USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Krupičkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Lukáše Pišvejce v právní věci žalobce: V. B., proti žalovanému: Vězeňská služba České republiky, Věznice Rapotice, se sídlem Lesní Jakubov 44, Náměšť nad Oslavou, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 7. 2025, č. j. 31 A 30/2025‑25,

takto:

1.                 Kasační stížnost   se   odmítá.  

2.              Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]                Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností podanou dne 22. 7. 2025 domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Brně, jímž tento soud nevyhověl jeho žádostem o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce. Kasační stížnost však neobsahovala konkretizované skutkové či právní důvody, z nichž by bylo zřejmé, proč stěžovatel považuje napadené usnesení krajského soudu za nezákonné. Nejvyšší správní soud jej proto usnesením ze dne 3. 9. 2025, č. j. 3 As 105/2025‑21, vyzval k tomu, aby kasační stížnost o tyto důvody doplnil, k čemuž mu stanovil lhůtu v délce jednoho měsíce od doručení usnesení. Současně zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce a poučil jej o následcích, které nastanou, jestliže výzvě nevyhoví. Usnesení s výzvou k doplnění kasační stížnosti stěžovatel obdržel dne 5. 9. 2025, kasační stížnost však do dnešního dne nedoplnil.

[2]                Podle § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude‑li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví‑li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

[3]                Podle § 106 odst. 1 s. ř. s., kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.

[4]                Podle § 106 odst. 3 s. ř. s., nemá‑li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody.  Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

[5]                Stěžovatel vadu kasační stížnosti spočívající v absenci kasačních námitek ve stanovené lhůtě neodstranil. Doplnění soudu adresoval až 20. 10. 2025, tedy více než dva týdny po uplynutí měsíční lhůty k odstranění vad kasační stížnosti, bez toho, aby požádal o prodloužení této lhůty.

[6]                Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud stěžovatel v kasační stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje (§ 106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu neodstraní, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003‑40). Obdobně je tomu i v nyní projednávané věci, kdy stěžovatel svou kasační stížnost nedoplnil ve lhůtě podle § 106 odst. 3 s. ř. s. Takto formulovanou kasační stížnost tudíž nelze považovat za dostačující ve smyslu požadavků vyplývajících z § 106 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud tudíž dospěl k závěru, že pro tento nedostatek nebylo možné v řízení o kasační stížnosti pokračovat, když právě jen v této lhůtě lze rozšířit důvody kasační stížnosti. To stěžovatel neučinil, respektive tak učinil po této lhůtě, přestože byl o následcích s tím spojenými poučen (shodně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2025, č. j. 4 As 171/2025‑37, ze dne 16. 7. 2025, č. j. 2 Afs 116/2025‑22, ze dne 26. 6. 2025, č. j. 9 As 68/2025‑34, a další).

[7]                Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.

[8]                Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:  Proti tomuto usnesení    nejsou    opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 22. října 2025

Mgr. Lenka Krupičková

předsedkyně senátu