č. j. 41 A 16/2025-40

 

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci

žalobce:

F. P., narozen X

státní příslušník Íránské islámské republiky

bytem X

proti

 

žalovanému:

Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MV-102866-4/SO-2025 ze dne 23. 7. 2025

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Rozhodnutím ze dne 21. 5. 2025 Ministerstvo vnitra podle § 87e odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zamítlo žalobcovu žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, neboť žalobce se dopustil obcházení zmíněného zákona tím, že účelově uzavřel manželství. Ministerstvo vnitra zároveň žalobci stanovilo lhůtu k vycestování z území v délce 35 dnů od právní moci rozhodnutí. Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 7. 2025 zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu.
  2. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, která je jako institut upravena v části třetí hlavě druhé prvním dílu zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. v § 65 až § 78. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze takovou žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
  3. Podle speciální úpravy v § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců musí být žaloba podána do třiceti dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.
  4. Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle odstavce 2 věty první téhož ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odstavce 3 věty první téhož ustanovení, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který  povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
  5. Soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobci řádně doručeno do vlastních rukou dne 6. 8. 2025, jak vyplývá z dodejky, která je k napadenému rozhodnutí připojena a je opatřena podpisem žalobce potvrzujícím doručení právě dne 6. 8. 2025 (viz č. l. 39 soudního spisu).
  6. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byla v případě žalobou napadeného rozhodnutí středa 6. 8. 2025. Třicetidenní lhůta pro podání žaloby počala plynout ve čtvrtek 7. 8. 2025 a skončila v pátek 5. 9. 2025.
  7. Pro zachování lhůty k podání žaloby tudíž bylo třeba, aby ji žalobce nejpozději dne 5. 9. 2025 předal soudu nebo jemu zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předal orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobce neučinil.
  8. Žalobce totiž sice dne 5. 9. 2025 odeslal žalobu prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty), nicméně nikoli zdejšímu soudu, nýbrž Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, jak vyplývá z obálky založené na č. l. 27 soudního spisu. Ačkoli tak žalobce patrně učinil nedopatřením, při posuzování včasnosti žaloby je třeba vycházet z toho, že žalobce žalobu zaslal okresnímu soudu, jemuž byla rovněž doručena.
  9. Nepříslušný okresní soud, kterému žalobce žalobu zaslal, po otevření obálky zjistil, že žaloba je ve skutečnosti adresována zdejšímu soudu. Okresní soud poté zcela správně krátkou cestou předal žalobu zdejšímu soudu, jemuž byla – podle údaje v záhlaví – výslovně adresována. Stalo se tak dne 9. 9. 2025 a tento den je třeba považovat za den podání žaloby. Za daných okolností, kdy žaloba nebyla určena okresnímu soudu, nemohl okresní soud postupovat podle § 104b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tedy žalobu odmítnout a poučit žalobce o tom, že může podat žalobu u soudu rozhodujícího ve správním soudnictví.
  10. V nyní řešené věci nelze použít závěr vyslovený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2013, č. j. 4 Ads 72/2013-30, který se týkal zachování lhůty podle § 72 odst. 3 s. ř. s. Jednalo se o skutkově odlišný případ, kdy byla žaloba podána u okresního soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení, který postupoval nesprávně při postoupení věci soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví. O takovou situaci se v nyní řešené věci nejedná, neboť žalobce v záhlaví žaloby zcela jasně deklaroval, že k projednání věci je věcně a místně příslušný zdejší soud a Okresnímu soudu v Ústí nad Labem žalobu pouze zaslal.
  11. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 16. 9. 2014, č. j. 59 A 72/2014-24, přitom vyplývá, že „ustanovení § 72 odst. 3 s. ř. s. nelze aplikovat za situace, kdy je žaloba výslovně adresována věcně a místně příslušnému krajskému soudu jako soudu správnímu, ale je podána včas prostřednictvím soudu okresního rozhodujícího v občanském soudním řízení, který ji neformálně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu soudu po zákonné dvouměsíční lhůtě k podání žaloby dle § 72 odst. 1 s. ř. s.“.
  12. Protože okresní soud není orgánem, jež má povinnost podání doručit, nelze použít ani pravidlo o zachování lhůty upravené v § 40 odst. 4 s. ř. s.
  13. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2008, č. j. 1 Azs 51/2007-55, č. 1790/2009 Sb. NSS, platí, že „kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu podaná u nepříslušného soudu je včasná tehdy, jestliže byla ve lhůtě k podání kasační stížnosti odeslána krajskému soudu, který napadené rozhodnutí vydal, případně Nejvyššímu správnímu soudu (§ 106 odst. 4 s. ř. s.)“. Obdobně je třeba postupovat v případě, kdy je u nepříslušného soudu podána žaloba adresovaná soudu příslušnému.
  14. Lze tedy uzavřít, že žaloba byla podána až dne 9. 9. 2025, kdy ji okresní soud předal zdejšímu soudu, jakožto adresátovi označenému v záhlaví žaloby.
  15. S ohledem na výše uvedené soud shledal, že žalobce podal žalobu opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená třicetidenní lhůta k jejímu podání. Soud proto podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu pro opožděnost odmítl.
  16. Za dané situace soud samostatně nerozhodoval o žalobcově návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.
  17. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 15. září 2025

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.