č. j. 35 Az 8/2025 - 21
USNESENÍ
Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci
žalobce: |
I. N. S., narozený X, státní příslušník X, toho času bytem X, |
proti |
|
žalovanému:
| sídlem Nad Štolou 936/3, Praha,
|
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-643/ZA-ZA11-K18-2025 ze dne 15. 7. 2025, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá. |
Odůvodnění:
1. Žalobce podal dne 11. 6. 2025 žádost o udělení mezinárodní ochranu. Žalovaný jeho žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, což odůvodnil tím, že žalobce pochází ze země (S.), kterou Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu. Žalobce neměl v řízení před žalovanou prokázat, že S. ze takovou zemi považovat nelze.
2. Žalobce proti rozhodnutí žalovaného o zamítnutí žádosti brojil žalobou, kterou spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. Ten odůvodnil tím, že bez přiznání odkladného účinku by měl případný úspěch žaloby ryze formální význam. Žalobce již nebude mít možnost přicestovat zpět do České republiky, a to s ohledem na finanční výdaje spojené s cestováním. Důsledkem napadeného rozhodnutí je nucen vycestovat do země původu, kde je fakticky vystaven riziku pronásledování či riziku vážné újmy. V S. žalobce nemá kam jít. Ke své rodině se vrátit nemůže, neboť ta jej kvůli jeho víře nepřijme zpět. V České republice žalobce žije od roku 2023 a snaží se zde integrovat. Jeho přítelkyně je česká občanka a již necelý rok spolu sdílí společnou domácnost (partnerský vztah trvá od ledna 2024). Žalobce také uvedl výčet fotbalových klubů, ve kterých v České republice působil. Zároveň měl za to, že pokud soud návrhu nevyhoví, dojde k omezení jeho práv, neboť bude značně omezen v komunikaci se svými právníky. Nebude tak mít dostatečné prostředky k řádnému hájení svých práv.
3. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. Žalobce ve svém návrhu uvedl pouze obecné důvody, proč žádal o přiznání odkladného účinku. Žalovaný zdůraznil, že účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany nemůže být řešení pobytové situace žalobce, čehož se žalobce fakticky svou žádostí domáhá. Vycestování žalobce z České republiky pak není přímým následkem napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí ani žalobci neukládá povinnost trvalého vycestování z České republiky s časově omezeným vstupem na území.
4. Důvod pro přiznání odkladného účinku žalobce uvedl tři: (1) nucené vycestování do země původu, kde se obával, že mu hrozí nebezpečí; (2) vazby na území České republiky a (3) porušení jeho práv v řízení před soudem.
5. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nerozhoduje tak, že by předjímal rozhodnutí ve věci samé, ale zjišťuje existenci zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě uvedených v § 73 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Zákon stanoví dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
6. Bylo na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něho znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda upřesní, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS). Jen tehdy může soud posoudit, vznikne-li neprodleným výkonem nebo jinými právními následky správního rozhodnutí žalobci nepoměrně větší újma, resp. těžko nahraditelná či kompenzovatelná újma.
7. Žalobce zaprvé uvedl, že důsledkem napadeného rozhodnutí je nucen vycestovat do země původu, kde mu hrozí nebezpečí. Zároveň nemá, kam by se tam vrátil (rodina jej nepřijme, nikoho jiného v S. nemá). K tomu soud uvádí, že žalovaný žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany zamítl, neboť vycházel z toho, že S. lze považovat za bezpečnou zemi původu. Žalobce přitom neměl prokázat, že v jeho případě je tomu jinak. Soud tudíž nemůže žalobě přiznat odkladný účinek z toho důvodu, že by při návratu do země původu žalobci hrozilo nebezpečí, neboť to bude soud posuzovat při meritorním projednání žaloby. Nadto, jak správně konstatoval žalovaný, přímým následkem napadeného rozhodnutí není vycestování žalobce zpět do S..
8. Ani rodinné či přátelské vazby žalobce na území České republiky nemohou představovat důvod pro přiznání odkladného účinku žalobě. Žalobce uvedl, že na území České republiky žije se svou přítelkyní, se kterou je již více než rok a půl. Dále si zde za dobu svého pobytu (od podzimu 2023) našel spoustu přátel. Je sice pochopitelné přání žalobce zůstat na území České republiky, soud však z toho důvodů nemůže přiznat žalobě odkladný účinek, neboť přání žalobce zůstat na území České republiky se svou rodinou a přáteli není relevantní z hlediska možného vzniku újmy podle § 73 odst. 2 s. ř. s.
9. Nedůvodná je argumentace žalobce odkazující na jeho potřebu být přítomen v České republice, aby mohl komunikovat s právníky. Kontakt s advokátem může být výkonem napadeného rozhodnutí omezen co do formy, nikoliv však rozsahu a intenzity (srov. i usnesení NSS č. j. 2 Azs 271/2015-32 ze dne 6. 1. 2016, č. j. 2 Azs 273/2017-19 ze dne 5. 10. 2017 či usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 8 Azs 339/2019-38 ze dne 16. 6. 2020).
10. K jinému rozhodnutí by soud mohl případně dospět, pokud by žalobce tvrdil konkrétní důvody, které jej nutí opustit území České republiky, jako například nemožnost žalobce zajistit si po dobu řízení o žalobě legální pobyt v jakékoliv formě. Tyto důvody musí být osvědčeny důkazy. Teprve poté by bylo možné uvažovat nad tím, že soud dočasně upraví poměry žalobce, ať již přiznáním odkladného účinku či vydáním předběžného opatření.
11. Z výše uvedených důvodů soud návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nevyhověl (§ 73 odst. 2 s. ř. s. a contrario).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. |
Plzeň 5. září 2025
Mgr. Jan Šmakal v.r.
soudce
Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.