[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobkyně: xxx

proti  

žalované: Česká advokátní komora

  sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1

o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 27. února 2025, č. j.: 10.01-000391/22-0007, a ze dne 6. března 2025, č. j.: 10.01-000078/22-0006

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

[1]                        Žalobkyně napadla shora uvedená rozhodnutí (usnesení) předsedy České advokátní komory, jimiž bylo zastaveno řízení o určení advokáta k poskytnutí právní služby podle ust. § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o advokacii“), a to podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“). Jednalo se o žádosti žalobkyně ze dne 2. 2. 2022 a 30. 6. 2022.

[2]                        Žalobkyně napadla obě rozhodnutí v celém rozsahu a domáhala se jejich zrušení a vrácení věci žalované k dalšímu řízení, eventuálně vyslovení nicotnosti těchto rozhodnutí. V žalobě opakuje nesporný průběh řízení o jejích žádostech, kdy došlo ke zrušení původních rozhodnutí žalované o neposkytnutí právní služby. V žalobě uvádí, že žalovaná je povinna respektovat právní názor soudů ve zrušujících rozsudcích. Uvádí, že podle jejího názoru v rozsudcích byl uveden právní názor, který žalovaná nerespektovala, z obsahu žaloby lze vysledovat, že žalobkyně je toho názoru, že o žádostech mělo být věcně rozhodnuto (pravděpodobně jim mělo být vyhověno). Namítá, že žalovaná se tímto postupem vyhnula aplikaci právního názoru, který uvedly soudy ve zrušujících rozsudcích. Nicotnost napadených rozhodnutí opírá o rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, čj. 6 A 76/2001, a z navazující judikatury týkající se nicotných správních aktů.

[3]                        Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala ji zamítnout jako nedůvodnou, důvod k řízení v průběhu času odpadl, proto muselo být řízení zastaveno.

[4]                        Odůvodnění obou správních aktů je obdobné, liší se pouze vymezením předmětů řízení (věci) – u žádosti žalobkyně ze dne 30. 6. 2022 jde o řízení před Nejvyšším správním soudem o kasační stížnosti sp. zn. 5 As 167/2022, kdy bylo toto řízení usnesením tohoto soudu ze dne 23. 8. 2022 toto řízení zastaveno, u žádosti žalobkyně ze dne 2. 2. 2022 o řízení před Ústavním soudem sp. zn. IV. ÚS 367/22, toto řízení bylo usnesením ze dne 15. 2. 2022 ukončeno odmítnutím ústavní stížnosti.

[5]                        Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

[6]                        Podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu: „Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže … žádost se stala zjevně bezpředmětnou, …“.

[7]                        Není sporu o tom, že při rozhodování o žádosti o poskytnutí právní služby vystupuje žalovaná jako vykonavatel veřejné správy a je vázána správním řádem (ust. § 55a odst. 1 zákona o advokacii), jehož některá ustanovení jsou však vyloučena. To není případ ust. § 66 správního řádu, které zákon o advokacii z užití nevylučuje.

[8]                        V řízení o žádosti je určující vymezení toho, co žadatel požaduje. Zde to bylo určení advokáta k poskytnutí právní služby pro konkrétní dvě řízení u Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Tím je vymezeno příslušné správní řízení, a o takové žádosti musí být rozhodnuto.

[9]                        Pokud v průběhu řízení před žalovanou dojde k ukončení řízení, v nichž žadatel požadoval po žalované určení advokáta, není již splněna základní hmotněprávní podmínka pro věcné rozhodnutí o žádosti, neboť řízení, v jehož rámci se žadatel domáhal určení advokáta, již byla pravomocně ukončena. Tím se tato žádost stala zjevně bezpředmětnou, a je možné takové řízení zastavit podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť pro jiné rozhodnutí nejsou splněny zákonné podmínky (nelze věcně rozhodovat o určení advokáta k poskytnutí právní služby pro již neprobíhající právní řízení).

[10]                        Ačkoliv tak původní rozhodnutí žalované byla zrušena a věc byla vrácena k dalšímu řízení, to neznamená, že je možné ignorovat další procesní průběh ve věci, resp. skutečnost, že mezitím došlo k ukončení řízení, kde byla žádost podávána. Rozhodnutí o žádosti vždy vychází z toho skutkového stavu, který tu je v době vydání tohoto rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. To v daném případě nestanoví.

[11]                        Výrok rozsudku soudu o vrácení věci k dalšímu řízení tak odráží pouze tu procesní situaci, že o žádosti je nutné znovu rozhodnout (řízení podle správního řádu se dostává do té procesní situace, že řízení o žádosti probíhá, o žádosti však nebylo rozhodnuto). To se stalo. K nerespektování závazného právního názoru soudu tak nedošlo, neboť soud neuložil žalované povinnost určit žalobkyni advokáta za situace, kdy žádost mezitím pozbyla svou hmotněprávní podmínku (jíž je existence běžícího právního řízení). Za takového stavu je tak rozhodnutí, které řízení o žádosti žalobkyně zastaví, v souladu s pravomocným výrokem soudu ve správním soudnictví (kdy věc byla vrácena k dalšímu řízení, nikoliv k vydání nějakého konkrétního rozhodnutí), a kdy bylo zjištěno, že v řízení nelze nadále pokračovat, neboť žádost se stala zjevně bezpředmětnou. K žádnému porušení právního názoru soudu tak nedošlo.

[12]                        Proto není důvodná ani ta část žalobní argumentace, která považuje rozhodnutí za nicotná. Nic takového z těchto rozhodnutí neplyne – rozhodnutí jsou co do svého obsahu jasná a byla vydána na zákonném podkladě shora uvedeném, který je uveden ve výroku obou napadených rozhodnutí. Namítané nicotnosti tak nic nesvědčí.

[13]                        V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).

[14]                        Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu – vykonavateli veřejné správy - tyto nevznikly nad míru obvyklou jeho běžné činnosti, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

Podle ust. § 104 odst. 3 písm. a) s.ř.s. v případě, kdy městský soud rozhodoval po zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem, je kasační stížnost nepřípustná, mimo situaci, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 11. září 2025

JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r.

předseda senátu