[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci
žalobce: XXX
zastoupen advokátem Mgr. Petrem Václavkem
sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou, 936/3, Praha 7
v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spatřované v řízení o žalobcově žádosti o povolení k trvalému pobytu, které žalovaný vede pod č. j. OAM-08524/TP-2019.
takto:
Odůvodnění:
[1] Dne 12. 6. 2019 bylo u Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, zahájeno řízení ve věci žalobcovy žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu, sp. zn. OAM-08524/TP-2019.
[2] Ačkoli je podle ust. § 169t odst. 6 písm. h) bod 2. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále též „zákon o pobytu cizinců“) správnímu orgánu k rozhodnutí stanovena lhůta 60 dnů ode dne podání žádosti (případně 90 dnů, pokud se jedná o zvlášť složitý případ), zmocněný zástupce žalobce se seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí až dne 15. 8. 2024. Žalobce následně podal své vyjádření dne 16. 9. 2024. Poté již však nebylo vydáno v žalobcově věci žádné rozhodnutí, ani nebyl žalobce vyzýván, aby odstranil vady svého podání. Žalobce proto uvádí, že „[s] ohledem na skutečnost, že od posledních úkonů žalovaného ve věci uplynul téměř rok a žalovaný ani 6 let po podání žádosti ve věci nevydal rozhodnutí, má žalobce za to, že je žalovaný správní orgán nečinný“.
[3] Dne 10. 3. 2025 podal žalobce návrh na provedení opatření proti nečinnosti, který byl Komisí pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále též „Komise“) vydán dne 7. 4. 2025 pod č. j. MV-43720-3/SO-2025. Žalovanému Komise přikázala, aby vydal předmětné rozhodnutí do 60 dnů ode dne doručení opatření proti nečinnosti.
[4] Žalobce následně podal dne 18. 6. 2025 žalobu, kde uvádí, že není v jeho možnostech zjistit, ve který den bylo žalovanému fakticky doručeno výše uvedené opatření proti nečinnosti. Z toho důvodu nelze „s jistotou“ stanovit den uplynutí 60denní lhůty k vydání rozhodnutí. Dodává, že na základě údajů z doručenky lze potvrdit, že jeho zástupce obdržel opatření proti nečinnosti pomocí datové zprávy v den vyhotovení onoho rozhodnutí o návrhu na provedení opatření proti nečinnosti (dne 7. 4. 2025, v 10:11:26). Z toho vyvozuje, že „[v] takovém případě by bylo opatření proti nečinnosti žalovanému doručeno téhož dne, jelikož žalovaný v tomto řízení vystupuje v postavení orgánu veřejné moci, proto u něj dochází k doručení datové zprávy okamžikem dodání (…) do jeho datové schránky“. Z výše uvedeného tak žalobce uvádí, že lhůta k vydání rozhodnutí by v daném případě uplynula dne 6. 6. 2025. Podotýká, že ani odeslání datové zprávy o několik dní později nic nemění na skutečnosti, že předmětná lhůta již uplynula.
[5] Žalobce z výše uvedeného důvodu žádá soud, aby vydal rozsudek, jímž žalovanému uloží povinnost rozhodnout o dané žádosti v rozsudkem stanovené lhůtě.
[6] Ve svém vyjádření ze dne 29. 7. 2025, č. j. OAM-8524/TP-2019, žalovaný požaduje zamítnutí žaloby.
[7] Žalovaný se ohrazuje proti tvrzení žalobce o údajné nečinnosti. Uvádí, že „nečinný není a nebyl, prováděl a provádí nezbytné úkony za účelem vyřízení předmětné žádosti“. K tomuto odkazuje na přiložený spisový materiál.
[8] Namítá, že v období od 10. 6. 2019 do 27. 9. 2024 probíhalo konzultační řízení vedené správním orgánem s žalobcem. Dle údajů poskytnutých od SIRENE Německo vyšlo najevo, že žalobce v Německu nelegálně vykonával práci v nehtovém studiu. Na výzvu hlídky městské policie předložil žalobce německý identifikační průkaz se jménem XXX, státní příslušnost Vietnamská socialistická republika. Jednalo se o pozměněný průkaz. Žalobce byl poté na dobu 5 let ze Spolkové republiky Německo vyhoštěn a jeho údaje byly zapsány do Schengenského informačního XXX Dodává, že platnost daného záznamu skončila 25. 3. 2022. Žalovaný zdůrazňuje, že žalobce se tak stal osobou, které nebylo možné povolit vstup do žádného ze smluvních států Schengenské úmluvy. Proto nebylo možné žalobci vydat ani povolení k trvalému pobytu.
[9] Dle informací žalovaného měl žalobce platné pobytové oprávnění k dlouhodobému pobytu na území ČR naposledy v období od 19. 6. 2017 do 18. 6. 2019. Žalobce popisuje následný průběh žalobcových žádostí takto: „Dne 12.06.2019 (ve stejný den požádal o udělení trvalého pobytu) požádal žalobce o prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem podnikání, č.j. OAM-13797/DP-2019, žádosti nebylo vyhověno z důvodu, že osobní údaje žalobce byly evidovány v SIS. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu nabylo právní moci dne 13.08.2021. Zamítnutím žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu žalobci zanikla žalobci fikce pobytu na území ČR. Od tohoto data nebyl oprávněn pobývat na území ČR a na výsledek žádosti o udělení trvalého pobytu měl vyčkat mimo území ČR. Dne 09.09.2024 se osobně dostavil se zmocněným zástupcem na Odbor cizinecké policie, odd. pobytové kontroly, pátrání a eskort v Příbrami, kde uvedl, že na území ČR nedisponuje žádným platným pobytovým oprávněním. Dne 09.10.2024 požádal o vízum strpění, č.j. XXX, žádosti nebylo vyhověno, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum strpění nabylo právní moci dne 05.11.2024. Dne 23.05.2025 bylo vydáno příslušným orgánem Policie ČR („PČR“) rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce, proti kterému se dotčený v zákonné lhůtě odvolal, dne 18.06.2025 své odvolání doplnil. Dne 23.05.2025 byly osobní údaje žalobce vloženy SIRENE Česká republika do SIS na dobu 3 let. Dne 15.07.2025 správní orgán požádal o součinnost PČR, konkrétně o provedení pobytové kontroly na adrese XXX s cílem ověřit, zda žalobce pobývá na území ČR či nikoliv (správnímu orgánu není známo, že by žalobce vycestoval z území ČR).“
[10] Žalovaný uvádí, že nezastírá nestandardně dlouhou dobu řízení o žalobcově žádosti. Argumentuje však, že tato délka řízení vyplývá z okolností daného případu. Dodává, že poté, co se mu dostane výsledku pobytové kontroly, umožní zmocněnému zástupci žalobce, aby se seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí. Až uplyne lhůta pro seznámení se s těmito podklady, bude následně vydáno i rozhodnutí ve věci.
[11] Ve vztahu k žalobcově námitce nečinnosti správního orgánu od srpna roku 2024 žalovaný uvádí, že toto je způsobeno čekáním na výsledek řízení o správním vyhoštění žalobce. Dodává, že z telefonického rozhovoru s příslušným policejním odborem, který proběhl dne 31. 7. 2025, vyplynulo, že dne 26. 6. 2025 byl spis o správním vyhoštění postoupen odvolacímu orgánu. Proto by mělo být ve věci správního vyhoštění brzy vydáno rozhodnutí.
[12] V reakci na námitku nemožnosti zjištění dne, kdy bylo správnímu orgánu opatření Komise doručeno, žalovaný připomíná možnost zmocněného zástupce žalobce nahlédnout do spisového materiálu nebo požádat o vyrozumění o stavu řízení.
[13] V souladu s ust. § 80 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), který stanoví: „Žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení (…)“, se soud nejdříve zabýval ověřením, zda žalobce podal žalobu včas – v rámci jednoroční lhůty, což bylo splněno.
[14] Dále ověřoval, zda žalobu podala osoba k tomu oprávněná, tedy osoba, jíž svědčí žalobní legitimace podle § 79 odst. 1 s. ř. s., kde se uvádí: „Ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.“
[15] Ve správním spise soud ověřil, že žalobce skutečně podal dne 10. 3. 2025 návrh na provedení opatření proti nečinnosti, který pod sp. zn. OAM-8524/TP-2019 adresoval Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Žalobce se jím domáhal daného opatření v souladu s § 80 odst. 4 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Dále soud shledal, že na základě výše uvedeného návrhu vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 7. 4. 2025 opatření proti nečinnosti (č. j. MV-43720-3/SO-2025), kde bylo žalovanému v důsledku nedodržení lhůty stanovené § 169t odst. 6 písm. g) bod 2 zákona o pobytu cizinců přikázáno vydat do 60 dnů od doručení opatření rozhodnutí ve věci žádosti žalobce. Soud tedy shledal, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky, které stanoví § 79 odst. 1 s. ř. s. k ochraně proti nečinnosti správního orgánu.
[16] Dle ust. § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje zdejší soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni vydání tohoto rozsudku. Jelikož soudu není známo, že by žalovaný k tomuto dni vydal předmětné rozhodnutí ve věci žalobcovy žádosti, shledal soud, že žalovaný je stále nečinný, přičemž je povinen vydat rozhodnutí v této věci (byť jeho obsah bude jakýkoliv).
[17] Z výše uvedených důvodů proto soud došel k závěru, že žaloba je důvodná.
[18] Jelikož byl žalobcův návrh důvodný, uložil soud žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku, aby o žádosti žalobce rozhodl do jednoho měsíce ode dne jeho právní moci (§ 81 odst. 2 s. ř. s.).
[19] Výrokem II. rozhodl soud o nákladech řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Účastníkem, který měl ve věci plný úspěch, je žalobce, neboť soud shledal žalovaného nečinným a uložil mu povinnost vydat rozhodnutí ve věci jeho žádosti.
[20] Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).
[21] Náklady žalobce za řízení o žalobě tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč za žalobu a odměna advokáta. Ta zahrnuje dva úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení a sepsání žaloby [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], přičemž za každý z nich náleží částka 4 620 Kč [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a paušální náhrada hotových výdajů v částce 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Za řízení o žalobě tak zástupci žalobce náleží odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 10 140 Kč [2 x (4 620 + 450)]. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tato částka o částku 2 130 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty na celkovou částku 12 270 Kč. Celkové náklady za řízení o žalobě tak činí 14 270 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha dne 18. září 2025
JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r.
předseda senátu