USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Richarda Galise a Miroslava Makajeva ve věci

žalobce:  C. Š.

bytem X 
 zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Martiníkem 
 sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1

proti

žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, Praha 5

za účasti:  Ing. M. S. 
   bytem X

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2025, č. j. 073599/2025/KUSK,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Městský úřad Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 13. 2. 2025, č. j. MÚBNLSB-OSÚÚPPP-18720/2025-TENLE (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), na žádost osoby zúčastněné na řízení povolil výjimku z § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, spočívající ve snížení odstupové vzdálenosti stavby (výrok I), schválil stavební záměr „zahradní altán“ na pozemku p. č. X v k. ú. X (výrok II), stanovil podmínky pro umístění stavby (výrok III) a stanovil podmínky pro provedení stavby (výrok IV) podle § 94o zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl žalobcovo odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí a potvrdil je.
2. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
3. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána opožděně.
4. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“). Podle § 306 odst. 1 tohoto zákona lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno. Právní úprava soudního přezkumu obsaženého v § 305 a násl. stavebního zákona nabyla účinnosti od 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 3 stavebního zákona; viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2025, č. j. 1 As 10/2025 – 34). Aplikuje se zásadně na všechna řízení zahájená u soudu po tomto datu. Výjimkou jsou pouze případy, kdy bylo žalobou napadené rozhodnutí stavebního úřadu vydáno a současně žalobci doručeno ještě před 1. 7. 2024; v těch se uplatní obecná dvouměsíční lhůta dle § 72 odst. 1 s. ř. s. (viz nález Ústavního soudu ze dne ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24). Pokud však bylo vydáno, popř. i oznámeno po 1. 7. 2024, použije se již § 306 odst. 1 stavebního zákona (viz např. body 20 a 21 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2025, č. j. 5 As 289/2024 – 44).
5. Žalobce v žalobě uvádí, že mu napadené rozhodnutí bylo doručeno dne 27. 5. 2025. Z doručenky datové zprávy, kterou si soud vyžádal od žalovaného, vyplývá, že v tento den bylo napadené rozhodnutí skutečně žalobci doručeno prostřednictvím Mgr. Martiníka, který jej zastupoval (i) v řízení před žalovaným. Posledním dnem jednoměsíční žalobní lhůty podle § 306 odst. 1 stavebního zákona tedy byl pátek 27. 6. 2025. Žalobce podal žalobu u soudu až dne 28. 7. 2025, tedy opožděně. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout. Soudu proto nezbylo, než žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
6. O náhradě nákladů řízení účastníků řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
7. Osoba zúčastněná na řízení (§ 305 stavebního zákona) podle § 60 odst. 5 s. ř. s. nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soud neuložil žádnou povinnost a ani neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné k přiznání náhrady nákladů řízení.
8. S ohledem na odmítnutí žaloby se soud již nezabýval žalobcovým návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 12. srpna 2025

Lenka Oulíková v. r.

předsedkyně senátu