USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Kryštofa Horna, soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Jana Peroutky ve věci

žalobce:  Ing. P. R.

bytem X

    zastoupený advokátem Mgr. Davidem Metelkou

    sídlem Boleslavova 901/7, Ostrava

proti

žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje

Zborovská 81/11, Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2025, č. j. 085600/2025/KUSK,

takto:

I.                    Žaloba se odmítá.

II.                 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Městský úřad Beroun (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 16. 9. 2024, č. j. MBE/61234/2024/VYST-BiL (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), rozhodl o dodatečném povolení stavby: oplocení pozemků parc. č. XA a parc. č. XB v katastrálním území X (dodatečné povolení stavby opěrné stěny, která tvoří oplocení pozemků parc. č. XC a parc. č. XD katastrálním území X) a stanovil podmínky pro dokončení stavby.
2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání. Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 6.2025, č. j. 085600/2025/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), část výroku prvostupňového rozhodnutí definující stavbu změnil tak, že stavbou je oplocení pozemků parc. č. XA, st. p. XB a st. p. XC v katastrálním území X (dodatečné povolení stavby opěrné stěny, která tvoří oplocení pozemků parc. č. XA, st. p. XB a st. p. XC v katastrálním území X). Ve zbývajícím rozsahu žalovaný žalobcovo odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
3. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), doručenou soudu dne 10. 8. 2025 prostřednictvím datové schránky jím zplnomocněného zástupce, domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
4. Soud nejprve zkoumal včasnost podané žaloby.
5. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
6. Takovou zvláštní úpravu představuje mj. zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“). Ten obsahuje vlastní pravidla pro soudní přezkum rozhodnutí stavebních úřadů, Podle § 306 nového stavebního zákona lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno (odst. 1). Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (odst. 2).
7. Podle § 331 nového stavebního zákona soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
8. Podle § 334a odst. 3 věty druhé nového stavebního zákona pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 4 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024.
9. Předcházející správní řízení o dodatečném povolení stavby bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a bylo v něm podle tohoto zákona postupováno. Napadené rozhodnutí ale bylo následně vydáno i oznámeno (doručeno) žalobci za účinnosti nového stavebního zákona.
10. V souvislosti se změnou stavebních právních předpisů se judikatura zabývala otázkou „zkrácení“ žalobních lhůt. Ve vztahu k rozhodnutím vydaným a oznámeným za účinnosti nového stavebního zákona NSS vyslovil, že se aplikuje jednoměsíční žalobní lhůta podle § 306 odst. 1 nového stavebního zákona (srov. rozsudky NSS ze dne 9. 4. 2025, č. j. 1 As 10/2025-34, ze dne 17. 4. 2025, č. j. 1 As 25/2025-30, ze dne 22. 4. 2025, č. j. 1 As 297/2024-46, a ze dne 22. 4. 2025, č. j. 1 As 247/2024-90). V odkazovaných rozsudcích NSS přihlédl i k nálezu ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24, v němž Ústavní soud řešil zkrácení žalobní lhůty pro podání žaloby po změně stavebních předpisů, a to v průběhu již započaté lhůty. NSS připomenul, že se zmiňovaný nález „týká situace, ve které napadené správní rozhodní bylo jak vydáno, tak i doručeno ještě před účinností uvedeného ustanovení [§ 306] nového stavebního zákona, tedy skutkové situace zcela odlišné od nyní souzené věci, a zde vyslovené závěry se proto v nynější věci neuplatní.“ S tímto náhledem ohledně (ne)uplatnitelnosti nálezu sp. zn. I. ÚS 3241/24 v případech obdobných nyní posuzované věci se soud ztotožňuje. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3241/24 řešil hraniční případ (obecně přijatelné) nepravé retroaktivity. Stěžovatelka byla při absenci výslovných přechodných ustanovení zkrácena na svém dříve vzniklém právu podat žalobu ve lhůtě dvou měsíců. To není případ nynějšího žalobce. Žalobci nezačala plynout dvouměsíční lhůta k podání žaloby za účinnosti staré právní úpravy, kdy by mohl mít legitimní očekávání v to, že délka již započaté lhůty bude zachována. Podobně NSS dříve uzavřel, že se „zkrácená“ žalobní lhůta uplatní i v případě, bylo-li správní rozhodnutí oznámeno za účinnosti nové právní úpravy, byť bylo vydáno ještě za účinnosti staré právní úpravy (rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2025, č. j. 10 As 241/2024-42).
11. Žalobce v žalobě uvedl, že mu bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 20. 6. 2025. To je zřejmé i z doručenky, kterou žalobce k žalobě přiložil, a z doručenky soudu předložené žalovaným. Soudu ale byla žaloba doručena prostřednictvím datové schránky dne 10. 8. 2025, a proto podle právní úpravy účinné ke dni zahájení řízení před soudem činila lhůta pro podání žaloby jen jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí. V souladu s pravidly počítání lhůt podle § 40 odst. 2 a odst. 3 ve spojení s § 40 odst. 6 s. ř. s. žalobci uplynula lhůta pro podání žaloby v délce jednoho měsíce v pondělí 21. 7. 2025. Žaloba doručená v neděli 10. 8. 2025 je tudíž opožděná. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.).
12. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.
13. Soudu proto nezbylo než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u NSS, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje NSS.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz

Praha 25. srpna 2025

Kryštof Horn v. r.

předseda senátu