USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Karla Ulíka a Richarda Galise ve věci

žalobce: M. S.

bytem X

proti

žalovanému: Městský úřad Lysá nad Labem

sídlem Husovo náměstí 23/1, Lysá nad Labem

za účasti: J. K.

bytem X 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2025, č. j. MULNL-SÚ/36015/2025/Fia,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný na žádost osoby zúčastněné na řízení vydal dodatečné povolení pro stavbu „stavební úpravy a přístavba objektu“ na pozemcích p. č. st. XA, p. č. st. XB a p. č. XC v k. ú. X za účelem změny užívání stavby na rodinný dům a stanovil podmínky pro dokončení stavby.
2. Soud se nejprve zabýval přípustností žaloby.
3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
4. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
5. Z obsahu žaloby a napadeného rozhodnutí plyne, že žalobce napadá rozhodnutí správního orgánu, kterým bylo podle § 129 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vydáno dodatečné stavební povolení a stanoveny podmínky pro dokončení stavby. Proti takovému rozhodnutí lze v souladu s § 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, užitého podle § 192 odst. 1 stavebního zákona, podat odvolání, o čemž byl žalobce v napadeném rozhodnutí řádně poučen. Právní úprava tedy žalobci umožňuje, aby se proti napadenému rozhodnutí bránil řádným opravným prostředkem.
6. Není na úvaze žalobce, zda nejprve vyčerpá jemu dostupné řádné opravné prostředky, nebo zda podá žalobu přímo proti rozhodnutí, proti kterému lze brojit řádným opravným prostředkem. Žaloba ve správním soudnictví je přípustná pouze po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zákon [§ 5 a § 68 písm. a) s. ř. s.]. Žalobu, která jim předchází, soud pro nepřípustnost odmítne [srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 18. 9. 2003, č. j. 4 As 27/2003-77, č. 64/2004 Sb. NSS]. Podmínka vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby je provedením zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivních veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy (viz rozsudek NSS ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, č. 672/2005 Sb. NSS). Žalobce je před podáním žaloby povinen odvolání nejen podat, ale též vyčkat, než o něm příslušný orgán rozhodne. Teprve rozhodnutím odvolacího orgánu o odvolání je podmínka vyčerpání řádných opravných prostředků naplněna (srov. např. rozsudky NSS ze dne 4. 3. 2004, č. j. 3 Ads 58/2003-32, či ze dne 28. 7. 2008, č. j. 5 As 4/2008-77).
7. Žalobce byl v napadeném rozhodnutí řádně poučen o možnosti podat odvolání. Dle sdělení Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 23. 7. 2025 žalobce této možnosti také využil, přičemž o podaném odvolání nebylo dosud rozhodnuto. Žalobce tedy přistoupil k podání žaloby, aniž vyčkal rozhodnutí o podaném odvolání odvolacím orgánem. Žalobce tak nesplnil podmínku vyčerpání řádného opravného prostředku před podáním žaloby. Soud proto žalobu jako nepřípustnou odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s.
8. O náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle které nemá v případě odmítnutí žaloby právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků.
9. Osoba zúčastněná na řízení podle § 60 odst. 5 s. ř. s. nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soud neuložil žádnou povinnost a ani neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné k přiznání náhrady nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 28. července 2025

Lenka Oulíková v. r.

předsedkyně senátu