USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. ve věci

žalobce: R. K., narozený X

státní příslušnost Ukrajina

  bytem X

  zastoupen advokátem Mgr. Pavlem Čižinským

  sídlem Varšavská 714/38, Praha 2

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2024, č. j. OAM-1831-28/ZR-2023,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem k rukám jeho zástupce, Mgr. Pavla Čižinského, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto, že platnost žalobcova povolení k trvalému pobytu se ruší podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), a podle § 77 odst. 3 téhož zákona se mu stanoví lhůta k vycestování z území 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
2. Podle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců žaloba proti správnímu rozhodnutí musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
3. Z listinných podkladů, které si soud od žalovaného vyžádal vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno fikcí dne 2. 4. 2024 na adresu uvedenou v informačním systému cizinců: X. Žaloba proti němu však byla podána až dne 14. 7. 2025, a je tudíž zřejmé, že se tak stalo po marném uplynutí lhůty stanovené k tomuto úkonu zákonem, tj. po uplynutí zákonné lhůty.
4. Žalobce v žalobě namítal, že doručení napadeného rozhodnutí nelze považovat za platné, neboť v době vydání napadeného rozhodnutí měl zřízenu datovou schránku, do které byl žalovaný povinen mu napadené rozhodnutí doručit, což se však nestalo.
5. Soud se za účelem ověření tvrzení žalobce obrátil na Digitální a informační agenturu, která dne 13. 8. 2025 sdělila, že datová schránka fyzické osoby ID X, jejímž držitelem je žalobce, byla zřízena dne 31. 10. 2023, zpřístupněna byla dne 4. 6. 2024 a od té doby je trvale přístupná. S touto informací soud seznámil právního zástupce žalobce a umožnil mu se ve stanovené lhůtě jednoho týdne k této písemnosti vyjádřit, čehož právní zástupce žalobce nevyužil.
6. Z uvedeného je zřejmé, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno správně na adresu uvedenou v informačním systému cizinců, neboť svou datovou schránku zpřístupnil až dva měsíce poté, co mu bylo napadené rozhodnutí doručeno.
7. Pokud žalobce tvrdil, že má zřízenu ještě další datovou schránku ID X z titulu svého podnikání, lze odkázat na ustálenou judikaturu správní soudů, dle které do jednotlivých typů datových schránek lze řádně doručovat pouze dokumenty, které souvisí s činností či postavením držitele dané datové schránky. (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016, č. j. 8 As 109/2015-38).
8. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobce podal žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta 30 dnů k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), žalobu pro opožděnost odmítl.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
10. V důsledku odmítnutí žaloby bude žalobci po právní moci tohoto usnesení v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vrácen jím zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.
11. K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval ve věci samé – o důvodnosti žaloby. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).

          Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Liberec 1. září 2025

Mgr. Karolína Tylová, LL.M. v. r.

samosoudkyně