ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Rychlého a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: A. A., zastoupený JUDr. Luciou Madleňákovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Nádražní 381/9, Mohelnice, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, č. j. 6 A 62/2025‑9,

takto:

1. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, č. j. 6 A 62/2025‑9, se zrušuje a věc  se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

2. Ustanovené zástupkyni žalobce, advokátce JUDr. Lucii Madleňákové, Ph.D., se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů za řízení o kasační stížnosti ve výši 12 600 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady zastoupení žalobce nese stát.

Odůvodnění:

[1]               Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) usnesením předsedy senátu ze dne 25. 6. 2025, č. j. 6 A 62/2025‑9, odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) žalobu, kterou kvalifikoval jako žalobu proti nezákonnému zásahu žalovaného. Ten měl dle žalobce spočívat v nezákonném zamítnutí nejméně 14 jeho žádostí o vydání k výkonu trestu odnětí svobody do domovského státu (Běloruské republiky).

[2]               Městský soud uvedl, že žalovaný při rozhodování o žádostech o vydání žalobce k výkonu trestu do jiného státu vystupoval jako orgán zajišťující mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, nikoli jako správní orgán. S ohledem na to městský soud žalobu odmítl z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínek řízení, pro který nelze v řízení pokračovat, neboť v daném případě není dána pravomoc správního soudu.

[3]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá usnesení městského soudu kasační stížností z důvodu dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.

[4]               Stěžovatel tvrdí, že napadené usnesení je nezákonné; tuto argumentaci blíže rozvádí.

[5]               Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožňuje s usnesením městského soudu.

[6]               Nejvyšší správní soud nejdříve hodnotil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že byla podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), osobou oprávněnou (§ 102, věta první s. ř. s.), proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná a stěžovatel je řádně zastoupen advokátkou (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).

[7]               Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněného důvodu, přitom shledal vadu zmatečnosti řízení spočívající v nesprávném složení soudu podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., k níž musel přihlédnout ex offo podle § 109 odst. 4 s. ř. s. Nejvyšší správní soud totiž zjistil, že napadené usnesení bylo vydáno nesprávně obsazeným soudem (předsedou senátu namísto tříčlenným senátem).

[8]               Podle § 31 odst. 1 s. ř. s. krajský soud ve věcech správního soudnictví, nestanoví‑li zákon jinak, rozhoduje ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou soudců.

[9]               Podle § 31 odst. 3 věty první s. ř. s. stanoví‑li tak tento zákon, rozhoduje a činí jednotlivé úkony předseda senátu.

[10]            Podle § 46 odst. 1 odst. a) s. ř. s. nestanoví‑li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou‑li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

[11]            V projednávaném případě předseda senátu napadeným usnesením odmítl zásahovou žalobu stěžovatele podle § 46 odst. 1 odst. a) s. ř. s. z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínek řízení, pro který nelze v řízení pokračovat. Jak je patrné z citace uvedeného ustanovení (viz přecházející odstavec tohoto rozsudku), návrh (žalobu) však může usnesením odmítnout jen soud, tedy specializovaný senát na základě obecného pravidla dle § 31 odst. 1 s. ř. s. (který podle aktuálně účinné právní úpravy rozhoduje také o zásahových žalobách – nynější případ), případně samosoudce v typových případech žalob proti rozhodnutím správních orgánů výslovně vyjmenovaných v § 31 odst. 2 s. ř. s. 

[12]            Předseda senátu naproti tomu může činit jen úkony, o nichž to stanoví zákon [například může rozhodnout o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.), ustanovit zástupce (§ 35 odst. 10 s. ř. s.) či vyzvat k opravě podání nebo odstranění jeho vad (§ 37 odst. 5 s. ř. s.)]. Předsedovi senátu soudní řád správní nesvěřuje pravomoc vydávat konečná rozhodnutí ve věci, jímž je mimo jiné také odmítnutí žaloby. Pokud tedy napadené usnesení vydal předseda senátu městského soudu, postupoval v rozporu se zákonem a dopustil se zmatečnosti řízení. Tato vada je důvodem ke zrušení napadeného usnesení.

[13]             Jelikož Nejvyšší správní soud shledal zmatečnost řízení městského soudu, nemohl se zabývat věcnými kasačními námitkami stěžovatele (a z toho důvodu ani stěžovatelem vznesené námitky shora nerekapituloval).

[14]            Kasační stížnost je důvodná, a proto Nejvyšší správní soud napadené usnesení městského soudu podle § 110 odst. 1 věty první s. ř. s. zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. V dalším řízení městský soud o zásahové žalobě rozhodne v senátu. Městský soud je tímto právním názorem Nejvyššího správního soudu vázán (§ 110 odst. 4 s. ř. s.).

[15]            V novém rozhodnutí ve věci rozhodne městský soud též o nákladech řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 3, věta první s. ř. s.), vyjma odměny ustanovené zástupkyně za zastupování stěžovatele v řízení o kasační stížnosti.

[16]            Stěžovateli byla k jeho žádosti ustanovena usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2025, č. j. 21 As 142/2025‑13, zástupkyně JUDr. Lucia Madleňáková, Ph.D., advokátka. Náklady v podobě odměny ustanovené zástupkyně a náhrady hotových výdajů platí stát (§ 35 odst. 10 ve spojení s § 120 s. ř. s.).

[17]            Odměna zástupkyně stěžovatele byla stanovena za dva úkony právní služby spočívající v první poradě (včetně převzetí a přípravy zastoupení) a v doplnění kasační stížnosti [§ 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Zástupkyni stěžovatele tak náleží odměna za tyto úkony celkem ve výši 9 240 Kč [§ 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 5 advokátního tarifu]. Zástupkyně stěžovatele má dále právo na náhradu hotových výdajů ve výši 2 x 450 Kč, celkem tedy 900 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Zástupkyni náleží také náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši 150 Kč (jedna započatá půlhodina na trase Mohelnice – Mírov – Mohelnice). Dále soud ustanovené zástupkyni přiznal cestovní výdaje ve výši 128 Kč. Vyšel z údajů technického průkazu předloženého ustanovenou zástupkyní: vozidlo Škoda Superb, palivo diesel (NM), kombinovaná spotřeba 4,2 l/100 km. Při ujetí 17 km (tam a zpět) činí základní náhrada 5,80 Kč/km podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. celkem 98,60 Kč a náhrada za pohonné hmoty při průměrné ceně 34,70 Kč/l motorové nafty čítá 24,77 Kč. Zaměstnavatelka ustanovené zástupkyně je plátcem DPH, přiznaná odměna v souhrnné výši 10 413 Kč (9 240 Kč + 900 Kč + 123 Kč + 150 Kč) se jí proto navyšuje o částku, která odpovídá sazbě této daně (21 %), tedy o 2 187 Kč (zaokrouhleno na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 daňového řádu). Celkově jí tedy přísluší odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 12 600 Kč. Tuto částku ustanovené zástupkyni Nejvyšší správní soud vyplatí do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 9. října 2025

JUDr. Tomáš Rychlý

  předseda senátu