. 2025. To odpovídá postupu dle § 24 odst. 6  vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, podle něhož korespondenci, v níž odsouzený podává opravný prostředek ve smyslu právních předpisů a Vězeňské službě je tato skutečnost známa, opatří pověřený zaměstnanec Vězeňské služby prezentačním razítkem věznice a datem, kdy bylo takové podání učiněno. I pokud by Vězeňská služba takto nepostupovala, obálka by standardně měla obsahovat tzv. datumovku s datem převzetí k přepravě (srov. popis praxe odesílání zásilek z věznice v usnesení NSS z 25. 7. 2019, č. j. 1 As 192/2019 - 30). Podle soudu je proto možné spolehlivě vycházet z data uvedeného na poštovní obálce.
15. Bez ohledu na tuto skutečnost lze však uzavřít, že žalobu je nutné odmítnout podle § 68 písm. f) s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., jelikož sleduje zjevné zneužití práva.
16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případě, že byl návrh odmítnut, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u NSS, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, který o ní též rozhoduje.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha  6. října 2025

Mgr. Martin Lachmann v. r.

předseda senátu