U S N E S E N Í

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a  JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci

 

žalobkyně: A. N.

 bytem X

 

proti

 

žalovanému: Finanční arbitr

  sídlem Legerova 1581/69

 110 00 Praha 1

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 04. 2025, č. j. FA/SR/PS/606/2023-69 

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

  1. Žalovaný nadepsaným rozhodnutím zamítl jako opožděné námitky žalobkyně proti nálezu finančního arbitra č. j. FA/SR/PS/606/2023 – 53 ze dne 21. 10. 2024. Dle přiložené doručenky bylo žalobkyni napadené rozhodnutí doručeno dne 5. 5. 2025. Dle žalovaného rozhodnutí žalobkyně podala námitky proti nálezu elektronicky bez uznávaného elektronického podpisu a přes upozornění žalovaného na neúčinnost takového podání toto své podání včas nepotvrdila. Následné listinné podání námitek ze dne 24. 1. 2025 žalobkyně spojila se žádostí o prominutí zmeškání úkonu, které žalovaný nevyhověl, zmeškání úkonu neprominul.
  2. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaného podala dne 25. 7. 2025 k Městskému soudu v Praze žalobu emailem v elektronické podobě (potvrzeno totožným podáním dne 29. 7. 2025 v listinné podobě). V žalobě s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, žalovanému vytýká procesní vady, nesprávné právní posouzení věci, nepřezkoumatelnost a další vady.
  3. Současně s touto listinnou podobou žaloby uvedla, že dne 19. 5. 2025 (patrně jde o chybu v psaní, žalobkyně v dalším obsahu podání vždy uváděla datum 19. 6. 2025) podala žalobu elektronicky emailem na adresu podatelna@msoud.pha.justice.cz. Na email však neobdržela potvrzení o přijetí, vycházela proto z veřejně dostupných informací, že potvrení o doručení emailového podání nemusí být vždy zasláno, proto vyčkala 30 dnů. Následně 24. 7. 2025 kontaktovala podatelnu soudu, kde jí bylo sděleno, že žaloba není v systému evidována. Žalobkyně namítla, že žaloba nebyla zaevidována z technických důvodů, které nezavinila a o nedostatcích podání nebyla informována. Podání učinila v souladu se zveřejněnými pokyny soudu, v zákonem stanovené lhůtě. V této souvislosti odkázala na bod 23. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 10. 2021, sp. zn. I. ÚS 1179/20.
  4. Žalobkyně tedy soud požádala, aby na základě uvedených skutečností soud přijal podání žaloby již dne 19. 6. 2025 a prominul zmeškání lhůty z důvodu technické závady.
  5. Podle § 32 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) je řízení zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. pak platí, že žalobu proti rozhodnutí správního orgánu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. pak zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
  6. Při posouzení otázky včasnosti žaloby nastala v nynější věci situace, kdy žalobkyně tvrdí, že žalobu k Městskému soudu v Praze podala již dne 19. 6. 2025, v každém případě pak soud žalobu obdržel jak elektronicky, tak později v listinné podobě dne 25. 7. 2025.
  7. Městský soud poté, co ověřil, že email žalobkyně ze dne 19. 6. 2025 se žalobou ve své elektronické podatelně skutečně neeviduje (č. l. 12 – 17 soudního spisu), žalobkyni s touto skutečností seznámil dne 31. 7. 2025 pod č. j. 10 Af 15/2025 – 19, a vyzval ji, aby předložila soudu všechny jí dostupné podklady o tom, že její podání žaloby emailem ze dne 19. 6. 2025 bylo doručeno na adresu podatelna@msoud.pha.justice.cz jak žalobkyně tvrdí, zejména nechť předloží potvrzení soudu o doručení svého podání.
  8. Žalobkyně na uvedenou výzvu reagovala ve dnech 11. 8. a 13. 8. 2025, soudu předložila otisky obrazovky mobilního telefonu, v nichž jsou zobrazeny emaily odeslané na adresu podatelna@msoud.pha.justice.cz: 1 email ze dne 19. 6. a 4 emaily ze dne 25. 7. 2025. Současně žalobkyně soudu předložila i otevřený email ze dne 19. 6. 2025 adresovaný na: podatelna@msoud.pha.justice.cz. Z jeho obsahu vyplývá, že žalobkyně v něm navrhuje zrušení právě napadeného rozhodnutí; k emailu jsou přiloženy přílohy (21 dokumentů) o celkové velikosti 21.2 MB. Obsah tohoto emailu se poté shoduje s emailem, který soud obdržel od žalobkyně jako přílohu podání dne 25. 7. 2025 (viz např. č. l. 16 soudního spisu).
  9. Podmínky pro doručování resp. příjem dokumentů v digitální podobě stanovuje obecně § 64 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a jeho prováděcí předpis – vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.
  10. Podle § 2 odst. 3 této vyhlášky veřejnoprávní původce s výjimkou veřejnoprávního původce, u něhož to neumožňuje zvláštní povaha jeho působnosti, zveřejní na své úřední desce, a nezřizuje-li ji, na svých internetových stránkách, informace o provozu podatelny a o podmínkách přijímání dokumentů s tím, že alespoň uvede:

-          písm. c) elektronickou adresu podatelny, kterou je adresa elektronické pošty,

-          písm. f) přehled dalších datových formátů dokumentů obsažených v datové zprávě, ve kterých veřejnoprávní původce přijímá dokumenty v digitální podobě, včetně jejich technických, popřípadě jiných parametrů.

  1. Tyto informace zveřejňuje Městský soud v Praze na portále https://msp.gov.cz/web/mestsky-soud-v-praze/kontakty-podrobnosti/-/clanek/elektronicka-podatelna. Z informací tam uvedených vyplývá, že podatelna soudu přijímá podání zaslaná v elektronické podobě na elektronickou adresu podatelna@msoud.pha.justice.cz a do datové schránky snkabbm, případně webovou aplikací ePodatelna nebo přímým vyplnění elektronického formuláře s využitím internetové aplikace.  Co se týče technických podmínek příjmu elektronických zpráv, informace v bodě 3 vypočítává přípustné formáty dokumentů v elektronickém podání a v bodě 5 výslovně uvádí, že „Maximální celková velikost datové zprávy (email a aplikace ePodatelna) včetně vložených dokumentů je shodně 10 MB, u datových zpráv zasílaných prostřednictvím datové schránky je 20 MB. UPOZORNĚNÍ: Překročí-li datová zpráva včetně vložených dokumentů maximální povolenou velikost, nebude datová zpráva soudu vůbec doručena.“
  2. Podle § 2 odst. 8 vyhlášky současně platí, že „Pokud je veřejnoprávní původce schopen z dokumentu v digitální podobě včetně datové zprávy, v níž je obsažen, doručeného na elektronickou adresu podatelny podle § 2 odst. 3 písm. c) zjistit adresu elektronické pošty odesílatele, potvrdí na základě výsledků zjištění podle odstavce 1 věty druhé odesílateli na tuto adresu, že dokument byl doručen. Součástí zprávy o potvrzení doručení je alespoň

a) datum a čas doručení dokumentu s uvedením hodiny a minuty, popřípadě sekundy a

b) charakteristika datové zprávy, v níž byl dokument obsažen, umožňující její identifikaci.“

  1. Zveřejněná informace proto také v bodě 1 části Potvrzení přijetí elektronického podání a ověření elektronického podpisu uvádí, že „o přijetí Vaší datové zprávy a v ní vložených dokumentů zaslané emailem, aplikací ePodatelna či přímým vyplněním elektronického formuláře budete v souladu s ust. § 4 odst. 8 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby informování na Váš email potvrzující zprávou. Informaci o přijetí Vaší datové zprávy byste měli nejčastěji obdržet během několika minut, nejpozději do 3 dnů od jejího dodání organizaci. Vzor vyrozumění je možné si prohlédnout zde“.
  2. Z uvedeného vyplývá především to, že pokud by žalobkynin email z 19. 6. 2025 byl skutečně doručen na elektronickou adresu podatelny Městského soudu v Praze, obdržela by nejpozději do 3 dnů poté potvrzení o doručení tohoto podání. To žalobkyně neobdržela, což sama uvádí a ostatně ani nijak nedokládá, že by takovým potvrzením podatelny disponovala. To odpovídá tomu, že městský soud nedisponuje žádným emailem od žalobkyně, který by mu byl doručen dne 19. 6. 2025. Podle názoru městského soudu bylo tedy spolehlivě prokázáno, že soudu žádný email se žalobou od žalobkyně nebyl dne 19. 6. 2025 doručen.
  3. Pokud jde o důvody, pro které se tak nestalo, ty jsou podle městského soudu nasnadě. Jak již bylo uvedeno výše, z obsahu emailu ze dne 19. 6. 2025, který žalobkyně soudu předložila, vyplývá, že velikost jeho příloh (21 dokumentů) přesahovala 20 MB. To je tedy více než maximální možná kapacita pro velikost příloh, které stanovují technické podmínky příjmu elektronických podání v bodě 5 (tj. 10 MB). V souladu s těmito podmínkami tedy email nebyl doručen právě pro překročení maximální datové kapacity.
  4. Soud přitom nemůže žalobkyni přisvědčit, že by nedoručení emailu se žalobou dne 19. 6. 2025 z technických důvodů nebylo možno přičíst k její tíži. Jak soud vyložil výše, podmínky příjmu elektronických podání jsou předem stanoveny, mj. za určení maximální kapacity datové zprávy s tím následkem, že při jejím překročení nebude podání vůbec doručeno. Stejně tak je veřejnost informována o tom, že o doručení podání emailem obdrží podatel potvrzení nejdéle ve lhůtě 3 dnů. Žalobkyně tedy z těchto veřejně dostupných informací mohla a měla vědět, že její email z 19. 6. 2025 s přílohami o velikosti zdaleka přesahující 10 MB nebude na elektronickou podatelnu vůbec doručen. Taktéž měla a mohla vědět a předpokládat i to, že doručení zprávy jí má být ze strany soudu potvrzeno maximálně v řádech dnů. Ostatně žalobkyně soudu předložila mj. automatické odpovědi z elektronické podatelny žalovaného ze dnů 11. a 15. 11. 2024, kterými potvrdil příjem tehdejších elektronických podání žalobkyně. Podle názoru soudu zde tedy nebyl racionální důvod, aby žalobkyně vyčkávala až 30 dní, než se začala zajímat o osud svého podání, a proto nakonec zmeškala lhůtu pro podání žaloby.
  5. Ústavní soud v žalobkyní citovaném usnesení ze dne 5. 10. 2021, sp. zn. I.ÚS 1179/20 vyložil (v situaci, kdy byl email na podatelnu Nejvyššího správního soudu od odesílatele doručen skoro 3 hodiny po stanovené lhůtě, přičemž odeslán byl včas) vyložil, že „pro posouzení včasnosti elektronického podání prostřednictvím e-mailu je rozhodující okamžik jeho dojití do elektronické podatelny soudu (jeho dispozice), nikoliv okolnosti odeslání. Elektronické podání učiněné prostřednictvím e-mailu je třeba odlišovat od ostatních "privilegovaných" způsobů podání, se kterými je spojeno beneficium zachování lhůty ještě dříve, než se podání fakticky dostane k soudu (srov. zejm. body 50-63 stanoviska sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21). Nezaručuje-li zákonná úprava odpovídající kvalitu podání prostřednictvím e-mailu, zachování lhůty spojené pouze s okamžikem odeslání e-mailu by vedlo k ohrožení řádného výkonu spravedlnosti. V případě pochybností o včasnosti e-mailového podání je pro posouzení včasnosti podání prostřednictvím e-mailu rozhodující okamžik dojití podání soudu, okolnosti odeslání takového podání existující na straně účastníka řízení nemohou mít vliv na posouzení otázky včasnosti. Uplynutí lhůty nezávisí na úmyslu a jednání odesílatele ani na technických problémech provozovatele e-mailového serveru, za který stát neodpovídá.“ Současně však připustil, že technické obtíže na straně serverů, které provozuje stát (ministerstvo spravedlnosti, soud) nelze přičítat k tíži účastníka řízení. To ovšem za toho předpokladu, že tyto „účastník řízení nemohl předvídat, a současně se tyto okolnosti v dostatečné míře prokáží (srov. bod 76 stanoviska sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21).“
  6. Právě posledně uvedené není však případ žalobkyně. Jak již soud výše uvedl, žalobkyně mohla a mela být včas seznámena především s předem nastavenými a zveřejněnými technickými podmínkami příjmu podání na elektronickou podatelnu, konkrétně tedy s tím, že podání přesahující svou velikostí 10 MB nebudou soudu vůbec doručena. Žalobkyně tedy mohla předvídat technické obtíže při doručení podání, které obsahovalo přílohy ve velikosti přesahující 20 MB.
  7. Městský soud v Praze tedy uzavírá, že žalobkynina žaloba dne 19. 6. 2025 soudu doručena nebyla. Účinně tedy žalobkyně svou žalobu k soudu podala až dne 25. 7. 2025. Pakliže bylo napadené rozhodnutí doručeno žalobkyni dne 5. 5. 2025, žalobkyně tak učinila opožděně po stanovené dvouměsíční lhůtě (srov. § 72 odst. 1 s. ř. s.) Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.), městský soud proto nemohl rozhodnout o návrhu žalobkyně na prominutí zmeškání lhůty.
  8. Jelikož žalobkyně žalobu podala opožděně, soud ji odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
  9. Výrok o náhradě nákladů vychází z § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení; kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je však nepřípustná. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 26. srpna 2025

 

 

JUDr. Jaromír Klepš v.r.

předseda senátu