[OBRÁZEK]ČESKÁ  REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM  REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci

žalobce:     X

                  bytem X

                  zastoupen Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem

                  sídlem Pod křížkem 428/4, 147 00 Praha 4 

proti

žalované:    Česká správa sociálního zabezpečení

                   sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5          

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 5. 2024, č. j. X

 takto: 

1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 5. 2024, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 15 415 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Roberta Tschöpla, advokáta.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 7. 5. 2024, č. j. X (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 1. 2024, č. j. X, jímž byl žalobci podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) ode dne 26. 7. 2023 zvýšen invalidní důchod pro invaliditu I. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 11. 2023 žalobce již není invalidní podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění pro invaliditu I. stupně, zároveň byl podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona uznán od 26. 7. 2023 invalidní pro invaliditu II. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 60 %.

2. V námitkovém řízení byl dne 23. 4. 2024 vypracován posudek Institutem posuzování zdravotního stavu, podle kterého se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti od 26. 4. 2023 do 25. 7. 2023 je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 6b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. V období od 26. 7. 2023 pak zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 6d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 %. 
3. Žalobce v podané žalobě vyjádřil nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu posudkovými lékaři, měl za to, že posudky nelze považovat za dostatečně přesvědčivé, úplné a přezkoumatelné. Namítal nesprávně stanovené datum vzniku invalidity a rovněž určení stupně invalidity. Měl za to, že datum vzniku invalidity mělo být stanoveno již ke dni 26. 12. 2022, kdy k tomuto datu byla žalobci diagnostikována progresivní roztroušená skleróza, jak vyplývá z lékařské zprávy z neurologie ze dne 26. 12. 2022, kterou měl posudkový lékař Institutu pro posuzování zdravotního stavu k dispozici. Od tohoto data tedy od 26. 12. 2022 do 25. 7. 2023 se u žalobce jednalo o invaliditu II. stupně, zatímco od 25. 7. 2023 až do současnosti se u žalobce jedná o invaliditu III. stupně. V této souvislosti žalobce poukázal na propouštěcí zprávu ze dne 26. 4. 2023, kdy tato propouštěcí zpráva stanovuje EDSS na hodnotu 6, což dle kapitoly VI, bodu 6c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. odpovídá míře poklesu pracovní schopnosti o 50 % a tedy invaliditě II. stupně. Žalobce dále poukázal na lékařskou zprávu ze dne 26. 7. 2023, dle které byla hodnota EDSS stanovena již 6,5, chůze maximálně 40-50 m s pomocí dvou holí. Dále žalobce namítl, že posudkový lékař a potažmo žalovaná jakkoli nepromítli do určení míry poklesu pracovní schopnosti diagnózu posttraumatické stresové poruchy od roku 2020 u žalobce, dokladovanou znaleckým posudkem MUDr. X ze dne 5. 7. 2023 a nevzali rovněž v potaz druhý doložený znalecký posudek MUDr. X ze dne 2. 12. 2023 dle kterého byla žalobci diagnostikována izolovaná ataka deprese s poměrně značnými úzkostmi a dále pak mírná kognitivní porucha. Uvedená zdravotní postižení pak nebyla zohledněna při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti dle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevypořádala s tvrzeným rozporem mezi lékařskými zprávami doloženými žalobcem v průběhu řízení a posouzením jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, považuje žalobce napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Z uvedených důvodů žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.
4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě argumentovala shodně jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla zamítnutí žaloby.
5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobce požádal Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 20. 2. 2025 soud zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona, nešlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) uvedeného zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Posudková komise konstatovala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla roztroušená skleróza. Od data 26. 4. 2023 do 25. 7. 2023 komise shledala i při dalších postiženích a pracovní anamnéze míru poklesu pracovní schopnosti žalobce 35 % při zařazení do položky 6b kapitoly VI, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a byl konstatován vznik invalidity I. stupně a dále byla i při dalších postiženích a pracovní anamnézy konstatována od 26. 7. 2023 míra poklesu pracovní schopnosti 50 % při zařazení do položky 6c kapitoly VI, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a byl konstatován vznik invalidity II. stupně. Platnost posudku byla stanovena do 28. 2. 2027 vzhledem k věku, klinickým okolnostem a dosud konstatované míře poklesu pracovní schopnosti.
6. Žalobce vyjádřil nesouhlas se závěry posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze, a to v otázce data vzniku invalidity a jejího stupně.
7. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové zpracovala k žádosti soudu srovnávací posudek dne 5. 8. 2025. Z tohoto posudku soud zjistil, že do data 25. 7. 2023 nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Zdravotní stav žalobce nebyl dlouhodobě nepříznivý. Od data 26. 7. 2023 k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 uvedeného zákona. Šlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) uvedeného zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 % doba platnosti posudku byla stanovena trvale. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti považuje Posudková komise MPSV Hradec Králové k datu 26. 7. 2023 roztroušenou sklerózu – primárně progresivní formu, se stanovením diagnózy a zahájením léčby v 1/2023, od 4/2023 na biologické léčbě, v 7/2023 i přes léčbu s prokázanou funkčně významnou progresí. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena podle kapitoly VI, položky 6d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. na 60 %. Komise uvedla, že horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti volí vzhledem k charakteru a průběhu základního onemocnění. Vzhledem k pracovní kvalifikaci a celoživotně vykonávané profesi byla dle § 3 odst. 2 citované vyhlášky procentní míra poklesu pracovní schopnosti zvýšena o 10 % na celkových 70 %. Výkon výdělečné činnosti pojištěnce nevyžaduje zcela mimořádné podmínky podle § 6 vyhlášky o posuzování invalidity. Komise dále konstatovala, že v období od data žádosti do stanovení diagnózy, zhodnocení průběhu a účinnosti nastavení základní léčby (tj. minimálně do 25. 7. 2023) nebylo možné hodnotit ve vztahu k daným posudkovým kritériím zdravotní stav jako dlouhodobě nepříznivý. Zdravotní stav v této době odpovídal dočasné pracovní neschopnosti (výplatě nemocenského). Vzhledem k progresivnímu průběhu onemocnění i přes adekvátní terapii dospěla posudková komise k závěru, že zdravotní stav žalobce lze k datu 26. 7. 2023, kdy bylo dle neurologického vyšetření z téhož dne doloženo další zhoršování zdravotního stavu, EDSS 6,5, prokázána optická polyneuropatie, nově uváděn i neurogenní močový měchýř, hodnotit jako dlouhodobě nepříznivý, s ohledem na charakter celoživotně vykonávané pracovní profese s podílem v.s. reaktivních duševních obtíží včetně poruchy koncentrace, pozornosti při závažném onemocnění již jako odpovídající III. stupni invalidity, bez předpokladu funkčně významného zlepšení v čase. Posudková komise dále uvedla, že byly doloženy psychiatrické nálezy, vyšetření probíhala pouze pomocí Skype. V této souvislosti komise uvedla, že akceptuje reaktivní obtíže při stanovení závažné diagnózy, dopad na schopnost koncentrace, pozornost, zvýšenou únavnost při základní diagnóze. Stanovení tíže kognitivní poruchy, posttraumatické poruchy, anxiózně-depresivního syndromu a nastavení léčby považuje v případě posuzovaného bez cíleného vyšetření nejlépe za hospitalizace (ale jistě za opakované přítomnosti v ambulanci specialisty) za velmi problematické, nepřezkoumatelné vzhledem k tomu, že stanovení uvedeného nemá již vliv na výsledek posouzení k datu vydání napadeného rozhodnutí, posudková komise v tomto směru další šetření neprováděla. Ostatní zdravotní postižení uvedená v diagnostickém souhrnu pak nemají vliv na stanovení míry poklesu pracovní schopnosti. Posudková komise dále v rámci rekapitulace dosavadního řízení ve věci invalidity uvedla, že jí byl předložen posudek Institutu pro posuzování zdravotního stavu Praha ze dne 14. 2. 2025 ve věci invalidity dle kterého u žalobce nejde již o invaliditu II. stupně, ale o invaliditu III. stupně, kdy za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo hodnoceno zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položky 6e přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 70 %, den vzniku invalidity 20. 10. 2024 s dobou platnosti trvale. Posudková komise MPSV Hradec Králové závěrem konstatovala, že se od posudků vypracovaných v rámci soudního řízení liší. Uvedla, že vzhledem k funkčně významně progredujícím projevům základního onemocnění s obtížemi somatickými (tíže postižení motorických schopností dle současných poznatků vědy je ireverzibilní), ale i v duševních schopnostech, s prokázanými nálezy na MR mozku i optické neuropatie na základě elektrodiagnostiky stanovuje vznik invalidity III. stupně již na základě neurologického nálezu ze dne 26. 7. 2023. Do této doby dle posudkových kritérií se nejednalo o zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý (ustálený, s možností zhodnocení vývoje v čase, výsledku terapie apod., tj. s možností hodnotit minimálně 1/2 – 1 rok trvající tíži postižení zdravotního stavu při adekvátní terapii).
8. Při jednání u Městského soudu v Praze dne 18. 9. 2025 právní zástupce žalobce i zástupkyně žalované s odkazem na závěry učiněné Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové ze dne 5. 8. 2025 navrhli zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

9. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
10. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70% se jedná o invaliditu III. stupně.
11. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění, posuzuje podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudek uvedené posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz, podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s.ř.s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, aby své posudkové závěry řádně zdůvodnila. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem, jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
12. Žalobce v podané žalobě vyjádřil nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu posudkovými lékaři v prvostupňovém i v námitkovém řízení a namítl, že v daném případě byly splněny zákonné podmínky pro přiznání invalidního důchodu II. stupně v období od 26. 12. 2022 do 25. 7. 2023 a invalidního důchodu III. stupně v období od 25. 7. 2023 do současnosti. Při posuzování této námitky, a tedy důvodnosti podané žaloby vycházel soud v tomto směru z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové ze dne 5. 8. 2025, který na rozdíl od předchozích posudků vypracovaných posudkovými lékaři v průběhu správního i soudního řízení, považoval za nejkomplexnější a nejpřesvědčivější. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové, zasedající v řádném složení, za přítomnosti lékaře s odborností psychiatrie s odkazem na zdravotnickou dokumentaci žalobce dostatečně a přezkoumatelně odůvodnila, proč má za to, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí, tedy k datu 7. 5. 2024 lze zdravotní stav žalobce hodnotit dle kapitoly VI, položky 6d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s  mírou poklesu pracovní schopnosti ve výši 60 % zvýšenou dle § 3 odst. 2 citované vyhlášky o 10 %, tedy  celkem ve výši 70 %  a s datem vzniku invalidity dne 26. 7. 2023. K datu vzniku invalidity III. stupně posudková komise uvedla, že ho oproti posudkům vypracovaným posudkovými lékaři v průběhu správního i soudního řízení, stanovuje již na základě neurologického nálezu ze dne 26. 7. 2023 vzhledem k funkčně významně progredujícím projevům základního onemocnění s obtížemi somatickými (tíže postižení motorických schopností dle současných poznatků vědy je ireverzibilní), ale i v duševních schopnostech, s prokázanými nálezy na MR mozku i optické neuropatie na základě elektrodiagnostiky. Posudková komise rovněž dostatečně a přezkoumatelně odůvodnila, proč má za to, že do data 25. 7. 2023 nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. V této souvislosti uvedla, že v období od data žádosti do stanovení diagnózy, zhodnocení průběhu a účinnosti nastavené léčby, tj. minimálně do 25. 7. 2023 nebylo možné hodnotit ve vztahu k daným posudkovým kritériím zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý (ustálený, s možností hodnotit minimálně 1/2-1 rok trvající tíži postižení zdravotního stavu při adekvátní terapii. Uvedený posudek splňuje kritéria úplnosti a přesvědčivosti. O správnosti a úplnosti stanovené klinické diagnózy onemocnění žalobce, jakož i o stanovení a řádném zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce a rovněž i o stanovení data vzniku invalidity III. stupně proto není pochyb a pokud dle něj šlo u žalobce o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění s datem vzniku invalidity dnem 26. 7. 2023, napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil.
13. Žalovaná je povinna dle ustanovení § 78 odst. 5 s. ř. s. po právní moci tohoto rozsudku vydat nové rozhodnutí, ve kterém se bude řídit právním názorem soudu uvedeným výše.
14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., dle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch právo na náhradu nákladu řízení před soudem. Náklady vynaložené žalobcem na dané řízení představují náhradu nákladů právního zastoupení, spočívající v odměně za dva úkony právní služby, tj. převzetí, sepsání žaloby po 1 000 Kč (§ 7 bod 3, § 9 odst. 2 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024) a za dva úkony právní služby, tj. repliky ze dne 10. 4. 2025 a účast při jednání soudu dne 18. 9. 2025 po 4 620 Kč, celkem 11 240 Kč (§ 7 bod 5, § 9 odst. 5 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025) a náhrady hotových výdajů v částce 600 Kč za dva úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024) a 900 Kč za dva úkony po 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025), celkem se jedná o částku 12 740 Kč. Tato částka se zvyšuje o hodnotu příslušné daňové sazby, ve výši 2 675 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobci celkem na nákladech řízení částku 15 415 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 18. září 2025

JUDr. Dana Černá v. r.

samosoudkyně